Co je zelenější – klasická kniha, nebo elektronická čtečka?

18. 5. 2011 - PRAHA [Ekolist]

Lidé odjakživa toužili zaznamenávat své myšlenky, sny, plány i vzpomínky. Nejprve k tomu sloužily hliněné tabulky, pak lidé objevili papyrus, papír a později převratný vynález v podobě knihtisku. S trochou zjednodušení lze říci, že o co větší pokrok každá nová technologie přinesla, o to větší zátěž pro přírodu. Platí to i pro poslední výkřik techniky – elektronické čtečky? Nebo jsou revoluční i v tom, že jsou ekologičtější než klasické knihy a časopisy?

Na zdánlivě jednoduchou otázkou není jednoduchá odpověď. Například porovnání ekologického dopadu obou médií skrz jejich analýzu životního cyklu (LCA) je totiž těžko řešitelným úkolem. „Studie LCA je užitečná věc, když chceme zjistit dopady na životní prostředí jednoho výrobku. Pokud ale chceme použít studii LCA k porovnání dvou výrobků, dostáváte se na tenký led,“ řekl Ekolistu.cz Miroslav Havránek z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. „I když funkční jednotka může být stejná, například při srovnání papírového kelímku a keramického hrnečku, tak podstatnou roli v porovnání hraje to, jak jsou užívány. S čtečkou a knihou je to podobné,“ vysvětlil dále Miroslav Havránek. A odhaduje, že čtečka je výhodná pro vášnivější čtenáře. Těm, kteří čtou relativně málo nebo stále stejné portfolio knih, se podle něho vyplatí zůstat u klasiky.

Knihovna je skladiště CO2

I když je internet plný blogů, které analyzují, jestli přírodu zatěžují víc klasické nebo elektronické knížky, studie zohledňující všechny dopady na prostředí zatím nevznikla. K dispozici jsou převážně údaje o emisích CO2. Například podle studie zveřejněné na serveru Cleantech Group vypustí v současnosti nejpopulárnější čtečka Amazon Kindle do atmosféry 168 kg CO2, což má být ekvivalent dvaadvaceti papírových knih. Apple o svém tabletu iPad 2 uvádí, že se v emisích oxidu uhličitého vyrovná 32 knížkám. Srovnání hodnot CO2 ale pro komplexní porovnání nestačí. Nepočítá například s tím, že elektronická zařízení kromě čtení knih nabízí i mnoho dalších činností, nebo že se knihy půjčují. Podle ředitele serveru Eco-Libris Raze Godelnika záleží i na tom, zda plánujete e-reader pár let mít, nebo si s další verzí pořídíte nový.

Zaměření na životnost samozřejmě v pomyslném ekologickém souboji nahrává knížkám, které na rozdíl od elektroniky mohou vydržet desítky až stovky let. A v ideálním případě je kniha dobrým úložištěm CO2. Miroslav Havránek to ilustruje na příkladu knihy o váze 500 g. Kniha vznikla ze dřeva, které během svého růstu absorbovalo CO2 z atmosféry. Uvedená kniha v sobě váže cca 220 g uhlíku, což je potenciálních 800 g CO2. „Pokud papír pochází z hospodářského lesa, ve kterém po vykácení dřeva dojde k výsadbě nových stromů, pak samotná kniha pomáhá uhlík z atmosféry vyvazovat,“ říká Havránek.

Ovšem zatímco knížka může například shořet a nikdo už vám ji nevrátí, zničí-li se elektronická čtečka, obsah jejích dat je stále k dispozici na internetu. Dalším na první pohled pozitivním aspektem je úspora papíru, na kterou se dá ovšem nahlížet i z jiného úhlu. „Zkuste říct někomu v Africe, Asii nebo Latinské Americe, že se tam musí vypořádat s toxickými materiály z odpadní elektroniky, protože to může pomoct ušetřit nějaké stromy,“ podotýká Casey Harrell z Greenpeace International.

