Iniciace projektů: propojení financí i know-how
20. 9. 2002 -
Jakkoli jsou zmíněné projekty a iniciativy především výsledkem nápadů, podnětů a práce (nezřídka dobrovolné) ze strany aktivních jednotlivců, organizací a jejich vzájemné kooperace, většina z nich by se pravděpodobně nemohla uskutečnit bez alespoň počátečního finančního zabezpečení. Právě zkušenosti z Bílých Karpat ovšem ukazují, že rozsáhlé, jednorázové investice, pokrývající náklady celého projektu, nemusejí být vždy tím nejlepším a nejpotřebnějším řešením. Daleko více se - v podmínkách stále obtížnějšího shánění státní podpory i soukromých sponzorů - osvědčuje metoda tzv. startovacích investic, tedy grantů, které pomohou projektům v jejich začátcích, přičemž je na projektu samotném, aby prokázal svoji životaschopnost, přesvědčil o své smysluplnosti okolí a přitáhl další zájemce a potenciální donátory. Tato koncepce předpokládá, že je třeba podpořit určité „kritické množství“ takových modelových projektů v rámci jednoho regionu, což může dále vyvolat již samovolnou, řetězovou reakci. Popsaný „boom“ solárních kolektorů v Rakousku je příkladem právě tohoto druhu.
Finanční prostředky na realizaci projektů v Bílých Karpatech plynou z několika zdrojů: jsou to peníze od státu, poskytované prostřednictvím programů Ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, peníze od obecních a okresních úřadů, dále peníze poskytované nevládními nadacemi, ale i soukromými sponzory (případ obnovy slavičínského lesoparku, spolufinancované založené tamějším podnikatelem). Řada projektů je ovšem postavena na kombinaci těchto zdrojů, což je prospěšné nejen z hlediska zvýšení šance potřebnou částku získat, ale i z hlediska dalšího propojování komunikace mezi nevládním, soukromým a státním sektorem, jejichž vzájemné partnerství a spolupráce nezřídka představuje impuls pro vznik dalších projektů, nápadů a aktivit, obohacujících všechny zúčastněné strany.
Významný zdroj finanční podpory představují také zahraniční donátoři, ať již poskytují granty přímou formou anebo přes nevládní nadace. Občanské sdružení Tradice Bílých Karpat dostalo grant z lucemburského Ministerstva životního prostředí; v roli jeho zprostředkovatele působila lucemburská nadace Hellef fir d´Natur. Další grant od stejného ministerstva podpořil také rekonstrukci sušírny ovoce Zdeňka Ševčíka z Pitína, respektive její rozšíření na šestinásobnou kapacitu. Na rozvoj a propagaci ekologického zemědělství v Bílých Karpatech přispívá i Evropská unie prostřednictvím fondu Phare. Grant vlády Nizozemského království zajistil dodání technologie do kotelny, jež je součástí výtopny na biomasu v Hostětíně; zbytek potřebný na její výstavbu byl hrazen z prostředků MŽP ČR, Státního fondu životního prostředí a České energetické agentury. Britský Know How Fund se podílí na finančním zabezpečení projektu ekologického institutu Veronica „Slunce pro Bílé Karpaty“, v jehož startovací fázi působila coby donátor také Nadací Partnerství. Pro získávání zahraničních grantů a kontaktů měla nemalý význam také výstava o Bílých Karpatech, která se uskutečnila v roce 1998 v Bonnu na české ambasádě a na níž přispěla nadace Euronatur Bonn.
S počáteční podporou Nadace Partnerství vznikla též kořenová čistírna v Hostětíně: nadace financovala v roce 1992 vypracování nezávislé studie, jejíž výsledky doporučily jako optimální řešení pro Hostětín právě výstavbu tohoto typu čistírny. Rozhodující podíl (4,5 mil. Kč) z celkové částky 4,9 miliónů Kč byl uhrazen Okresním úřadem Uherské Hradiště. Na vybudování rybníka přispělo MŽP ČR v rámci programu Revitalizace říčních systémů 320.000,- korun, zbytek doplatila samotná obec.
Revitalizace slavičínského lesoparku se rozběhl za finanční podpory Nadace Partnerství (jako součást programu Partnerství pro veřejná prostranství), Nadace pro rozvoj občanské společnosti a Nadace Jana Pivečky; hlavním investorem je ovšem městský úřad Slavičín, který má zároveň stavební dozor.
Pomoc občanským iniciativám a jejich činnosti spočívá ovšem nejen v přímých dotacích, ale i v podpoře vzdělávání a informovanosti lidí, zapojených do budování a rozvíjení projektů. Nadace Partnerství již od roku 1993 pravidelně vysílá stážisty k pobytu u partnerské organizace QLF-Atlantic Centre for the Environment, která sídlí v Ipswitch v Nové Anglii a působí v oblasti péče o krajinu a zakládání pozemkových spolků. Praktické znalosti, které stážisté v rámci pobytu a prohlídky úspěšně fungujících pozemkových spolků v severní Americe načerpají, se pak snaží předávat dále a uplatňovat je v našich domácích podmínkách.