Výstavba rozšířeného přístavu ve Veselí nad Moravu se má zastavit

19.5.2025
[Děti Země]

Děti Země uspěly s přiznáním odkladného účinku své žaloby

Ředitelství vodních cest ČR má na základě usnesení Krajského soudu v Brně ze 6. května 2025, spis. zn. 30 A 81/2024 zastavit škodlivý zásah do biotopů a jedinců čtrnácti zvláště chráněných druhů živočichů při rozšiřování rekreačního přístavu ve Veselí nad Moravou a při výstavbě přístupové silnice.

Soud totiž žalobě Dětí Země z prosince 2024 proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o povolení tohoto zásahu přiznal odkladný účinek do doby, než o ní a ještě o žalobě Vody z Tetčic věcně rozhodne.

„Postup krajského soudu byl logický, neboť když jsme se spolkem Voda z Tetčic loni v prosinci zaslali žalobu proti škodlivému zásahu do cenných biotopů při rozšíření přístavu a při výstavbě přístupové silnice, tak jsme očekávali, že Ředitelství vodních cest ČR s výstavbou počká do rozhodnutí soudu. To se ale nestalo, neboť se již začalo stavět, takže je správné vše zastavit,“ říká k usnesení soudu předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Děti Země připomínají, že krajský soud sice v lednu zamítl žalobě Vody z Tetčic odkladný účinek přiznat, neboť údajně chyběly důvody, avšak po zahájení realizace přístavu již ho musel žalobě Dětí Země přiznat.

A to navzdory tvrzení ŘVC, že by mu pozastavením realizace 1. etapy přístavu za asi 78,4 miliónů korun vznikla údajná újma ve výši asi 14,1 miliónů korun a že cenné biotopy byly stejně již téměř zničené.

„Krajský soud správně odvodil, že i když část území s cennými biotopy byla již urychlenou realizací zničená, tak přístav a ani silnice ještě nejsou dokončené a navíc je s ohledem na českou a evropskou judikaturu nutné do vydání rozsudku zajistit účinnou ochranu veřejného statku, kterým jsou právě dotčené biotopy,“ uvádí Patrik.

ŘVC chce ve Veselí nad Moravou rozšířit stávající přístav s 35 místy pro soukromá rekreační plavidla o dalších 46 míst a postavit novou přístupovou silnici. První etapa výstavby přístavu má probíhat od února 2025 do dubna 2026.

Stavba je součástí plánu na vytvoření plavebního okruhu Veselí nad Moravou – Vnorovy, jehož součástí je ještě zdvihadlo u přístavu, úprava trasy délky 350 metrů a nové přístaviště Zarazice pro čtyři soukromé lodě.

„V žalobě hlavně namítáme, že ŘVC a ani ministerstvo životního prostředí v řízení o povolení škodlivého zásahu do chráněných biotopů neprokázaly konkrétní veřejný zájem dotovat soukromou rekreační plavbu na řece Moravě a na Baťově kanálu rozšířením přístavu ve Veselí nad Moravou i s novou silnicí,“ doplňuje Patrik.

Děti Země se v žalobě také opírají o kritickou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu z března 2022, podle níž u varianty s výstavbou dalších přístavů pro soukromou rekreaci na Baťově kanálu a rozšíření jeho trasy o 19 km za asi 1,2 mld. korun nebyly prokázány ekonomické a ani společenské přínosy a navíc je nejrizikovější.


* * * * * * * * * * * *


I. Průběh správního (10/2023-10/2024) a soudního řízení (od 12/2024) o povolení škodlivého zásahu do biotopů a jedinců 14 zvláště chráněných druhů a rodů živočichů záměrem rozšíření přístavu ve Veselí nad Moravou a výstavby přístupové silnice pro stavbu „Plavební okruh Veselí nad Moravou – Vnorovy“


16.10.2023 = ŘVC zasílá žádost o povolení škodlivého zásahu
15.12.2023 = Děti Země zasílají vyjádření
26.02.2024 = KÚ v Brně povoluje výjimku ke škodlivému zásahu s 12 podmínkami
18.03.2024 = Voda z Tetčic zasílá odvolání
25.03.2024 = Děti Země zasílají blanketní odvolání
10.05.2024 = Děti Země své odvolání doplňují o důvody
15.10.2024 = MŽP obě odvolání zamítá
05.12.2024 = ŘVC získává stavební povolení pro 1. etapu rozšíření přístavu

23.12.2024 = Voda z Tetčic zasílá správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně (spis. zn. 30 A 81/2024)
26.12.2024 = Děti Země zasílají správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně
09.01.2025 = ŘVC uvádí, že není žádný důvod přiznávat žalobě Vody z Tetčic odkladný účinek
22.01.2025 = Krajský soud v Brně zamítá přiznat žalobě Vody z Tetčic odkladný účinek

24.02.2025 = ŘVC zahajuje výstavbu 1. etapy rozšíření přístavu
26.02.2025 = ŘVC získává stavební povolení pro přístupovou silnici
07.04.2025 = Děti Země navrhují přiznat jejich žalobě odkladný účinek
06.05.2025 = Krajský soud v Brně přiznává žalobě Dětí Země odkladný účinek


II. Výtah z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 5. 2025, č. j. 30 A 81/2024 – 188 o přiznání odkladného účinku žalobě Dětí Země ze dne 26. 12. 2024 proti rozhodnutí MŽP ze dne 15. 10. 2024 o povolení škodlivého zásahu do biotopů 14 zvláště chráněných druhů a rodů živočichů záměrem rozšíření přístavu ve Veselí nad Moravou s výstavbou přístupové silnice v rámci stavby „Plavební okruh Veselí nad Moravou – Vnorovy“


Krajský soud v Brně ve svém usnesení ze dne 6. 5. 2025, č. j. 30 A 81/2024 – 188 uvádí mj. toto:

„3. Dle osoby zúčastněné na řízení (pozn.: město Veselí nad Moravou)... poukazuje na skutečnost, že realizace první etapy záměru byla v plném rozsahu zahájena dne 24. 2 2025, přičemž ke dni 17. 4. 2025 již bylo napadené rozhodnutí v podstatné části zkonzumováno.


4. (...) ŘVC zdůrazňuje, že žalobci nemají se zájmovou lokalitou žádnou věcnou či osobní vazbu, vycházejí výhradně z veřejně dostupných informací, bez konkrétní znalosti místních poměru a bez jakéhokoli přímého dopadu rozhodnutí do jejich právní sféry a vzniku újmy. Jejich činnost lze vnímat jako obstrukční postup vůči oprávněnému záměru (... prospěšná stavba) než jako ochranu životního prostředí.

Realizace záměru se dotýká životního prostředí pouze minimálně, o čemž svědčí i jeho neposuzování dle zákona o posuzování vlivu. ŘVC také poukazuje na skutečnost, že ke dni 22. 4. 2025, bylo již napadené rozhodnutí v podstatné části zkonzumováno, o čem svědčí i zpráva z průběhu biologického dozoru...


13. Soud se nejprve zabýval otázkou vzniklé újmy, popř. nepoměrně větší újmy žalobce b). NSS již v rozhodnutí ze dne 29. 8. 2007, č. j. 1 As 13/2007-63, uvedl, že „na základě čl. 9 odst. 4 Úmluvy musí být stěžovatelům z řad dotčené veřejnosti […] vyhovováno k jejich návrhům na přiznání odkladného účinku správní žaloby tak, aby nemohlo docházet k situacím, kdy v době rozhodování o správní žalobě již byl povolený záměr nevratně realizován (typicky provedení stavby). Pokud by návrhu na přiznání odkladného účinku vyhovováno nebylo, došlo by k porušení čl. 9 odst. 4 Aarhuské úmluvy a čl. 10a směrnice, neboť poskytovaná soudní ochrana by nebyla včasná a spravedlivá“.


14. (...) Činnost environmentálních spolků je tedy třeba chápat primárně jako činnost ve veřejném zájmu, která přesahuje kolektivní zájmy členů spolku. Jejich činnost lze označit za demokratizační prvek, neboť vytváří přídatný systém kontroly činnosti veřejné správy jako celku, který určitým způsobem stojí v protikladu vůči zájmům soukromých osob, jejichž cíle mohou být se zájmy na příznivém životním prostředí v rozporu (viz rozhodnutí NSS ze dne 26. 7. 2024, č. j. 6 As 166/2023-56).


15. Jestliže přiznání odkladného účinku navrhují účastníci z řad dotčené veřejnosti, kteří se domáhají přezkoumání rozhodnutí v záležitostech životního prostředí, nelze s ohledem na závazky vyplývající pro Českou republiku z mezinárodního a evropského práva trvat na naplnění podmínky nenahraditelné újmy způsobené výkonem nebo jiným právním následkem rozhodnutí žalobci, jelikož žalobce jako občanské sdružení hájící ochranu životního prostředí není subjektem práva na životní prostředí (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. 1. ÚS 282/97 ze dne 6. 1. 1998), a zároveň je omezen i v rozsahu, ve kterém může uplatnit své žalobní námitky (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 7. 2004, sp. zn. 7 A 139/2001).

Prokázání takovéto újmy by bylo pro žalobce krajně obtížné či nemožné. Naopak je nutno při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě vyjít z povinnosti soudu zajistit realizaci principů přístupu dotčené veřejnosti k soudu, jak jsou formulovány v Aarhuské úmluvě a směrnici o EIA (viz rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2017, sp. zn. 31 A 208/20217).


17. (...) Udělená výjimka je podkladem pro navazující povolení dle stavebního zákona, která dle doložené dokumentace ŘVC získalo a na jejichž základě je aktuálně prováděna stavební činnost k realizaci záměru. Došlo, dochází a nadále má být pokračováno v zásazích do přirozeného vývoje jedinců ohrožených druhů (k transferu, kácení dřevin, odstranění vegetace, zásahu do biotopů). Soud si je vědom, že stavební činností již z části došlo ke konzumaci udělené výjimky, nicméně záměr dosud nebyl proveden zcela a další stavební činnost může biotopy a jejich obyvatele reálně ohrožovat a ničit...

Poměřením újmy ŘVC s újmou žalobce b), lze dospět k závěru, že žalobci b) realizací výjimky hrozí újma nepoměrně větší. Pokud by totiž soud přisvědčil argumentaci žalobce b) a dospěl k závěru, že výjimka být povolena neměla a takto nezákonně získaná výjimka by již byla zrealizována, došlo by k ohrožení velkého množství chráněných živočichů a zničení jejich biotopů, bez reálné naděje na nápravu. Taková újma je nepoměrně závažnější, než újma spočívající v oddálení konzumace předmětné výjimky a ve vzniku finančních nákladů ve výši 14 129 254,53 Kč.


18. (...) Ochrana životního prostředí je jedním ze základních požadavků na činnost moderního státu. Nelze akceptovat takový postup, který by učinil ochranu životního prostředí pouze iluzorní, a to ani v případě veřejně významných staveb...


19. Soud nezpochybňuje, že ŘVC může přiznání odkladného účinku žalobě subjektivně pociťovat jako určitou újmu... Soud ovšem tuto újmu poměřil s újmou hrozící žalobci b), potažmo celé společnosti a s ohledem na zásadu preventivní opatrnosti uplatňované v oblasti ochrany životního prostředí dospěl k závěru, že újma hrozící žalobci b) dosahuje významně větší intenzity...“


III. Výtah ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu č. 21/03 „Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na podporu rekreační plavby“ z 3/2022 k potřebě rozvoje rekreační plavby na Vltavě, Labi a na Baťově kanálu (https://nku.cz/assets/kon-zavery/k21003.pdf)


„Poskytování a čerpání peněžních prostředků státu a EU určených na rozvoj rekreační plavby provázejí nedostatky, které snižují účelnost, hospodárnost a efektivnost jejich využití...

Vyhodnocením skutečných přínosů projektů ani celkových výsledků financování rozvoje rekreační plavby z peněžních prostředků státu a EU se MD nezabývalo..

ŘVC při přípravě projektů a MD při jejich schvalování nevytvořily předpoklady pro objektivní vyhodnocení jejich výsledků a přínosů, tedy i účelnosti a efektivnosti peněžních prostředků vynaložených na jejich přípravu a realizaci...

MD i ŘVC zdůvodňují potřebnost a efektivnost projektů na podporu rozvoje rekreační plavby především přínosy z rozvoje cestovního ruchu. Ty jsou ale podmíněny řadou dalších opatření spadajících do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj (dále také „MMR“).

Efektivnost infrastrukturních projektů na podporu rozvoje rekreační plavby, které NKÚ zkontroloval, ŘVC dokládalo analýzami opírajícími se především o přínosy z cestovního ruchu. O ně se opírají i souhrnná hodnocení očekávané efektivnosti investic na podporu rozvoje rekreační plavby a osobní lodní dopravy.

Tato souhrnná hodnocení vycházejí z ohodnocení atraktivity turistických cílů v blízkosti navržených přístavů a přístavišť a z předpokladu nárůstu zájmu o tyto turistické cíle díky jejich dostupnosti vodní dopravou...

Při prokazování efektivnosti projektů se ŘVC opíralo především o odhady nárůstu počtu turistů a jejich útrat v důsledku realizace projektů. Nestanovilo ale informační zdroje ani postupy pro ověření věrohodnosti a objektivnosti předpokladů, z nichž vycházelo...

Výsledkem Hodnocení ekonomické efektivnosti rekreační plavby na Baťově kanále z června 2019 (...) byl návrh čtyř variant dalšího rozvoje. Jako nejefektivnější z nich byla vyhodnocena varianta č. 4 s celkovými investičními náklady 36 mil. Kč spočívající pouze v dokončení sítě přístavišť bez výstavby přístavů a plavebních komor Bělov a Rohatec. Varianta měla nejvyšší efektivnost a zároveň nejnižší citlivost na změnu kritických proměnných (je efektivní až do navýšení nákladů o 74,83 % nebo snížení poptávky o 36,31 % oproti předpokladům).

Oproti tomu nejnákladnější varianta č. 1 počítala s celkovými investičními náklady 1 194,0 mil. Kč, měla nejnižší efektivnost a byla nejrizikovější (přestává být efektivní při navýšení nákladů o 28,76 % nebo při snížení poptávky o 21,03 %). V závěru hodnocení přitom byla za nejvhodnější variantu označena nejméně efektivní varianta č. 1 s odvoláním na „dosažení vytyčených cílů v rozvoji Baťova kanálu“, zejména posílení turistického ruchu.

MD následně nejméně efektivní variantu č. 1 schválilo... Nepředložilo ale žádný doklad, v němž by byly cíle pro rozvoj Baťova kanálu konkrétně stanoveny a k těmto cílům uvedlo jen obecné a nekonkrétní informace.

Postup, kdy MD o přípravě a realizaci projektů na Baťově kanálu s celkovými investičními náklady 1 194,0 mil. Kč rozhodovalo podle nejasných kritérií... nepovažuje NKÚ za transparentní...

Výběr nejnákladnější, nejméně efektivní a přitom nejrizikovější varianty bez náležitého a přezkoumatelného zdůvodnění není v souladu s právním předpisem.

Takovýto postup je spojen s významným rizikem neúčelného a neefektivního vynakládání peněžních prostředků státu a EU na přípravu a realizaci projektů s přínosy vázanými na dokončení jiných projektů, jejichž realizace je z různých důvodů odkládána...“

DISKUSE - KOMENTÁŘE: