Azylanti nemají v Česku moc šancí
28. 7. 2003 - PRAHA [Radio Praha]
Za první pololetí letošního roku požádalo o azyl v České republice více než pět tisíc lidí. Polovina z nich jsou občané Ruska, Ukrajiny a Slovenska. O to, kdo skutečně má šanci azyl v Česku získat, se zajímala Milena Štráfeldová.
Česká republika se pro uprchlíky stává z tranzitní země zemí cílovou, prohlásil předminulý týden na setkání ministrů vnitra středoevropského regionu v Rakousku šéf resortu vnitra Stanislav Gross. Přesto z tisíců žádostí o azyl, které na jeho ministerstvo každoročně podají občané zhruba ze sto dvaceti zemí světa, jsou kladně vyřízena jen necelá čtyři procenta.
"V letošním roce byl azyl udělen sto třiceti sedmi osobám, je to samozřejmě k polovině roku. Z toho jednapadesát osob bylo z Ruska, třicet z Afghánistánu a sedmnáct z Běloruska," upřesňuje první náměstek ministra vnitra Miloslav Koudelný. Slovenští občané, kterých u nás o azyl od roku 2000 požádalo zhruba dva a půl tisíce, byli naopak zcela neúspěšní - azyl nedostal ani jediný. Jejich důvody k emigraci z původní vlasti byly podle českých úředníků jednoznačně ekonomické.
Poměrně nízká je také úspěšnost žadatelů z Čečenska. Těch jen v letošním roce bylo přes patnáct set, získaly ho však jen tři desítky lidí. Právě čečenští uprchlíci se v posledních týdnech dostali do centra pozornosti, když se proti jejich pobytu v azylovém zařízení v Kostelci nad Orlicí kvůli zvýšené kriminalitě postavili místní obyvatelé. Kostelecké azylové zařízení je však spíše výjimkou, s ostatními nemají místní občané vážnější problémy: "V současné době máme dvanáct azylových zařízení, z toho jsou dvě přijímací. Kromě těchto dvanácti disponuje ministerstvo vnitra, resp. Správa uprchlických zařízení, čtyřmi integračními azylovými středisky," doplňuje náměstek Koudelný.
Celkově lze v těchto zařízeních současně ubytovat přes dva a půl tisíce lidí, jejich vytíženost je prakticky stoprocentní. Kvůli přílivu žadatelů z Ruska bylo například v azylovém táboře v Bělé a v Kostelci nutno přistavět obytné kontejnery s více než 320 lůžky. Na pobyt jednoho žadatele o azyl přispívá ministerstvo vnitra obci, v níž azylové zařízení stojí, částkou sedmi korun na osobu a den. Obce tak ročně mohou získat i několik milionů korun, za něž pořizují například veřejné osvětlení, chodníky atd. Zanedbatelný není ani počet pracovních míst, která v obci azylové zařízení vytváří, a vliv na místní podnikání.
Milena Štráfeldová