Súdán: Mírová dohoda musí zajistit humanitární pomoc pro Darfúr
17. 5. 2006 - Pro Econnect přeložil Tomáš Tetiva., HRW/Econnect
Znepřátelené strany v Darfúru musí ukončit útoky na humanitární organizace a zajistit přístup k civilním obyvatelům, kteří potřebují pomoc. Oznámila to organizace Human Rights Watch (HRW) ve své nové zprávě s tím, že mírová dohoda podepsána súdánskou vládou a hlavními povstaleckými skupinami je vítaný první krok, avšak klíčovou otázkou zůstává její realizace.„Po třech letech brutálních útoků jsou více než 3 miliony lidí v Darfúru závislé na mezinárodní pomoci, aby vůbec přežili,“ řekl Peter Takirambudde, ředitel pobočky HRW pro Afriku. „Znepřátelené strany musí zajistit humanitárním pracovníkům přístup k lidem, kteří potřebují pomoc. Mezinárodní společenství musí zajistit, aby dohoda byla dodržována.“
Humanitární pracovníci se snaží dostat ke stovkám tisíců civilistů, kteří zoufale potřebují potraviny, vodu, přístřeší a ochranu před dalšími útoky. Tito pracovníci přitom čelí obrovskému riziku, jsou terčem útoků a administrativních obstrukcí ze strany súdánské vlády. Na základě mezinárodních zákonů musí znepřátelené strany dovolit nezávislým humanitárním organizacím, aby pomáhaly civilním obyvatelům. Útoky na humanitární pracovníky či úmyslné obstrukce mohou být považovány za válečné zločiny.
Porušování práv v Darfúru se děje navzdory celé řady závazků jak súdánské vlády tak povstaleckého hnutí. Obě strany se v dubnu 2004 dohodly na ukončení bojů a na ochraně civilních obyvatel. Spojené národy odhadují, že nemají žádný či pouze omezený přístup k nejméně 650 tisícům obyvatel, kteří potřebují pomoc.
Dokonce i v oblastech, kde mají humanitární organizace zabezpečený přístup k civilním obyvatelů, komplikuje súdánská vláda jejich aktivity administrativními obstrukcemi. To zahrnuje vydávání víz a povolení k přepravě se zpožděním a využívání nových zákonů ohledně nevládních organizací, které umožňují zcela libovolně a svévolně omezit jejich aktivity.
Během jednadvacetileté občanské války v Súdánu tamější vláda pravidelně omezovala přístup humanitárních pracovníků k civilním obyvatelům. Přitom využívala taktiky od otevřeného odmítnutí po zákaz letů či nejrůznější administrativní obstrukce. To vše mělo za následek smrt desítek tisíc lidí v důsledku hladomoru a nemocí.
Přístup k humanitárním organizacím v mnoha oblastech Darfúru omezovali také příslušníci povstaleckého hnutí. V severním a západním Darfúru nejrůznější rebelské skupiny, včetně Súdánské osvobozenecké armády, přepadávaly humanitární konvoje a unášely humanitární pracovníky.
„Útoky na humanitární pracovníky a úmyslná obstrukce pomoci jsou válečné zločiny,“ řekl Peter Takirambudde. „Velitelé povstaleckých sil musí instruovat svoje podřízené, aby chránili všechny civilisty, včetně humanitárních pracovníků a zásilky pomoci určené pro civilní obyvatele.“