Mikronésie požaduje mezinárodní posouzení prunéřovské elektrárny. Kvůli klimatu

15. 12. 2009 -, Econnect

Ministerstvo životního prostředí ČR dnes veřejně potvrdilo, že obdrželo žádost Federativních států Mikronésie o mezinárodní posouzení vlivů na životní prostředí, které způsobí tzv. obnova a prodloužení provozu největší české hnědouhelné elektrárny v Prunéřově. Je to patrně poprvé, kdy se současné nebo budoucí oběti klimatických změn rozhodly právní cestou ovlivnit zahraniční projekt, který je ohrožuje svými emisemi skleníkových plynů.

Mikronéské ostrovy, ležící v Tichém oceánu, jsou zvlášť citlivé na dopady klimatických změn. Kriticky je ohrožuje stoupání hladiny oceánu, měnící se ráz počasí i růst počtu a síly bouří.

Zatímco ministři a hlavy států přijíždějí do Kodaně, aby do konce týdne uzavřeli celosvětovou dohodu o ochraně klimatu, malé ostrovní státy začínají využívat všech dostupných politických i právních prostředků, aby zabránily svému zániku. Pokud Mikronésie s Prunéřovem uspěje, půjde pravděpodobně o celosvětový precedent, který může inspirovat další země nejvážněji ohrožené dopady změn klimatu, jak se růstu emisí skleníkových plynů bránit.

„Klimatické změny jsou globální problém a lidé, jejichž životy, zdraví a majetek jsou ohroženy emisemi našich průmyslových podniků, mají právo žádat globální řešení. Podporujeme žádost Mikronésie o mezinárodní posouzení vlivů Prunéřova. Vzhledem k tomu, že ČEZ trvale odmítá použít v Prunéřově nejlepší dostupnou technologii, budeme požadovat ukončení provozu elektrárny. Nedostatek energie nám v takovém případě nehrozí, ČEZ by pouze musel snížit současný masivní export české elektřiny přibližně na třetinu,“ řekl Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR.

Prunéřovská elektrárna je 18. největším zdrojem emisí CO2 v Evropě. Vypouští 10 milionů tun CO2 ročně. To je 40 krát více než jsou roční emise celé Mikronésie. ČEZ, vlastník elektrárny a nejziskovější energetická společnost světa, hodlá v rámci tzv. obnovy vyměnit většinu technologie elektrárny, zvýšit její instalovaný výkon a prodloužit její provoz o dalších 25 let. Odmítá však přitom použít technologii, který by dosahovala účinnosti stanovené českým i evropským právem, což by snížilo negativní dopady elektrárny na životní prostředí.

Greenpeace vede kampaň proti plánům ČEZu v Prunéřově společně s Ekologickým právním servisem a místními občanskými sdruženími. Greenpeace vypočetlo, že emisím CO2 z Prunéřova lze již v současnosti přičíst až 45 úmrtí a až 48 tisíc postižených ztrátami na zdraví či majetku ročně.

Greenpeace považuje za důležité dát komunitám a národům bezprostředně ohroženým klimatickými změnami šanci bránit se právními prostředky proti těm, kdo poškozují klima, ať už jsou odkudkoli. Nicméně jednotlivé iniciativy nemohou nahradit kvalitní mezinárodní dohodu, o které se jedná tento týden v Kodani. Ta by byla systémovým řešením, které by zajistilo bezpečnou budoucnost miliardám ohrožených lidí po celém světě včetně obyvatel Mikronésie.

„Dohoda uzavřená tento týden v Kodani musí být právně závazná a musí obsahovat závazky bohatých průmyslových zemí k mnohem většímu snížení emisí, minimálně o 40 % do roku 2020. Musí také obsahovat finanční pomoc průmyslových zemí ve výši 110 miliard euro ročně, které rozvojové země investují do čistých technologií, do opatření k adaptaci na klimatické změny a na ochranu světových pralesů. Všechny části dobré klimatické dohody už leží na stole. Jediné, co zatím chybí, je politická vůle k jejímu vyjednání,“ uzavřel Jan Piňos, ředitel kampaní Greenpeace ČR.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: