Letní akademie bude na téma „Evropa 1968 – 2008: Společnost v proměnách”

17. 6. 2008 - PRAHA [Econnect]

Ohlédnutí za bouřlivým rokem 1968 připravila Letní akademie na víkend od 20. do 22. června. Na zámku v Liblicích se uskuteční mezioborová konference za účasti zástupců akademické sféry a občanské společnosti na téma události roku 1968 v Evropě a jejich dopad na naši současnost. Konferenci pořádá Heinrich-Böll-Stiftung Praha, Ústav pro soudobé dějiny, Goethe-Institut Prag a Gender Studies.

Letní akademie v roce 2008 má mladým vědcům a vědkyním z humanitních oborů (historie, politologie, sociologie, filozofie, pedagogika, gender studies), zástupkyním a zástupcům občanské společnosti poskytnout fórum, v jehož rámci by se mohli diferencovaně a kriticky zabývat tématem roku 1968 v Evropě. Přitom má být také zkoumáno, zda je možné najít souvislost mezi roky 1968 a 1989. Kromě toho se má diskutovat otázka, nakolik události roku 1968 ovlivňují evropskou současnost. Zúčastnění se budou tématu věnovat formou pódiových diskuzí, workshopů a doprovodného kulturního programu.

Kritická reflexe událostí roku 1968 se v České republice momentálně uskutečňuje pouze nesoustavně na vědecké úrovni, na úrovni politické zcela chybí. Ohlédnutí za rokem 1968 je téměř výhradně spojováno s reformním komunismem a jeho porážkou. Výklad politického vývoje v Československu roku 1968 byl po roce 1989 často instrumentalizován: 1968 se většinou uvádí jako důkaz toho, že socialismus je zásadně nereformovatelný a ve své podstatě neslučitelný s demokracií. Často se zdůrazňuje, že Pražské jaro mělo sotva co společného se studentskými revoltami na západě.

Tento výklad dějin je jednostranný a nediferencovaný, protože v roce 1968 šlo v Československu o více než o střet protichůdných křídel komunistické strany a pokus části politických elit vybudovat „socialismus s lidskou tváří”. Nejen v mnoha městech západní Evropy, ale také v Praze a Bratislavě vyšli lidé do ulic, aby bojovali za svobodu a demokracii, také Pražské jaro je symbolem obrození občanské společnosti.

Význam události roku 1968 netkví jen v bezprostředních politických důsledcích, jež měla v jednotlivých zemích. Svým globálním přesahem a svým globálním vnímáním představují v určitém smyslu první případ „globální souběžnosti”, v jehož rámci se vzájemně prolínají válka ve Vietnamu, Pražské jaro a studentské protesty v západní Evropě a USA. Porážku Pražského jara zakusila československá společnost jako totální zničení veškeré naděje na demokratický vývoj ve vlastní zemi a současně jako potvrzení úsudku o nereformovatelnosti sovětského socialistického systému. Zničení jakékoliv naděje na změnu bylo navíc mnohdy provázeno ztrátou víry v lepší budoucnost.

Výklad soudobých dějin je rozhodující pro porozumění naší přítomnosti. Zkreslené obrazy historie neztěžují pouze kritický výklad dějin, ale i analýzu současných společenskopolitických jevů. V místě konání letní akademie, zámku Liblice u Prahy, se v roce 1963 konala kafkovská konference. Tato konference, jíž se účastnili literární vědci a vědkyně z bývalého Československa a bývalé NDR, je mimo jiné považována za intelektuální přípravu Pražského jara.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: