Chráněná území ve městě – v permanentním ohrožení?
18. 2. 2003 - UHERSKÉ HRADIŠTĚ [Econnect]
Také ve městě Ostrava, které je vystaveno intenzivní průmyslové zátěži, se zachovalo několik zbytků přírody. Tyto lokality získaly pro svou mimořádnou přírodní hodnotu statut zvláště chráněného území. Přesto se objevují různé rozvojové záměry ohrožující jejich existenci. V současnosti se v této situaci ocitla přírodní památka Turkov, přes níž může potenciálně vést silnice označovaná jako ”Severní spoj”.
Přírodní památka Turkov byla vyhlášena v roce 1993, leží v nivě řeky Opavy a její rozloha činí 20 hektarů. Nachází se na rozhraní tří městských obvodů Martinov, Třebovice a Poruba. Je to téměř “ostrov zeleně” ve městě - je ohraničen panelovým sídlištěm, dále průmyslovými halami, hasičským areálem, kynologickým cvičištěm, silnicí a železnicí. V minulosti se zde nacházela soustava rybníků, které byly po zastavení rybnikaření ponechány svému osudu. Po vypuštění rybníků jejich dna postupně zarostla a vyvinul se zde druhově pestrý lužní les. Na území je také instalováno několik informačních panelů tvořících naučnou stezku.
Problémy Turkova patří mezi klasické problémy chráněného území ve městě - navážení černých skládek a zátěž v podobě procházek majitelů se psy, kteří mohou ohrozit například ptačí hnízda na zemi. Po povodni v roce 1997 se navíc níže položená část území ocitla téměř rok pod vodou a mnoho stromů uhynulo. Ze strany Úřadu městského obvodu Martinov (ÚMOb) se objevila snaha o úpravu a vyčištění území, protože došlo k ”vzhledové devastaci” území. Odbor životního prostředí Magistrátu města Ostrava (MMO) však vyslovil zásadní nesouhlas s ohledem na přirozený vývoj území. Podle botaničky Věry Koutecké se tak Turkov stal přírodní laboratoří, v níž se může les obnovovat přirozeným způsobem. Vzhled Turkova se tedy nepřiblížil podobě úhledného příměstského parku, ale spíše divočině a bažině.
Turkov a Severní spoj
Vrátíme-li se k dopravnímu problému, kdy přes Turkov může potenciálně vést silnice označovaná jako ”Severní spoj”, je třeba zmínit se o důvodech plánované stavby Severního spoje. Jednak má sloužit k napojení na dálnici D 47, která povede paradoxně skrze město, konkrétně jeho rozvolněnou nezastavěnou částí ležící zhruba v nivě řeky Odry a Ostravice. Dále se má stát odlehčovacím silničním spojem mezi Porubou a centrem města. Stávající spojnicí s centrem v místě křižovatky ”U Vodárny” projede průměrně 40 000 aut za 24 hodin. Jako zmírnění dopravní zátěže bylo zvoleno konvenční řešení spočívající ve stavbě další silnice.
Severní spoj je již zanesen v územním plánu města Ostravy z roku 1994. Byla na něj také zpracována dokumentace EIA – tzv. studie vlivu stavby na životní prostředí, která počítala s několika variantami vedení trasy. Představitelé ÚMOb Poruba se však proti obsahu dokumentace ohradili s tím, že neobsahuje také variantu spojení přes Turkov, kterou prosazují.
Dvě petice
Od začátku roku 2002 se stal Turkov postupně předmětem střetu několika zájmových skupin. Porubští úředníci podali návrh na změnu územního plánu. Mezitím se obyvatelé Poruby rozdělili na dva tábory a obě skupiny sbírali podpisy, každá pod svou petici. První skupina prosazuje vedení silnice přes Turkov a jako hlavní důvod uvádějí ohrožení životního prostředí exhalacemi v místě bydliště. Druhá skupina obyvatel Turkov naopak brání. Obě skupiny již petice odevzdali na úředníkům v Porubě, přičemž počet obhájců Turkova byl nižší.
Podle ornitologa Ing. Otakara Závalského úředníci z ÚMOb Poruba situaci výrazně zkreslují tvrzením, že se výrazně zhorší bydlení obyvatel a naopak podceňují význam Turkova. Zúčastnil se několika jednání zastupitelstva porubského obvodu a podle něj jsou daleko od pravdy výroky úředníků jako: ”Tady už se nedá chodit na procházky... …Je to skládka a sídlo bezdomovců....” Odbornými argumenty dále přispívá zoolog ostravského muzea Ing. Mojmír Foral: ”Cesta přes Turkov bude znamenat jednoznačně zánik tohoto území.” Se záměrem vést spoj přes chráněné území nesouhlasí také Odbor životního prostředí ostravské radnice. Naopak Ing. arch. Mojmír Sonnek z Útvaru hlavního architekta ostravského magistrátu tvrdí, že názory jsou vyhroceny na obou stranách – zájmy ochrany přírody i ochrany bydlení lidí. Trasa silnice by vedla pouze okrajovou částí Turkova a co nejšetrnějším způsobem.
Srovnávací studie
V současné době počátkem roku 2003 je situace zdánlivě klidná. Do konce roku 2002 měla být zpracována nezávislá srovnávací studie, která by zahrnovala čtyři varianty dopravního spojení včetně Turkova. Studie má přinést nezávislý a exaktní pohled na problém, protože, jak říká architekt z Útvaru hlavního architekta města Ostravy, “v Ostravě si každý mele svoje, nemá nadhled a je zatažen do problému”. Zpracování studie si objednalo městské zastupitelstvo, které bude hlasovat o případné změně územního plánu.
Za zmínku ještě stojí skutečnost, že varianta vedení Severního spoje přes Turkov byla zanesena v územním plánu ještě v 80. letech, avšak po prohlášení území přírodní památkou byla zpracována jiná varianta, která se mu vyhýbá.
Srovnávací studie je téměř hotová. Poté ji dostanou k prostudování zastupitelé města a na nejbližším jednání zastupitelstva, které je plánováno na duben, problém projednají.
Jaro v Turkově
Pro toho, kdo by měl zájem se s Turkovem blíže seznámit, by měla být prvním krokem návštěva samotného území. Zejména jaro bývá v lužním lese nejzajímavějším obdobím pro přírodovědná pozorování z důvodu mohutného nástupu květu jarních bylin a rozmnožování obojživelníků. Například na dně bývalých rybníků kvetou kosatce žluté, vzhůru trčí odumřelé olše, hráze bývalých rybníků lemují staré duby.
V březnu se do Turkova chystají dobrovolníci z občanského sdružení Vita . Jejich klub Ekolyceum pro středoškoláky a vysokoškoláky podnikne již druhý ročník jarního úklidu od odpadů za spolupráce ÚMOb Třebovice, který jim poskytne velkoobjemový kontejner. Vita je také ekologickou poradnou a přestože se v kauze Turkov přímo neangažuje, může poskytnou zájemcům užitečné informace.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout