Romové v českých denících
22. 8. 2003 -, Econnect
Sdružení Dženo zveřejnilo na svých stránkách výsledky studie, mapující výskyt článků zaměřených na romskou problematiku v českých denících. Jelikož monitoring tisku zahrnul několikaleté období, výsledky dávají čtenáři nahlédnout, nakolik se v průběhu posledních pěti let změnil přístup zástupců médií k informování o občanech romské národnosti. Výzkum pokrývá období 1996 - 2002. Výstupy jsou přitom zprostředkovány formou grafů, zobrazujících četnost výskytu článků o různých oblastech života Romů (kulturní a sportovní činnost, politické aktivity Romů, články věnované zlepšení postavení členů romské komunity ve společnosti). Výsledky přitom nejsou nijak interpretovány, takže si čtenář musí vystačit s grafickým znázorněním a údaji o četnosti výskytu jednotlivých článků. I ty však na první pohled přinášejí několik zajímavých zjištění.
Z výzkumu vyplynulo, že se (možná oproti očekávání) více píše o kriminalitě páchané na Romech, než té, kterou páchají příslušníci této komunity. Rasistické útoky proti Romům tedy již nejsou tak přehlíženým tématem, jak tomu bývalo dříve. Ne bez zajímavosti je srovnání toho, jak si na tom stojí různé české deníky pokud se týče informování o Romské problematice. Podle výsledků se jí zdaleka nejvíce věnuje deník MF DNES, a to více než dvakrát častěji než deník Právo, který je, co do počtu článků o Romech, na druhém místě. Další z velkých deníků, Lidové noviny, zmiňují Romy ve svých článcích přibližně třikrát méně častěji, než je tomu v případě MF DNES. Výsledky přitom nabízejí takové srovnání deníků nejen celostátně, ale také pro Severočeský a Severomoravský kraj.
Průzkum ukázal, že se od doby před pěti lety celková situace v pokrývání romské problematiky českými médii nijak výrazně nezměnila, alespoň pokud jde o počty článků, jež těmto tématům deníky věnují. Zvýšená pozornost médií je věnována vždy především těm nejkontroverznějším či skandálním událostem, jakými bylo dění kolem Matiční ulice, zavádění víz do některých zemí v souvislostí s romskou emigrací a podobně. V posledních pár letech však sledované deníky začaly trochu častěji informovat také o kulturních a sportovních událostech, které Romové organizují, anebo se na nich účastní.
Samotné romské organizace najdou přínos tohoto průzkumu především ve srovnání, jak často byla která z nich v českých médiích zmíněna. Dženo nabízí srovnání třiceti z nich, které se na stránkách českého tisku objevily ve sledovaném období alespoň dvacetkrát.