Návrh nové právní úpravy neziskových organizací

3. 12. 2003 - PRAHA [Bulletin SKOKu]

Navrhovaný občanský zákoník rozliší právnické osoby korporativního typu (korporace), charakterizované členstvím fyzických či právnických osob a představované spolky (dnešní občanská sdružení) a fondového typu (fundace), charakterizované sdružením majetku či jiných hodnot a představované nadacemi. Právní úprava spolků bude sloužit jako obecná úprava pro všechny právnické osoby založené na členském principu (spolky, občanská sdružení, zájmová sdružení fyzických i právnických osob apod.). Právní úprava nadací bude sloužit jako obecná úprava pro všechny právnické osoby založené na fondovém principu (nadace, nadání, nadační fondy, poskytovatelé služeb apod.). Předkladatelé zákona navrhují označovat „nemajetkové“ fundace názvem nadační ústavy.

Novým občanským zákoníkem se navrhuje vymezit také status veřejné prospěšnosti. Použita má být v podstatě definice z nynějšího zákona o obecně prospěšných společnostech. Status veřejné prospěšnosti bude náležet právnické osobě, která sleduje veřejně prospěšný cíl nebo poskytuje veřejně prospěšnou službu a jejíž zisk není použit ve prospěch zakladatelů, členů nebo zaměstnanců. Status veřejné prospěšnosti bude na návrh právnické osoby zapisován do veřejného rejstříku, v němž je registrována, pokud registrující orgán prověří, že jsou splněny zákonné podmínky pro jeho přiznání.

I nadále bude u neziskových organizací (nezaložených za účelem podnikání) rozlišována hlavní (statutární) činnost v oblasti, pro kterou byla právnická osoba zřízena, a vedlejší činnost, která může být i u neziskových organizací (včetně nadací a nadačních fondů) podnikatelská, pokud zisk z této činnosti bude využit na podporu hlavní činnosti neziskové právnické osoby.

Nově bude možno odkázat majetek i právnické osobě, která bude teprve založena (i po smrti zůstavitele). Nadace mají být účelovým sdružením majetku sloužícího pouze svými výnosy trvale k vytčenému cíli. Tím se odliší od nadačních fondů, jejichž majetek nemusí vytčenému cíli sloužit trvale a může být k jeho realizaci celý spotřebován. Právní úprava nadačních ústavů a dalších fundací bude analogická s nadačními fondy.

Spolky budou obligatorně mít například stanovy přijaté členy, členskou schůzi, statutární orgán určený stanovami, možnost soudního přezkumu rozhodnutí orgánů spolku, povinnost likvidace při zrušení spolku, povinnost svolat členskou schůzi, žádá-li to jedna třetina členů. Při založení spolku se bude vyžadovat buď písemná smlouva zakladatelů o stanovách s úředně ověřenými podpisy zakládajících členů nebo notářský zápis o ustavující členské schůzi. Fakultativně mohou spolky zřizovat kontrolní a dozorčí orgán (dohlížející na řádné a průhledné hospodaření spolku), jehož zřízení však bude podmínkou pro poskytnutí dotací a půjček.

Organizační jednotky spolku s právní subjektivitou ponesou označení pobočný spolek. Návrh předpokládá, že registraci spolků bude i nadále provádět ministerstvo vnitra, které povede veřejně přístupný spolkový rejstřík, zvažuje se však i možnost, že by registraci prováděl jiný orgán (např. soud). Ministerstvo vnitra připravuje paralelně návrh nového zákona o spolcích, který – pokud by nedošlo k dohodě mezi oběma ministerstvy – by mohl nabýt účinnosti dříve než nový občanský zákoník, jehož účinnost se předpokládá od 1. 1. 2007.

V novém občanském zákoníku se uvažuje také o řešení existence „vyhaslých“ spolků (popřípadě dalších právnických osob). Buď by jim byl registrujícím orgánem nebo soudem ustanoven „opatrovník“ (nemají-li legitimní statutární orgán) k provedení jejich zrušení a likvidace anebo by byla stanovena lhůta k provedení přeregistrace pro všechny NNO. Pokud by se NNO v této lhůtě nezaregistrovaly, k určitému datu by zanikly.

Připomínky NNO k návrhu nového občanského zákoníku shromažďují Fórum dárců (pokud se týkají fundací), Informační centrum neziskových organizací, o.p.s. (pokud se týkají korporací) a Nadace VIA, které je předají zpracovatelům návrhu zákona.

Karel Schwarz