Města Visegrádu hledají recept, jak zlepšit kvalitu života
24. 8. 2010 -, Econnect
O kolik hůře se žije v Praze či v Budapešti než v Berlíně nebo Vídni? Proč tomu tak je a co s tím můžeme udělat? Právě na tyto otázky se zaměřuje nový mezinárodní projekt nevládních organizací ze zemí visegrádské čtyřky, který tento týden zahájilo setkání odborníků v Praze. Snaha organizací vychází z mezinárodních průzkumů kvality života v různých městech a chce pomoci zlepšit situaci v regionu bývalého východního bloku.„Města Visegrádu se umisťují dlouhodobě na podstatně horších pozicích v mezinárodním srovnání kritérií kvality života, než města západní Evropy. Tento trend se bude v blízké budoucnosti dále prohlubovat,“ říká Michal Křivohlávek z iniciativy Auto*Mat, která celý projekt koordinuje a zastupuje v něm Českou republiku. Podle něj zdaleka není hlavním problémem ekonomická úroveň jednotlivým zemí, ale mnohem více malý důraz na životní prostředí a princip udržitelnosti.
„Města jako Paříž, Londýn nebo Kodaň se předhánějí v tom, které z nich bude do budoucna ekometropolí Evropy, a které bude zároveň nabízet nejlepší podmínky pro život a nejčistší prostředí. Města Visegrádu naproti tomu stále následují zastaralou funkcionalistickou koncepci a podřizují svůj život dopravě,“ vysvětluje Křivohlávek.
Pawel Wisniewski z cyklistické asociace v polské Toruni doplňuje: „Západoevropské metropole v posledních letech radikálně omezují provoz automobilů ve svých centrech a důraz kladou na kvalitu veřejných prostor, pěší a cyklistickou dopravu. To se projevilo v prudkém zlepšení kvality ovzduší, snížení hlučnosti a prašnosti. Rozvíjí se také podnikání, protože ožívají ulice a města jsou bezpečná. V bývalém socialistickém táboře k tomu však nedochází. V ulicích bují automobilismus a zlepšení veřejných prostranství není politickou prioritou,“ říká Wisniewski.
Odborníci z Budapešti, Toruně a Košic se tento týden sjeli do Prahy, aby spolu s pražskými kolegy debatovali o problémech, které trápí města Visegrádu, a koordinovali snahu o jejich řešení.
Na konci září proběhne ve všech čtyřech městech první velká společná akce – pouliční slavnost nazvaná Zažít město jinak, které se podle organizátorů dohromady zúčastní více než padesát tisíc lidí. Součástí festivalu bude dočasná přeměna ulic v centru měst v pěší zóny, které ožijí kulturním programem i spontánními aktivitami. Zatímco Praha a Budapešť doplní festival o velké cyklojízdy, Košice připravují karneval na bicyklech, kolečkových bruslích, invalidních vozících i skateboardech.
„Když ulice nejsou plné projíždějících a parkujících aut, mohou sloužit k procházkám, posezení na zahrádce kaváren, hrám dětí, jako tržiště nebo prostor pro umělce,“ říká Virág Bencze-Kovácsová z Maďarského cykloklubu. „Za klíčový aspekt považujeme větší využití jízdních kol, která nemají velké nároky na prostor. Městem cyklistů již dávno není jen Kodaň, v posledních deseti letech se jimi staly Paříž, Berlín, Milán, Vídeň či Barcelona a na kvalitě života je to jasně vidět,“ říká Kovácsová. Cyklojízdy v Budapešti, kterých se účastní desítky tisíc lidí, patří k největším na světě.
Podle odborníků z Polska, Maďarska, Slovenska a Česka města Visegrádu za západní Evropou v otázkách dopravy a využití veřejného prostoru zaostávají. Nevládní organizace proto chtějí lépe koordinovat svou práci. „Poptávka po kvalitnějším a zdravějším způsobu organizace měst existuje Evropou napříč, proto ani práce našich organizací není izolovaná,“ říká Ladislav Korán ze Spolku na podporu zkrášlování Košic. Dlouhodobý projekt má za cíl hledat společně cesty, jak pozitivní změny, probíhající v posledních letech v západní Evropě, přenést i do visegrádského prostoru.