Má český skauting dalším generacím co nabídnout?
21. 9. 2007 - [Econnect]
Základy českého skautingu sahají do roku 1912, kdy profesor tělocviku Antonín Benjamín Svojsík uspořádal v blízkosti hradu Lipnice první skautský tábor. O dva roky později vznikl spolek Junák – Český skaut, který funguje pod názvem Junák – svaz skautů a skautek dodnes. Skauti byli trnem v oku nacistickému i komunistickému režimu, v letech 1938, 1948 a 1968 bylo skautské hnutí dokonce rozpuštěno.
Poslední mezidobí dlouhé dvacet let zapříčinilo prohloubení rozdílů, v určitých směrech české hnutí ustrnulo, někde zase uchovalo tradice, které se jinde ve světě vytrácejí. Na celosvětovém setkání skautů a skautek Jamboree dodnes budí pozornost typický symbol českého skautingu - podsadové stany.
Český skaut se už od začátku lišil od svého zakladatele, anglického skautingu. Větší důraz byl kladen na pobyt v přírodě, na což mělo velký vliv přátelství Svojsíka a přírodovědce E. T. Setona, zakladatele woodcraftu. Vzhledem k postavení českého národa v době vzniku hrálo velkou roli také národní cítění a výchova k němu. Naopak mírně v pozadí stála duchovní; náboženská výchova.
Skauti slavili sto let
Oslavy století skautingu se nesly ve velkém duchu. V České republice proběhlo několik akcí, ty nejviditelnější se udály v Praze. Jeden víkend v dubnu se proměnila na šátkovou metropoli, kdy se Petřín celý zahalil do obrovského skautského šátku. Na Staroměstském náměstí proběhla velká oslava, skauti a skautky z celé republiky dostali příležitost k vzájemnému poznání se, řada známých osobností vzpomínala na léta strávená ve skautu.
Dne 1. srpna se ve 216 zemích světa sešli skauti na vrcholcích hor, aby tak společně oslavili druhé století skautingu. Na přelomu července a srpna pokračovaly oslavy v Anglii, kolébce skautského hnutí, kde proběhlo Jamboree. Skauti o sobě opravdu dávali vědět, podařilo se jim tak pozměnit stereotypní představy veřejnosti o skautském hnutí?
Když se řekne skaut...
Tlupa trampů v maskáčích, s univerzálním kotlíkem na krosně, rozjíveně zpívajících ve vlaku...Ti v krojích, co v zimě v dešti stojí celý den u pomníčku...Uzavřená společnost jedinců se zvláštními schopnostmi, ve které neobstojí je tak někdo...To jsou některé z mnoha obrazů, které se nám vybaví spolu se slovem skaut. Mají opravdu svá opodstatnění? Snaží se skaut nějakým způsobem tyto názory měnit? Podívejme se na jednotlivé pohledy společnosti podrobněji:
Skaut jako tramp – Ano, první trampové byli opravdu skauti. Nicméně představa, že se dnes všechny skautské výpravy odehrávají podle jednoho scénáře – vyjet o víkendu za město, utábořit se v lese a vrátit se s nedělním západem slunce, je mylná. Skauti očividně pochopili, že k udržení atraktivity potřebují přiblížit svou činnost potřebám současné počítačové generace. Nabídka nocování ve stanu v mokré trávě plné lezoucího hmyzu zní sice zajímavě, ale jakmile ztratí punc nezažitého, stává se nepřitažlivou. Dnes už není překvapením potkat skauty vzrušeně debatující nad GPS souřadnicemi, protože právě nejspíše hledají další z keší. Na táborech se už zdaleka jen neloví bobříci, ale světlušky a vlčata ( holky a kluci do deseti let) cestují spolu s Harrym Potterem po Bradavicích, ti starší se zase snaží dopravit prsten přes Černou bránu Mordoru.
Skaut jako morseovkář – Skauti se spolu dorozumívají prostřednictvím morseovky, celé dny se jenom učí vázat uzly a vůbec dělají spoustu věcí, které v dnešní době už prakticky nemají šanci uplatnit. Nabídka akcí některých oddílů však hovoří o něčem jiném. Dnes není výjimkou, když skautský oddíl uspořádá paintballový turnaj pro veřejnost, že jde vůdce s dětmi do kina, stejně jako není víkendová výprava s cílem sjezdu bobové dráhy něčím ojedinělým.
Skaut jako elitní vyvolený - Skauti se chovají zvláštně. Dorozumívají se spolu prostřednictvím morseovky, schovávají se ve svých klubovnách a tam se učí vázat uzly, protože to správný skaut umět musí. V jejich společenství neobstojí jen tak někdo. Připravovaný Nový program slibuje nelpění na zvládnutí specifických skautských dovedností, i tradiční Svojsíkovy závody dozrály své proměny a už v nich zdaleka nejde jen o nejpřesnější signalizaci morseovky.
Skaut jako uzavřená tajemná osoba odmítající cokoliv moderního – O skautech se toho vlastně moc neví. Občas jsou vidět se sesbíranými odpadky v ruce, ale s mobilem v ruce se člověk ve skautském kroji nepotká. Ale co takový Den otevřených kluboven? Internetové setkání tisíců skautů a skautek z celého světa “JOTI“? Skautské hnutí v informační revoluci devadesátých let neustálo.
Skaut zapracoval na svém mediálním obrazu, mediální zpravodajové hovoří o skautingu jednotně, přehledně a tak by už snad nemělo docházet k posilování zažitých stereotypů, ze kterých skauti vycházejí jako hlídači pomníčků či neúnavní čističi zaneřáděných řek.
Počet členů stále klesá
Názory veřejnosti jdou ruku v ruce s nepříjemným údajem – členů Junáka každým rokem ubývá. V současnosti se skauting snaží o určitou programovou modernizaci, protože stávající trend úbytku dětí mluví jednoznačně - Junák by ztratil své poslední mladší členy přibližně v roce 2023. Skaut má, ostatně jako další dětské organizace, oproti dřívějšku jednu velkou nevýhodu – konkurence volnočasových aktivit je vysoká. Děti už nečekají na to, až jim nabídneme zábavu, ale hledají si ji samy. A to velmi úspěšně. Zábavní průmysl poskytuje nepřeberné množství možností, sice poněkud jednotvárných, ale zato nevyžadujících žádné zvláštní úsilí. Stačí umět konzumovat.
S počtem 45 000 členů si sice Junák udržuje pozici největší výchovné organizace pro děti v zemi, ale toto číslo každým rokem klesá. Kromě toho, celá jedná třetina členské základny Junáka je v současnosti tvořena dospělými... Další údaj hovoří rovněž mírně varovně. Statistika roku 2OO6 vypočítala průměrný věk člena Junáka na 21 let. Vzhledem k tomu, že programová skladba skautu směřuje primárně k podstatně mladší věkové kategorii, vede tento údaj k úvodní otázce: Má skaut komu předávat své hodnoty?
Oddíl děti nedokáže udržet
Hlavní krizovou oblastní není nedostatek dětí. Skaut má co nabízet, vůdci procházejí kvalifikovanými kurzy, děti se dostanou k veskrze akční činnosti a rodiče se přitom nemusí o své ratolesti bát. Cílová skupina 7 – 1O let je navíc velmi citlivá k jakýmkoli podnětům zábavy, a tak má vedoucí snadno po jednom náboru ve škole klubovnu plnou dětí. Avšak problém je právě tady – skautu se nedaří nováčky udržet.
Třetina dětí odchází ze skautského oddílu již během prvního roku činnosti, více než polovina odcházejících dětí pak oddíl opouští během roku dalšího. Junák není jen výplní volného času, podílí se na formaci osobnosti dítěte a pro tento přenos je potřebná minimálně tříletá aktivní účast dítěte. Přibližně 4000 dětí ročně tak odchází z Junáka bez toho, aniž by je dlouhodobě ovlivnil. Jednou z reakcí skautu na vzniklou situaci je připravovaná koncepce změny programu.
Na podzim přijdou změny
Oblast metodiky a celkové náplně programu čekají změny, přípravy Nového programu vrcholí. Skaut však chystanými změnami nechce zasáhnou do jemné struktury svého poslání - všestranného rozvoje osobnosti v souladu s principy skautingu. ,,Nechceme uhnout od základních záměrů skautingu. To znamená, že skauting bude výchovné hnutí, bude se řídit slibem a zákonem, který je vlastně jeho hodnotovým rámcem. To znamená, že bude vychovávat k čestnosti, k pravdomluvnosti, ke zdvořilosti, k ochraně přírody, k věcem, které považujeme za důležité. A že z těchhle hodnot nebude slevovat. To určitě měnit nechceme," přibližuje změny Roman Šantora, zpravodaj Junáka pro komunikaci.
Nový výchovný program, jenž se má v praxi naplno realizovat od podzimu letošního roku, určuje a nabízí vůdcům různorodou škálu prostředků pro činnost s dětmi. Jednotlivé programové aktivity mají co nejvíce odpovídat moderním pedagogickým trendům a zájmům dnešních dětí. Součástí programu je i nový systém plnění určitých úkolů a jejich vyhodnocování.
Skautské hnutí kráčí do nového století s odvahou sobě vlastní. Mnohokrát v minulosti dokázalo, že hodnoty, na kterých stojí, nejsou jen prázdná slova. Paradoxně nyní, když může svobodně fungovat a dokonce spoléhat na podporu státu, se musí vyrovnat s problémy a změnami ve svém vlastním systému.
Je český skauting starý nebo mladý? Když je člověku dvacet, rozpíná křídla své budoucnosti a cítí, co vše ještě může a chce dokázat. Má málo zkušeností, ale hodně sil a hlavně touhu letět dál a výš. Když je člověku devadesát, jeho dílo je téměř hotové a stává se odkazem příštím generacím. Českému skautingu již devadesát bylo. Je tedy starý nebo mladý? Záleží na nás. Můžeme si vybrat jen minulost a být jen staří, nebo jen budoucnost a být jen mladí. Ale máme i jedinečnou možnost přijmout obojí a být staří svou zkušeností a oprávněnou hrdostí na to, co už jsme dokázali a mladí rozepjatými křídly a touhou letět dál a výš. - Charta českého skautingu na začátku 21. století.
Katka Wechová
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout