Zemědělcům, lesníkům a ochráncům přírody došla trpělivost se současnou myslivostí
19. 12. 2008 - PRAHA [Econnect]
Dopis odeslalo šest organizací: Asociace soukromého zemědělství ČR, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, Hnutí DUHA, Svaz vlastníků půdy, Sdružení majitelů lesů a podnikatelů v lesním hospodářství ČR a Sdružení vlastníků honebních pozemků ČR. Dopis po té podpořila také asociace ekologických nevládních organizací Zelený kruh.
Celé znění dopisu je uveřejněno v sekci Názory a komentáře.
Josef Plzák z Asociace soukromého zemědělství ČR řekl: „Současné uspořádání myslivosti, které umožňuje provozovat myslivost na úkor vlastníků polí, luk a lesů je dále neúnosné a musí se změnit. Kritickým problémem je přemnožená spárkatá zvěř, která způsobuje obrovské škody na úrodě a ještě větší na lesích. Myslivci nejsou schopni a často ani ochotni stavy přemnožené zvěře snížit a státní správa tomu přihlíží. Drobné vlastníky také poškozuje způsob utváření honiteb a činnost honebních společenstev. Proto jsme vyzvali ministra Gandaloviče, aby přestal myslivecké lobby ustupovat.“
Ing. František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR řekl: "Trvale narůstající stavy spárkaté zvěře vyžadují stále vyšší náklady na ochranu lesa a brání nám v zakládání odolnějších smíšených porostů. Dosavadní opatření Ministerstva zemědělství, která by měla vést k redukci stavů zvěře, považujeme za zcela nedostatečná. Řešení tohoto problému vyžaduje zásadní změnu přístupu k myslivosti."
MVDr. Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA řekl: „Přemnožení zejména jelení a srnčí zvěře je pro české lesy větší kalamitou než byly orkány Kyrill a Emma. Kalamitně přemnožená zvěř nejenže doslova spásá lesy a způsobuje škody za více než miliardu korun ročně. Navíc účinně brání návratu listnáčů, které jsou nutné kvůli ozdravění našich lesů. V mnoha oblastech nemohou mladé stromky vůbec odrůstat bez nákladné ochrany. Výrazné snížení počtů jelenů a srnců je prvním krokem k ozdravění českých lesů. Problém by přitom šlo docela snadno řešit, stačí politická vůle ke změně mysliveckého zákona, změně přístupu státní správy myslivosti a větší důslednosti státního podniku Lesy ČR. Také není možné přehlížet poškozování práv zejména menších vlastníků “.
Ing. Jan Novák, předseda Sdružení majitelů lesů a podnikatelů v lesním hospodářství ČR řekl: „Problémy, které myslivost způsobuje už nemůžeme dále tolerovat. Je nutné změnit myslivecký zákon – zejména zmenšit honitby, aby sami vlastníci mohli zabránit škodám působených enormně přemnoženou spárkatou zvěří a zlepšovat stav krajiny. U pronajímaných honiteb pak škody způsobené zvěří řešit racionálním způsobem ve prospěch vlastníků. Dále je třeba řešit problematiku placení nájmů a změnit definici zvěře.“
Mgr. Věra Petrová, předsedkyně Sdružení vlastníků honebních pozemků ČR řekla: „Současný zákon umožňuje vytunelování majetku vlastníků honebních pozemků, aniž by tito o tom věděli. Ústavní soud to nezpochybnil a poradil majitelům ohrožených pozemků, aby je prohlásili za nehonební. V praxi by to znamenalo prohlásit za nehonební pozemky cca polovinu polí, luk, pastvin a třetinu lesů v celém státě. Domníváme se, že novela stávajícího zákona, případně nový zákon, je cesta schůdnější. Dále - současný zákon neumožňuje vlastníkům honebních pozemků ovlivnit výši škod, které zvěř na jeho pozemcích působí a náhrada je téměř nevymahatelná. Stejně tak si nemůže vlastník honebních pozemků určit výši nájemného; žaloba na to je už u Evropského soudu pro lidská práva“
Kateřina Ptáčková ze Zeleného kruhu řekla: „Tak jako v mnoha jiných případech, i v případě lesního hospodaření se nevládní organizace pozastavují nad tím, jakým způsobem se veřejná správa staví k posuzování jednotlivých práv. Právo omezené skupiny lidí, v tomto případě milovníků lovu, je naprosto nepřijatelným způsobem nadřazováno právu
vlastníků a obecnému zájmu na příznivém životním prostředí."