Poslanci navrhují zrušit některá občanská práva!
23. 10. 2003 - PRAHA [Econnect]
Ladislav Skopal (ČSSD) navrhl úplně zrušit právo občanů vyjadřovat se k povolování projektů jako je skládka, chemička nebo elektrárna v sousedství jejich domu, a případně požádat vyšší úřad o přezkoumání verdiktu.
Tom Zajíček (ODS) žádá omezit tato občanská práva výhradně na územní řízení o stavbách. Lidé by se tedy napříště nemohli vyjadřovat například k povolení těžby ve velkolomech nebo povrchových dolech, k povolení zásahů do rázu krajiny v okolí své obce ani ke kácení v přírodních rezervacích či k povolení hubení ohrožených druhů.
Jaroslav Pešán (ODS) a Marián Bielezs (US-DEU) už delší dobu prosazují návrh, podle kterého občané napříště nebudou mít právo žádat vyšší úřad o přezkoumání povolení pěstovat geneticky modifikované plodiny. Pěstování GM plodin navíc bude utajováno.
Všechny návrhy jsou významnými kroky k omezení demokratické, otevřené veřejné diskuse a práva občanů vyjadřovat se k věcem, které se bezprostředně dotýkají jejich každodenního života. Velmi důležitá je také skutečnost, že jsou v přímém rozporu se závazkem formulovaným v koaliční smlouvě ČSSD, KDU-ČSL a US "podporovat udržení a zkvalitnění účasti veřejnosti při ochraně životního prostředí".
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA k tomu uvedl: "Právo vyjadřovat se ke stavbě velkoskládky či chemičky za domem nebo povrchového dolu v sousedství obce patří mezi demokratické samozřejmosti. Tím více šokující je série hned několika podobných návrhů, které ve sněmovně padly během jediného odpoledne. Poslanecká sněmovna ale za poslední léta už řadu podobných návrhů zamítla, obvykle drtivou většinou hlasů."
"Bohužel je pravděpodobné, že poslanci práva občanských sdružení skutečně omezí," obává se předseda Arniky Vlastimil Karlík. "Tato změna je totiž součástí rozsáhlejšího pozměňovacího návrhu k zákonu 114, který podporuje i ministerstvo zemědělství, a návrhy směřující k podobnému cíli předložili i další poslanci. Navíc je možné, že se tento návrh bude přijímat jako celek a nebude se již hlasovat o jednotlivých bodech. To by bylo zlé," vysvětlil Karlík.
Poslanci budou o uvedených návrzích hlasovat nejspíš již příští týden.
Ministerstvo životního prostředí a nepohodlné kompetence
Za vážné ohrožení občanských práv považují zástupci ekologických organizací také návrh odebrat ministerstvu životního prostředí kompetence v zákoně o EIA - jednotliví ministři by pak měli pravomoc sami sobě připravovat posudky a vydávat hodnotící stanoviska na své vlastní návrhy vládních koncepcí – například státní surovinové politiky, plánu rozvoje turistiky či programu výstavby letišť. Poslanci ovšem rozhodli, že tento kontroverzní návrh, který ve vládě na poslední chvíli prosadil Milan Urban (ČSSD), bude dál projednáván v parlamentních výborech.
Ministerstvo životního prostředí naposledy o kompetence přišlo v roce 1995, kdy státní kontrola nad péčí o lesy a řeky přešla na resort zemědělství. ČSSD to tehdy ostře kritizovala a před volbami v červnu 1998 slíbila vrátit pravomoci zpět, což však nesplnila.
Hnutí DUHA navíc varuje, že ministerstva budou usilovat, aby se pokud možno neozývala kritika jejich vlastního návrhu a posuzování tedy bylo pouze formální. Proto jsou ohrožena také práva občanů vyjadřovat se k navrhovaným koncepcím, které se často bezprostředně týkají tisíců lidí. Například v právě připravované energetické politice se rozhodne, zda vláda zruší dvanáct let staré limity těžby, jež chrání obce v Podkrušnohoří před postupem povrchových uhelných dolů. Které dálnice se postaví a kudy povedou, se zase fakticky rozhoduje ve vládním programu výstavby dálnic.
