1 % daňové asignace - co je nového?

16. 6. 2004 - PRAHA [Fórum dárců]

21. května Rada vlády pro nestátní neziskové organizace projednala návrh zákona o daních z příjmů, který by měl zavést možnost poukázat 1 % daně na veřejně prospěšné účely, a doporučila předsedovi Rady a místopředsedovi Vlády Petru Marešovi návrh předložit Vládě k projednání.

Navrhovaná zákonná úprava o daňových asignacích v České republice je koncipována jako další zdroj financování nestátních neziskových organizací. Přijetím zákona by se daňové asignace staly novou částí stávajícího systému financování neziskových organizací vedle dalších zdrojů jako jsou dotace z veřejných rozpočtů, nepřímá daňová podpora apod. Proč si myslíme, že je nyní vhodná doba pro prosazení návrhu zákona o daňových asignacích? Programové prohlášení vlády a koaliční smlouva uvádějí jako jednu z priorit zapojení občanů do veřejné politiky a rozvoj plurality finančních zdrojů pro neziskový sektor, některé z koaličních stran mají navíc daňové asignace explicitně zmíněny ve svých programech.

Daňové asignace versus dotace

K povaze daňových asignací je třeba také říci, že i přesto, že jde o prostředky z veřejného rozpočtu, mají daňové asignace s dotacemi jen málo společného. Při rozhodování o tom, kam budou finanční prostředky z 1 % směřovat, hrají rozhodující úlohu občané, ne ministerští úředníci. Proto se finanční prostředky z daňových asignací dostanou i k dalším organizacím, mimo priority ministerstev. Prostředky z 1 % by měly získat i menší organizace na místní úrovni. Dalším rozdílem je to, že dotace jsou vždy účelově vázané, kdežto finanční prostředky z 1 % budou „volné“ - neziskové organizace je budou moci použít např. i na platy zaměstnanců, investiční projekty či na vlastní rozvoj. Rozdíl mezi dotacemi a daňovými asignacemi je i to, že dotace mohou být přiděleny či nepřiděleny pouhým ministerským rozhodnutím, daňové asignace jsou na rozhodnutí ministerstva nezávislé. Proto daňové asignace zvětšují nezávislost i samotných neziskových organizací na státu. Liší se i kontrola dotací a daňových asignací. Kontrole finančních úřadů podléhá hospodaření s dotacemi jako s finančními prostředky z veřejných rozpočtů. V návrhu zákona o daňových asignacích se stanovilo, že finanční úřady nebudou kontrolovat, jak se hospodařilo s finančními prostředky z daňových asignací, ale jenom skutečnost, jestli údaje o způsobu využití prostředků z daňových asignací zveřejněné neziskovými organizacemi jsou pravdivé.

Daňové asignace versus dary

Daňové asignace platí např. na Slovensku. V loňském roce zde došlo k daňové reformě spočívající v zavedení rovné daně. To v praxi znamená, že sice dojde ke snížení daňového zatížení, ale daňový systém je jaksi „vyčištěn“, tj. zbaven veškerých výjimek a odpisů. Na Slovensku proto přišli o možnost odepsat si dary ze základu daně z příjmů. Zrušení možnosti odepsat si dar ze základu daně přímo nikterak nesouviselo se zavedením daňových asignací, ale právě s pozdějším zavedením rovné daně a zrušením všech výjimek. Proto situace na Slovensku je jen těžko porovnatelná se situací u nás.

Jelikož Maďarsko má nejdelší zkušenosti s daňovými asignacemi, rádi bychom na jeho příkladu uvedli zkušenosti s daňovými asignacemi a jejich „souvislost“ s dotacemi a individuálním dárcovstvím. V Maďarsku byly daňové asignace uzákoněny již v roce 1996, poukázat je poprvé bylo možné za rok 1997. O daňové asignace se mohou ucházet sociální organizace (s výjimkou politických stran, odborových a zaměstnavatelských svazů), nadace registrované nejméně 3 roky, veřejné nadace, taxativně vymezené kulturní, vědecké a vzdělávací organizace nebo také divadlo, veřejná sbírka, kulturní nebo vzdělávací instituce, jež obdržely dotaci od orgánu místní správy či ze státního rozpočtu v posledních třech letech alespoň jedenkrát.

Po jejich zavedení přispěly daňové asignace k financování neziskových organizací, ale i obnos finančních prostředků z daňových asignací každoročně stoupal. A jak to ovlivnilo jiné zdroje financování neziskových organizací? Výzkumy z Maďarska ukazují, že po zavedení daňových asignací v Maďarsku, počet neziskových organizací, které získaly podporu ze státu, významně rostl. Stejně jako rostlo i individuální dárcovství. Daňové asignace doplnily systém financování neziskových organizací a zároveň nepřímo přispěly k rozvoji již existujících zdrojů financování.

Přínos daňových asignací

Z ekonomického hlediska představují daňové asignace nové zdroje financování neziskových organizací. Předpokládá se, že pokud v prvním roce tuto možnost využije 30 % oprávněných občanů (přibližně tolik občanů poukázalo 1 % v okolních zemích), přinese to českým neziskovým organizacím až 300 miliónů korun ročně. Ale daňové asignace nemají jenom ekonomickou hodnotu. Je to nástroj rozvoje občanské společnosti. Například v roce 1999 poukázalo daňové asignace v Maďarsku 33,8% dospělého obyvatelstva. Tak široký vstup občanů do veřejné politiky žádný jiný mechanismus nevyvolá. Současně to je mechanismus, kterým občané spolurozhodují o tom, co je veřejný prospěch. Znamená to i rozvoj vztahů mezi neziskovými organizacemi a občany. Neziskové organizace nebudou jen žádat o finanční prostředky z daňových asignací, ale zejména budou občanům představovat a vysvětlovat svoji činnost a občané budou se o jejich činnost zajímat. Daňové asignace by přinesly nejenom nové finanční prostředky neziskovým organizacím, ale přispěly by zejména ke změně společenského klima, k rozvoji občanské společnosti.

Monika Granja

DISKUSE - KOMENTÁŘE: