Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - kultura
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Životní styl, udržitelnost a konzum

14. 1. 2002 - [Jiří Nečas]

Lednová beseda STUŽ nazvaná "Udržitelné životní styly a neudržitelná spotřeba?" přinesla pohledy na danou problematiku z různých stran. I když nedošlo k ostrým výměnám názorů, napětí mezi liberální koncepcí svobody explicitně neomezující konzum, reprezentovanou především ředitelem Liberálního institutu Ing. Ševčíkem, a postojem většiny přítomných, zdůrazňujícím vzácnost a omezenost přírodních zdrojů, provázelo celou besedu. Spektrum diskutovaných otázek bylo široké a mnohé nutně muselo zůstat nevyřčeno a nezodpovězeno. Jako moderátor besedy jsem nechtěl do diskuse zasahovat, využívám proto tuto možnost, abych něco málo doplnil.

Zazněla tam myšlenka, že kdyby se lidé začali chovat jako konzumenti k přírodě skutečně šetrně, znamenalo by to sociálně ekonomickou katastrofu (projevující se především ohromnou nezaměstnaností). - Prof. Forrester vypracoval pro Římský klub "systémovou dynamiku", kde jde o aplikaci postupů běžných v mechanice na složitější systémy, především sociálně ekonomické. Pochopitelně, ona analogie má své meze, avšak přesto je přínosná. Je známo, ze třeba prudké brždění může znamenat přechod do nepredikovatené a neříditelné trajektorie. Brzdit se musí začít včas a nesmí představovat příliš rychlou změnu, aby proces byl kvazistacionární a mohl být zvládnutelný. - Na pomalé změny v poptávce může ekonomika přiměřeně reagovat (měla by se více orientovat poptávkově než nabídkově). Naproti tomu prudké změny mohou znamenat kolaps - postupné environmentální uvědomování lidí by však takovou prudkou změnou nemuselo být.

Není-li všeobecně přijímané poznání přírody s jejími zákonitostmi falešné a nemá-li dojít k nepříjemným až katastrofickým změnám životních podmínek, musejí se velikost a struktura spotřeby změnit tak, aby zatížení prostředí klesalo. To je skutečnost. Tím, že ji liberální politicko-ekonomické smýšlení nerespektuje, stává se nerealistickým dogmatismem. Nadměrný konzum ohrožuje základy existence lidského života, a tedy není projevem svobody, nýbrž jejím omezováním. Deklarovat svobodu pro žháře nenapadne žádného soudného člověka. Jestliže vezmeme vážně omezenost environmentálního prostoru, můžeme dojít k závěru, že mezi jasně zavrženíhodnými činy (jakým je např. zmíněné žhářství) a nadměrným konzumem není kvalitativní rozdíl, kromě skutečnosti, že společenská praxe určité jednání odsuzuje a jiné podporuje.

Na besedě se hovořilo se i o pojmu udržitelnosti, resp. trvalé udržitelnosti a o jeho nahrazení "ekologickou příznivostí". Asi skutečně ve většině případů, kdy se o udržitelnosti hovoří, je alternativní termín výstižnější. Například redukce skleníkových plynů navrhované Kyotským protokolem znamenají v porovnání se současným stavem větší ekologickou příznivost; avšak udržitelnost - tedy ustálení jejich koncentrace na přijatelné hodnotě - by vyžadovala omezit jejich produkci podstatně výše. Podobně nahrazení dnes používaných aut "ekologicky příznivějšími" nemůže stačit k promítnutí udržitelnosti do oblasti dopravy. Je třeba omezit přepravy osob i zboží, je třeba směřovat k podstatné redukci automobilové a letecké dopravy; výstavba dálnic a letišť je popřením jakéhokoli zájmu o udržitelnost lidského života a rozvoje.

Náš obecný styl života má k udržitelnosti nesmírně daleko. Enormní konzum souvisí (oboustranně příčinně) s duchovní prázdnotou. Zamyšlení nad současným stavem přímo vyzývá k hledání cest ke změně. Ta nepřijde sama, nezajistí ji ani trh, ani žádná legislativa či podobné "jednoduché" řešení. Je třeba velké úsilí, vyžadující spolupráci - kooperaci (nikoli konkurenci) co nejširšího okruhu lidí. Vzájemné mezilidské sdílení při směřování ke společnému pozitivnímu cíli je nepoměrně větším přínosem pro člověka než spotřebovávání zbytných věcí. Tuto skutečnost, kterou prožívali během historie mnohé řeholní komunity (byť někdy způsobem, jemuž nerozumíme), si můžeme a musíme znovu uvědomit tváří v tvář komplikované současnosti dnešního světa.

Jiří Nečas


Jiří Nečas

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


O Autorech

Jiří Nečas

Jiří Nečas (1944) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu, nyní pracuje jako programátor. Působí v Ekologické sekci České křesťanské akademie, je členem Společnosti pro trvale udržitelný život a laickým kazatelem v Českobratrské církvi evangelické.

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz