Již zítra mohou poslanci hlasovat o kontroverzním zákonu o dálnicích

(Došlo po uzávěrce: hlasování o zákonu proběhne v pátek 11.2.)

Zákon společně navrhli Jiří Hanuš (KDU-ČSL), Hana Orgoníková (ČSSD) a Vlastimil Dlab (KSČM). Jejich cílem urychlit správní řízení při výstavbě dopravních staveb. Právě řada dálnic a rychlostních silnic je však kontroverzních a vedou se o jejich trase či vůbec jejich nutnosti dlouhodobé spory.

Proti zákonu mají řadu výhrad i někteří poslanci. Např. členové Ústavního výboru PSP, jak vyplývá z řeči poslance Jiřího Pospíšila (ODS) ve sněmovně, jej považují za protiústavní a upozorňují, že zákon přesto nebyl přidělen tomuto výboru k projednávání. Zákon neprojednal ani Výbor pro veřejnou správu regionální rozvoj a ŽP.

Zákon byl v průběhu svého projednávání některých špatných ustanovení zbaven. Dílčí pozměňovací návrhy nyní navrhuje poslanec US-DEU František Pelc, člen výboru Výbor pro veřejnou správu regionální rozvoj a ŽP. Ty by mohly zákon, pokud jej poslanci celý nezamítnou, ještě alespoň mírně zlepšit.

Ekologické organizace požadují namísto kontroverzního dálničního zákona systémové řešení pro povolování velkých dopravních staveb. "Poslancům jsme předali informační list o nedostatcích navrhovaného dálničního zákona a požádali jsme je, aby návrh zamítli," uvedla Zuzana Drhová z asociace ekologických nevládních organizací Zelený kruh.

Základní problémy současného návrhu, na které obce a nevládní organizace upozorňují:

Prosazení kontroverzních dálnic

Cílem zákona je urychleně prosadit dálnice, o které je veden řadu let spor, kvůli jejich nevhodnému vedení - např. silniční okruh kolem Prahy přes Suchdol, R 35 přes Český ráj, nebo nejsou podle ekologických organizací a dalších odborníků vůbec třeba - např. D3 přes Posázaví, R 43 přes brněnská sídliště a kolem brněnské přehrady. V původním návrhu byly konkrétní silnice vyjmenovány, nyní je svým nařízením určí vláda, která jim tak zároveň přisoudí veřejný zájem.

Omezení místních samospráv

Obce pořizují a schvalují svůj územní plán v poměrně složitém procesu, který není samoúčelný a musí vycházet z potřeb území a znalostí o něm. Na základě zákona o dálnicích by vláda mohla zvláštním právním předpisem určit trasu dálnice či rychlostní komunikace a její výstavba by byla provedena v urychleném režimu, proti kterému by obce neměly možnost obrany.

Navíc, jak uvádí oponentura Ekologického právního servisu k právnímu posouzení 2. komplexního pozměňovacího návrhu k zákonu autora Doc. JUDr. Karla Klímy, CSc., ze zákona vůbec nevyplývá, že by územně plánovací dokumentace byla schválena dříve než nařízení vlády. "To považujeme za velký problém. Jestliže totiž vláda přijme nařízení a trasu některé komunikace ještě před schválením územního plánu, vytvoří na krajskou, ale i obecní samosprávu nepřípustný politický tlak ke schválení trasy určené v nařízení. Schvalování územně plánovací dokumentace je doménou samosprávy a nikoliv státní správy," uvádí Luděk Šikola z EPS v oponentuře.

Bezprecedentní zásah do vlastnického práva

Listina základních práv a svobod v úvodním čl. I stanoví, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i právech. Článek 11 pak navazuje, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.

Dálniční zákon však stanoví, že při výkupu pozemků potřebných ke stavbě se neuplatní smluvní předkupní právo. Vlastník tak nebude moci svobodně disponovat se svým majetkem. a oprávněný nemá šanci své předkupní právo uplatnit. Vlastníci a oprávnění z předkupních práv k pozemkům nedotčených stavbou dálnice však mají zachována práva v plném rozsahu. Vzniká zde proto zjevná nerovnost práv. Ta je neospravedlnitelná, neboť k tomu všemu dochází ještě před případným vyvlastňováním.

Vyvlastňování je samo o sobě diskutabilním zásahem do práv v demokratickém státě, ovšem má ústavní podklad. Omezování vlastnických a jiných práv k nemovitostem v dálničním zákoně naproti tomu ústavní základ nemá a je naopak v rozporu s ústavně zaručenou rovností vlastnického práva.

Podle Ekologického právního servisu obecná právní úprava vyvlastnění v platném stavebním zákoně, která je podložená ústavou, vyžaduje povinnost prokázat veřejný zájem ve vyvlastňovacím řízení. Tedy na podkladě správního uvážení úřadu. Zákon o dálnicích však z vyvlastňovacího řízení činí jen formální proces, ve kterém se bez zvážení všech skutečností bude pouze odkazovat na dálniční zákon, čímž se bude mít veřejný zájem za prokázaný.

Zákon obsahuje řadu chyb

Do zákona se jeho neustálým přepisováním dostalo plno chyb. Jak upozornil poslanec a právník Pospíšil ve své řeči v poslanecké sněmovně při prosincovém projednávání, některé úkony upravuje zákon na více místech a pokaždé jinak - otázka neodkladného úkonu je v zákoně upravena v § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 - bohužel pokaždé jiným způsobem, otázku předběžných otázek zase upravuje § 2 odst. 7 i § 3 odst. 4, takže opět je jeden problém upravený různým způsobem. Vrcholem neprofesionality a neserióznosti je podle Pospíšila § 3 odst. 3, kde se odkazuje na ustanovení správního řádu, která vůbec neexistují.

Zelený kruh také upozorňuje, že nikde není řečeno, že na výstavbu silnic a dálnic budou finanční prostředky v takovém objemu aby mohly být skutečně vystavěny rychleji, než by tomu bylo, pokud by všechna řízení probíhala podle v současnosti platných předpisů. "Nebudou-li prostředky na výstavbu k dispozici, dojde aplikací dálničního zákona ke zbytečném zásahu do práv vlastníků, práv obecních zastupitelstev, zásahu do práva na soudní ochranu atd.," říká Zuzana Drhová.

Každý, kdo chce hlasování svého poslance o zákonu ovlivnit, může ještě dnes poslat poslanci mail případně mu zatelefonovat a vysvětlit své výhrady.

Alena Mejstříková