Dodává, že neví, jaké toxické chemikálie čtečky obsahují. „Vzhledem k tomu, že se společnosti rádi chlubí eko garancí, je zřejmé, že pokud se o složení nezmiňují, chemikálií se ještě úplně nezbavily,“ myslí si Harrel. Na možné nebezpečí materiálů, ze kterých se čtečky vyrábí, upozorňuje i Miroslav Havránek. „Elektronický přístroj obsahuje řadu prvků a materiálů jako jsou těžké kovy, vzácné prvky a podobně, které mají na životní prostředí výrazně horší dopad než emise oxidu uhličitého. Navíc je třeba si uvědomit, že na smysluplné fungování čtečky musí fungovat i datová síť, opravny a další podpůrné služby, které s sebou také nesou jistou zátěž,“ podotýká.

Ekologičnost je na vás

Na druhou stranu společnostem nelze upřít snahu o ekologický přístup. Apple například u druhé generace iPadu uvádí o něco nižší emise oxidu uhličitého (105 kg CO2 namísto 130 kg CO2 u předchozího modelu). Amazon zase vybízí k zaslání vysloužilých Kindlů k recyklaci a provozuje bazar tištěných knih Textbook Buyback Store. A Sony, který o svých čtečkách tvrdí, že neobsahují žádné toxické materiály, ve spolupráci s firmou LG představil čtečku s tenkovrstvým solárním článkem, která by v roce 2012 měla jít do prodeje. Tomuto nápadu nahrává fakt, že čtečky se díky úspornému elektronickému inkoustu, který dokáže uchovat obrázky i texty bez spotřeby energie, mohou pohodlně užívat i na sluníčku.

Jednoznačně říct, které varianta čtení knih má zelenou, tedy dost dobře nejde. Záleží na konkrétní situaci a konkrétním čtenáři. Smysluplnější je proto zaměřit se na co nejekologičtější využívání u obou variant. Casey Harrell v této souvislost radí koupit čtečku jen v případě jistoty, že ji opravdu využijete. A když už ji budete mít, pak ji neměnit s každou novou verzí. „Současná zařízení jsou navržená tak, aby rychle zastarávala. S tímhle zvykem je třeba skoncovat,“ říká. Pokud ale čtečku nevyužijete, nekupujte ji. „Nejekologičtější nákupy jsou ty, ke kterým nedojde,“ připomíná Casey Harrell a přidává poslední radu: „Pokud máte rádi knížky, nemusíte je hned kupovat. Zkuste využít knihovny. Možná to není tak sexy jako čtečka, ale je to ekologické a dostupné.“

Asi nejméně ekologický přístup nastává tehdy, když vlastnictví čtečky nevede k omezení nákupů nových knih. Může se to stát vcelku snadno, například když člověk podlehne perfektní mediální kampani Amazonu. Většinou až po koupi zjistí, že český text do svého nového přístroje legálně nepořídí. Podle Harrella může snadno dojít k takzvanému Jevonsovu jevu, kdy inovace, která měla přinést úspory energie, vede paradoxně k větší spotřebě. V našem případě se může stát, že lidé nebudou kupovat buď tištěné, nebo elektronické médium, ale koupí si jak čtečku, tak i tištěné knihy, časopisy i noviny k tomu. I když rozvoj elektronických knih roste, stále jsou totiž spíš doplňkem klasiky. Podle Asociace amerických vydavatelů byl loni tržní podíl e-knih ve Spojených státech 8,32 procent (loni to bylo 3,2 procent). A kolik českých čtenářů si oblíbilo čtečky? Jeden z průkopníků e-knih Martin Lipert ze serveru eReading.cz odhaduje, že jde řádově o tisíce.

Miroslav Havránek si myslí, že vůně knih a otáčení listů čtenáře jen tak neomrzí. „Řekl bych, že klasická kniha ještě hodně dlouho zcela nevymizí, i kdyby vycházela environmentálně výrazně hůř,“ uzavírá odborník. A připomíná povídku Isaaca Asimova, ve které astronauti popisují datové medium budoucnosti, které vydrží vysoký tlak, vakuum, extrémně nízké teploty, nepotřebuje žádnou energii a má téměř neomezenou životnost. Měli na mysli klasickou knihu.

Irena Nováková

DISKUSE - KOMENTÁŘE: