20 tisíc lidí požaduje: Zachraňte stromy! O nové podobě zákona by měli poslanci hlasovat už zítra.

27. 4. 2009 -, Econnect/Arnika

Budou příští zimu zase padat k zemi celé aleje zdravých stromů, nebo se z typického prvku české krajiny budou moci těšit i další generace? Právě o tom budou zítra jednat poslanci. Na programu parlamentního zasedání je totiž novela zákona o ochraně přírody.

„Apelujeme na poslance, aby novelu přijali ve znění připraveném Ministerstvem životního prostředí s pozměňovacím návrhem poslance Ambrozka. Ochranu stromů a stromořadí chce také 20 000 lidí, kteří podepsali petici Zachraňme stromy,“ uvedla mluvčí Arniky Zora Kasiková. „Jde o jednu z posledních možností, kdy v tomto funkčním období mohou poslanci rozhodnout ve prospěch přírody,“ dodala.

Novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, připravená Ministerstvem životního prostředí, prošla čtyřmi poslaneckými výbory. Zatímco dva z výborů návrh vůbec neprojednaly a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj návrh nedoporučil, pouze Výbor pro životní prostředí důležitou právní normu řádně projednal. Při projednávání ve Výboru životního prostředí zveřejnil svůj pozměňovací návrh poslanec Vlastimil Aubrecht, který chce oslabit pravomoci České inspekce životního prostředí. Dnes může Inspekce zakázat kácení stromů i v případě, kdy je k akci vydáno povolení. „Statistiky České inspekce životního prostředí ukazují, že přibližně 50 % povolení ke kácení stromů je vydáno v rozporu se zákonem. Poslední nadějí k záchraně stromů je pak zásah inspektorů. Pokud by poslanci tuto možnost zrušili, umožní tak vlastně úředníkům rozhodovat protiprávně bez jakýchkoliv následků,“ vysvětluje právní expert Centra pro podporu občanů sdružení Arnika Lukáš Matějka.

V minulosti se právě díky zásahům České inspekce životního prostředí podařilo doslova na poslední chvíli i přes vydané povolení ke kácení zachránit například lípy v Katusické ulici v pražských Kbelích, stromy v Sedláčkově ulici v Čelákovicích, alej mezi obcemi Třešť, Čenkov a Růžená na Vysočině, stromy v ulicích Čs. exilu a M. Kopeckého v Ostravě-Porubě, další zeleň v Turnově, Šumperku a podobně.

Pozměňovací návrh připravil také někdejší ministr životního prostředí, poslanec a předseda Výboru pro životní prostředí RNDr. Libor Ambrozek. Ten navrhuje, aby povolení ke kácení dřevin vydávali jen větší obecní a městské úřady, protože malé úřady dnes nemají ani odborníky ani další prostředky (např. automobily). Předejde se tak bezdůvodnému kácení nejen stromořadí podél cest a silnic, ale i stromů a parků uvnitř obcí.

„Poslanci si mohou v zásadě vybrat ze tří možností. Pokud budou hlasovat pro návrh ministerstva, zachrání cenné aleje. Mohou také podpořit iniciativu poslance Ambrozka a kromě lepší ochrany stromořadí navíc přispět i k ochraně veškeré zeleně v České republice rostoucí mimo lesy. Nejhorší je ale návrh poslance Aubrechta, který by přinesl výrazné zhoršení ochrany zeleně oproti současnému stavu. Hlasovat pro takovou podobou zákona by bylo nezodpovědné,“ říká vedoucí Centra pro podporu občanů Martin Skalský.

Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika dnes odeslalo poslancům otevřený dopis, ve kterých je žádá, aby novelu přijali ve znění, které připravilo Ministerstvo životního prostředí. To je totiž nejlépe připraveno a poslanci měli dostatek času se s ním seznámit. Pozměňovací návrh poslance Ambrozka navíc zajistí odpovídající odborné posuzování povolení ke kácení.

Lepší ochranu alejí i stromů ve městech požaduje 20 tisíc signatářů petice Zachraňme stromy, a také více než 6 tisíc lidí, kteří podepsali obdobnou petici iniciativy Naše stromy. Již v březnu dostali obě petice členové dotčených poslaneckých výborů. Proti kácení stromořadí se postavila také Česká inspekce životního prostředí, Česká komora architektů, Společnost pro trvale udržitelný život či předseda Asociace krajů. Novela zákona je podle Arniky prvním důležitým krokem k ochraně zeleně. Jak vysvětluje Lukáš Matějka, „do budoucna by bylo zapotřebí rozšířit ochranu zeleně, pokud jde o nezávislé posuzování hodnoty stromů, objektivní rozhodování o kácení, větší zapojení veřejnosti do rozhodování a důsledné nařizování náhradní výsadby“. Podle něj se totiž problém zbytečného kácení netýká jen stromořadí, ale také zelených ploch ve městech a obcích. Ty jsou ohroženy jak špatnou péčí o stromy, tak tlakem na novou výstavbu.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: