O širších souvislostech Národního workshopu a programu LEADER

21. 7. 2003 - PRAHA [Econnect]

Jaké byly původní záměry při pořádání workshopu?

Od začátku bylo naším cílem poskytnout příležitost mimovládním iniciativám, které působí na venkově, aby se mohly sejít a diskutovat o svých společných zájmech a cílech. Národní workshop byl další etapou v těchto aktivitách, které trvaly asi šest až sedm měsíců, kdy jsme jezdili po regionech ČR, pořádali regionální workshopy i nejrůznější setkání a s občany, starosty a neziskovkami mluvili o možnostech, příležitostech a hrozbách, které se českého venkova týkají.

Jeden z pojmů, který se objevil před konáním workshopu, bylo založení venkovského parlamentu.

Venkovský parlament je forma, která vznikla nejprve ve Finsku a Švédsku, později v Estonsku, Maďarsku a na Slovensku. Je to vlastně setkání lidí z venkova - třeba jednou za dva roky -, kteří říkají vládě, parlamentu, médiím apod., co považují pro rozvoj venkova v jejich zemi za důležité. Je třeba si uvědomit, že takové mimovládní iniciativy nejsou nějakou opozicí, jde o přirozený doplněk aktivit vlády ve prospěch venkova.

A jak se účastníci workshopu vyjádřili k založení venkovského parlamentu u nás?

O této možnosti jsme tam přímo nemluvili, byla tam jen zmínka o zkušenostech ze zmíněných zemí. Cílem workshopu nebylo vytvořit jakousi „zastřešující organizaci“, nýbrž poskytnout zájemcům příležitost diskutovat o možnostech, jak naplnit jejich zájmy v dalším rozvoji venkova. V úvahu přicházel zásadní rozvoj aktivit Spolku pro obnovu venkova (s rozšířením členské základny o zástupce neziskového a podnikatelského sektoru), oborová asociace neziskovek s tématikou venkova, volnější síť zájemců, stálá názorová platforma či tzv. think tank, tedy sdružení odborníků a dalších osob, kteří se angažují v konkrétní oblasti veřejné politiky.

Jak workshop probíhal?

Rozdali jsme jeho účastníkům diskusní podklady, což byly vlastně závěry z našich regionálních workshopů, na kterých pracovalo téměř sto lidí. Příjemně mne překvapilo, že přijaté závěry byly velmi blízké podkladům. To ukazuje, že se podařilo přijmout stanovisko, které odpovídá současným potřebám a přitom respektuje rozmanitost subjektů, které na venkově působí.

V závěrech z vaší akce se objevil pojem LEADER, jak jsme na tom s tímto programem dnes?

LEADER je jedna z nabídek EU členským zemím, tedy v brzké době i ČR. U nás je v gesci MZe, které ho také skutečně v omezeném rozsahu - když to srovnáme s možnostmi ve starých členských zemích - připravuje. A pokud jde o současný stav, tak se vedou jednání o tom, jaká by měla být pravidla a mimovládní iniciativy tady neměly zatím žádné slovo, odehrává se to na úrovni státních úředníků a Evropské komise. Bez účasti budoucích příjemců dotací, tedy vlastně zákazníků, již v období přípravy hrozí nebezpečí, že celá pomoc nebude efektivní.

Jak zabránit tomu, aby LEADER u nás svým byrokratickým způsobem nezlikvidovali naši úředníci?

Ano, i to by se mohlo stát a možná se k tomu i schyluje - totiž LEADER je vůbec první program v ČR, který nemůže spadnout odněkud z výšin ministerstva jako nějaká definitivní nabídka, které se jenom všichni zájemci přizpůsobí a vyplní nějaké formuláře. LEADER je především o tom, jak by se měly místní subjekty ve venkovském prostoru dávat dohromady, spojovat se za účelem společných projektů a cílů, tím má posilovat samostatnost a vnitřní síly příslušného venkovského regionu. Je otázka, jestli se tento základní princip v našem českém LEADERu podaří uchovat, až bude v příštím roce spuštěn.

Jedním z klíčových pojmů programu LEADER je skupina pro místní akci, kolik jich zatím u nás rámcově působí?

O tom dnes nemá nikdo úplný přehled, my sami - jako Omega Liberec - působíme v sedmi venkovských mikroregionech, kde zakládáme skupiny pro místní akce, Centrum pro komunitní práci totéž dělá v dalších třech a ještě vím o zhruba patnácti dalších mikroregionech. Jsou přitom v různém stádiu vývoje. Jde o spolupráci subjektů místní samosprávy, podnikatelského sektoru a neziskových organizací.

Jaký je stav přípravy na LEADER v ostatních kandidátských zemích?

Vím o tom, že dost daleko jsou v tomto směru v Estonsku, naopak třeba v Polsku teprve začínají. V podstatě si ale každá nová členská země mohla vyjednat kolem LEADERu maličko odlišné podmínky, takže situace je teď trochu nepřehledná. Více budeme vědět v říjnu, kdy se na středním Slovensku uskuteční velké setkání zástupců venkovských regionů z většiny nových zemí EU. Naše organizace. Omega Liberec, tam hodlá uspořádat zájezd vybraných zájemců z venkovských regionů Čech a Moravy.

Pavel Hlavatý