Do této chvíle svůj nesouhlas s výše popsanými návrhy prostřednictvím tiskových zpráv a prohlášení pro tisk vyjádřili: Hnutí DUHA, Arnika, ČSOP, Ekologický právní servis. Zelený kruh - asociace ekologických NNO připravuje protestní dopis určený politickým stranám a členům parlamentu a vlády.
Nejčastější argumenty odpůrců účasti veřejnosti ve správních řízeních a odpovědi na ně:
Argument: Občanská sdružení zabývající se ochranou ŽP jsou zvýhodněna před jinými skupinami veřejnosti.
Odpověď: Současné zákony neumožňují účast veřejnosti ve správních řízeních jinou formou než přes občanská sdružení, jejichž cílem je ochrana životního prostředí. Je žádoucí přijmout obecnou úpravu, která umožní občanům účastnit se řízení i v jiných oblastech (např. památková péče; ochrana zdraví obyvatel) sdružených nejen v občanských sdruženích (mnohá občanská sdružení by uvítala, kdyby partnery v řízení mohly být nejrůznější zájmové skupiny – např. podnikatelské svazy).
Argument: Občanská sdružení se v řízeních nevyjadřují pouze k ochraně přírody a krajiny, ale snaží se „mluvit do všeho“ (majetkových záležitostí, střetu zájmů atd.).
Odpověď: Vysvětlení, proč se tak děje, je částečně obsaženo již v předchozí odpovědi. Občanská sdružení odkrývají zákulisí, které nechává správní orgán bez povšimnutí, byť pro správnost rozhodnutí mohou být tato zjištění důležitá. Svojí účastí a vyjadřováním se i k dalším aspektům řízení kontrolují práci veřejné moci, pomáhají kultivovat činnost státní správy a jejich aktivita přispívá k potírání korupce.
Z ústavní zásady rovnosti účastníků správních řízení navíc vyplývá právo vyjadřovat se ke všem otázkám, které jsou pro výseldek řízení důležité.
Argument: Zástupci občanských sdružení nejsou odborníci a jejich argumenty jsou málo kvalifikované.
Odpověď: Podstatou účasti místních občanských sdružení není poskytovat odborné podklady (ty by měl zajistit správní úřad nebo pověřený znalec), ale tlumočit názory dotčené veřejnosti, nabídnout cennou znalost lokálních podmínek a problémů.
Profesiononální občanská sdružení, účastnící se řízení o nejvýznamnějších zásazích, naopak zaměstnávají odborníky z řady oblastí ochrany životního prostředí, nebo s nimi úzce spolupracují.
Argument: Sdružení zdržují rozhodovací procesy.
Odpověď: Zákony stanovují lhůty pro vyřízení, které občanská sdružení nemohou ovlivnit. Určité zdržení může představovat odvolání, ale právo na odvolání je dáno zákonem každému účastníku a v případě bezdůvodnosti by zdržení nemělo přesáhnout 2 měsíce. Mnohá zdržení jsou spíše výsledkem nekvalitní práce správních orgánů.
Argument: Kvůli účasti občanských sdružení „se nic nepostaví“ - mohou vydání rozhodnutí zcela zablokovat.
Odpověď: Občanská sdružení nemají v řízení právo o čemkoliv rozhodovat. Na vydání rozhodnutí se podílejí stejně, jako ostatní účastníci. Předkládají své návrhy a důkazy, rozhodnutí je v rukou příslušných úřadů. Pokud žadatel splní všechny náležitosti vyžadované zákonem, má buď na vydání rozhodnutí právní nárok, nebo je, tam kde to zákon předpokládá, závislé na uvážení správního úřadu. Nikoli občanského sdružení nebo jakéhokoli jiného účastníka.
Více informací o účasti veřejnosti a výzvu k podpoře najdete na stránkách Občanská společnost - návod k použití.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout