Human Rights Watch: V Nepálu "zmizely" stovky civilistů

1. 3. 2005 - PRAHA [Econnect / Human Rights Watch]

Za nejasné "zmizení" více než dvou stovek civilistů je zodpovědná královská nepálská armáda. Případy zdokumentovala mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch a zveřejnila je dnes ve své téměř dvousetstránkové zprávě nazvané Jasná vina: "zmizení" bezpečnostními jednotkami v Nepálu. Organizace vyzvala krále a armádu k okamžitému ukončení těchto praktik a k uskutečnění konkrétních kroků k přivedení pachatelů k zodpovědnosti.

Nepál se za poslední dva roky zařadil na první místo mezi zeměmi, kde se lidé ztrácejí beze stopy, aniž by o nich blízcí věděli a aniž by oni sami měli možnost svou rodinu zkontaktovat. Podle Human Rights Watch zdokumentovaly místní lidskoprávní skupiny v uplynulých pěti letech více než 1200 podobných případů.

"Vzhledem k rozsahu 'zmizení', která jsme zdokumentovali, je zvětšující se role armády po chopení se moci králem hrozivá," konstatoval Brad Adams, ředitel Human Rights Watch pro Asii. "Maoistické jednotky se dopustily v děsivé míře vražd, mučení a zastrašování, odpovědí ale nemůže být uvolnění armády, která je zodpovědná za takové množství 'zmizení' a dalšího nechvalně známého porušování lidských práv," dodal.

Organizace se obává, že počet zdokumentovaných případů, které ve své zprávě zveřejnila, je ještě podhodnocen – mnoho rodin neoznámilo "zmizení" svých příbuzných žádné jiné instituci a Human Rights Watch je první organizací, se kterou o případech příbuzní obětí hovořili. Téměř ve všech případech viděli svědkové "zmizelé" naposledy v zadržení vládními bezpečnostními jednotkami. Ty zatýkaly muže i ženy včetně dětí během rozsáhlých operací, cílených razií, na kontrolních stanovištích, ale i na pracovištích obětí nebo ve školách.

Mezi oběti "zmizení" patři i čtyřiatřicetiletý Khagga Tharu a jeho mladší bratr, třiadvacetiletý Kala Ram Tharu. O tom, co se stalo, řekli Human Rights Watch jejich staří rodiče. "Té noci bylo ve vesnici mnoho vojáků. Jedna skupina odvedla mého staršího syna, Khaggu, pryč. Krátce potom, co odešli, jsme slyšeli přes pole dva výstřely a chtěli jsme tam jít, ale vojáci byli stále ještě v domě a nedovolili nám to. Mířili na nás svítilnami a puškami. Vojáci [kteří odešli s Khaggou] se potom vrátili a z domu odnesli dřevěnou postel... Další skupina pak odvedla dalšího mého syna, Kalu Rama – slyšeli jsme, že mu nařídili, aby do jejich dodávky na tu postel s dalším mužem odnesl Khaggovo tělo. Druhý den ráno jsme šli na pole a našli Khaggův malý spací pláštík, který měl s sebou, celý zkrvavený, ale neviděli jsme jeho tělo, ani Kala Ram se nikdy nevrátil."

Human Rights Watch uvádí, že v mnoha případech, zvláště jsou-li lidé pohřešováni celé roky, je pravděpodobné, že se stali obětí mimosoudních poprav. V osmadvaceti případech, které organizace ve své zprávě zaznamenala, rodiny "zmizelých" mají hodnověrné informace o tom, že jejich příbuzní byli zabiti po zadržení bezpečnostními jednotkami. Až na jedinou výjimku však jejich smrt nebyla nikdy oficiálně potvrzena. K řešení situace Human Rights Watch vyzývá jak nepálské úřady, tak státy podporující nepálské bezpečnostní složky a příslušné orgány OSN.

Jana Sobotková