Díky občanským sdružením ožívá paměť krajiny
7. 2. 2003 -, Econnect
Právě probíhající výstava Paměť krajiny a vyhlášení udělování medaile Dobroslava Líbala završují krátkou historii snažení občanských sdružení za záchranu paměti krajiny. Podnětem k záchraně ohrožených objektů byla výzva Dobroslava Líbala z roku 1999 - Manifest dříve osídlené krajiny. V ní profesor vyzývá k záchraně smrtelně ohrožených sakrálních památek kapliček, křížů, Božích muk, hřbitovů i samotných kostelů, neboť vrácením jejich podoby se krajině navrátí historická paměť. Závisle i nezávisle na vydání Manifestu se mnohá sdružení rozhodla podílet na okrašlování a revitalizaci drobných sakrálních památek. Jejich snažení dokumentuje výstava Paměť krajiny.Výstava byla zahájena 5. února 2003 v centrální katolické knihovně. Byla připravena v rámci již tradiční akce "30 dní pro neziskový sektor". Se svými aktivitami se představily především občanské sdružení a iniciativy: "Vlastenecký poutník", které působí v oblasti Jeseníků, Slezska a střední Moravy, další sdružení z Vlašimska, Náchodska, Konstantinolázeňska a Hostivic. Tato sdružení vrátili mnohým památkám jejich původní poslání. Kontinuitu slov a činů v budoucnu podpoří medaile Dobroslava Líbala. Jak zdůraznil zástupce sdružení Vlastenecký poutník Petr Anderle: "Památky byly obnoveny díky nezměrnému úsilí a skutečně dobrovolné, obětavé práci mnoha členů občanských sdružení."Základním smyslem snažení Vlastenecého poutníka je obnova historické, kulturní a právní paměti občanů současně se snahou obnovy evropského kulturního dědictví v souvislosti se vstupem do Evropské unie.
Vyhlášení medaile Dobroslava Líbala
Smyslem vyhlášení medaile Dobroslava Líbala je vytvoření systému, v jehož rámci bude každým rokem udělována medaile organizacím či jednotlivcům, jež se nejvíce zaslouží o záchranu sakrálních památek. Zesnulý doc. Dobroslav Líbal byl neúnavným bojovníkem za záchranu kulturní krajiny, jedním z našich nejlepších odborníků a mezinárodně uznávaných autorit v oblasti památkové péče. Medaile s jeho jménem by měla být význačným společenským uznáním.
Rada pro udělování medaile bude složena ze zástupců zakládajících občanských sdružení a z přizvaných odborníků. K medaili bude udělován i Pamětní list, jehož obsahem bude popis činnosti, za kterou medaile byla udělena. Organizátoři se rozhodli, že udělení medaile bude spojeno i s peněžitou odměnou. Je to proto, že budoucí ocenění jednotlivci, nebo kolektivy, dělají vždy svoji práci nezištně a zdarma. Medaile bude poprvé udělena již v tomto roce.
Dobroslav Líbal je autorem Manifestu kulturní krajiny, který byl přijat jako jeden ze základních dokumentů Panevropské unie Čech a Moravy ve vztahu k evropskému kulturnímu dědictví v souvislosti s připravovaným vstupem České republiky do Evropské unie.
Jak vrátit krajině její paměť?
Jedním ze zajímavých projektů představených na výstavě je například plán na záchranu kaple Narození P. Marie v Norberčanech na Bruntálsku (vysvěcena v roce 1752 a po roce 1945 téměř zničena). Na základě spolupráce s občanským sdružením Vlastenecký poutník se v roce 2002 na prvních rekonstrukčních pracích podíleli studenti Arcibiskupského gymnázia z Prahy 2, kteří zde strávili část prázdnin. Další pomoc poskytla například firma NOVO z Bruntálu. Dalším příkladem je historie vzácného barokního sloupu se sochou sedícího Krista (Dvorce) z roku 1710, na jehož záchraně se podílela a podílejí občanská sdružení, církevní orgány, podnikatelský sektor a samospráva obce.
Informace a kontakty na spolky činné při záchraně kulturních památek:
Výstavní činnost v centrální katolické knihovně
Centrální katolická knihovna ve správě České křesťanské akademie pořádá již pátým rokem v předsálí knihovny arcibiskupskékho semináře výstavy týkající se významných postav křesťanského světa, duchovních témat či aktuálních událostí. V minulých letech byli připomenuti např. spisovatelé Václav Renč, Nina Svobodová, Jan Čep či novinář Alfréd Fuchs, teologové Ota Mádr a Adolf Kajpr ad. V roce 2003 představí knihovna život a dílo filosofky Boženy Komárkové, opata Anastázie Opaska, teologa Josefa Zvěřiny, spisovatelů Františka Křeliny, J.R.R. Tolkiena a hudebního skladatele O. A. Tichého. Na podzim uspořádá výstavu o Arcibiskupském jezuitském gymnáziu v Praze Bubenči, o persekuci ženských řeholí v 50. letech, v předvánočním čase vystaví kancionály a vánoční zpěvy z fondu svého hudebního oddělení.