Nové temelínské dráty? Dopady na krajinu i účty za elektřinu

2. 7. 2010 - ČESKÉ BUDĚJOVICE [Econnect]

Občanská sdružení Calla a Jihočeské matky zaslaly připomínky k záměru provozovatele české elektroenergetické přenosové soustavy ČEPS a.s. postavit nové vedení vysokého napětí pro vyvedení výkonu z plánovaných reaktorů v Temelíně do rozvodny Mírovka nedaleko Havlíčkova Brodu. V těchto dnech končí lhůta pro připomínkování dokumentace hodnotící vlivy chystané stavby na životní prostředí (tzv. EIA) ze strany úřadů, obcí i veřejnosti.

Calla a Jihočeské matky zpracovatelům vytýkají zejména:

1.) V dokumentaci není vůbec odůvodněna potřeba řešení vyvedení výkonu z Temelína právě tímto novým propojením mezi rozvodnami Kočín – Mírovka. Ta by znamenala 120 km dlouhé dvojité vedení elektrického napětí 400 kV mezi rozvodnami Kočín u Temelína a Havlíčkovým Brodem. Dráty na 41-45 metrů vysokých stožárech se přiblíží nebo přímo protnou katastry 93 měst a obcí jižních Čech a Českomoravské vysočiny. Investice má stát minimálně 12 miliard Kč2) a protože investorem je ČEPS, zaplatíme ji v ceně elektřiny.

Smyslem procesu EIA je mj. posouzení různých variant řešení záměru s ohledem na jejich vliv na životní prostředí a výběr optimální varianty. Předložená dokumentace se však vyhodnocením variant téměř nezabývá. Pouze v jednom odstavci je zmíněna varianta nulová - neprovedení záměru - a varianta „kabel“ - podzemní vedení, která je „vyhodnocena“ na jedné stránce.

2.) Zásadním vlivem chystaného záměru je dopad na krajinný ráz. Stavba jednoznačně negativně ovlivní stávající estetické i přírodní hodnoty krajinného rázu v mnoha úsecích trasy vedení, jeho estetická a přírodní hodnota bude tedy podstatným způsobem snížena. Autoři dokumentace v tomto směru sami vyhodnotili dopady některých úseků vedení jako neúnosné. Použitý postup vyhodnocení dopadů na krajinný ráz je ale přesto benevolentní a není srovnatelné s přísnými postupy, které hodnotí dopady jiných staveb s dopadem na zachovalý krajinný ráz, jako jsou například větrné nebo fotovoltaické elektrárny. Pouhý „velmi nenápadný nátěr“ stožáry z krajiny nevygumuje.

3.) Velikost působení na krajinný ráz, ale i na výslednou šíři ochranného pásma či velikost betonových základů je dána také typem použitých stožárů. V dokumentaci je hodnocen pouze typ příhradového stožáru „Donau“, přestože existují ale i jiné subtilnější typy.

4.) Během případného detailního plánování stavby stožárů, je třeba vyhnout se zničení lokalit s nálezy ohrožené flóry a hmyzu, které byly vytipovány pro ochranu v rámci biologických průzkumů.

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Česká republika má i jiné možnosti k řešení svých energetických potřeb, než je stavba nových reaktorů. Cenu 12 miliard korun, případně i více, které budou stožáry a dráty stát, zaplatí všichni spotřebitelé elektřiny, v ceně nových reaktorů se neprojeví“. „Budeme požadovat posouzení i dalších variant možného řešení záměru. Bez toho je celý proces EIA pouhou formalitou,“ říká Monika Machová Wittingerová z Jihočeských matek.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: