Publikace Dopady členství ČR v EU na NNO v programovacím období 2004 - 2006
5. 3. 2007 - [Rada vlády pro nestátní neziskové organizace]
Po vstupu České republiky do Evropské unie došlo ke změně postavení českých organizací občanského sektoru a to zejména díky tomu, že Evropská unie a především Evropská komise pokládá tyto organizace za důležitou složku dobře fungujících společností. Pro přiblížení evropských institucí občanům by měly právě organizace občanského sektoru sloužit jako určitý komunikační mezičlánek. Evropská komise se snaží, aby organizace občanského sektoru byly takto vnímány i národními vládami
Velký důraz je v publikaci kladen na vyvíjející se vztah nestátních neziskových organizací a veřejné správy. Odborníci z řad NNO i veřejných institucí, kteří se na zpracování dokumentu podíleli, se však shodují, že zkušenosti z období příprav vstupu ČR do EU i z dvouleté etapy čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů, bezpochyby napomohli k vyprofilování postavení jak neziskových organizací, tak veřejné správy. Cenné zkušenosti byly získány zéjména při zapojení NNO do přípravy strategických dokumentů či prostřednictvím členství v monitorovacích výborech. Ne vždy byl však přístup NNO k projednávání a tvorbě dokumentů ze strany veřejné správy úplně jednoduchý. Za největší překážky, které se při čerpání financí ze strukturálních fondů EU objevily, byly označeny složitá administrace projektů a změny pravidel či procedur ze strany řídících orgánů a to i v průběhu projektů. Dále pak nebyla zajištěna činnost tzv. rozvojových partnerství a v neposlední řadě se objevila snaha přenést veškerá rizika spojená s realizací projektů na konečného uživatele.
A jak se můžeme z těchto zkušeností poučit, na co bychom se měli zaměřit? Ředitel nadace Partnerství Miroslav Kundrata uvádí, že je třeba zakotvit princip partnerství do české legislativy a do pravidel financování z veřejných rozpočtů. Je také nutné, aby v monitorovacích výborech figurovali zástupci neziskového sektoru. V oblasti administrace by mělo dojít ke značnému zjednodušení a přizpůsobení podmínek příjemcům finanční pomoci. Také bychom se měli zaměřit na zavedení průběžného financování nejen projektových žádostí NNO, ale také malých obcí, živnostníků, malých podniků a MAS. Dále pak změnit nevýhodnou pozici NNO způsobenou nekoherentností předpisů a to především finančních a daňových. Mohly by také vzniknout globální granty nejen pro sociální služby, ale i ostatní oblasti, kde je potřeba posílení kapacity menších neziskových organizací. Důležité je také zasazení se o možnost financování přípravy projektů a vzdělávání NNO v těch oblastech, kde jsou neziskové organizace jen slabým konkurentem ostatních sektorů. Zde je řeč zejména o finančním plánování či projektovém řízení.