Tradice dárcovství v Křesťanství - 1.část

27. 11. 2003 - PRAHA [Charities Aid Foundation / Econnect]

Závazek k dávání, pomoci druhým a starosti o chudé, slabé, vdovy a sirotky byl vlastní jak životu a učení Ježíše, tak písmu a židovské tradici. Jak starý, tak Nový zákon obsahují mnoho odkazů na starost o bližní.

Po všechny ty roky měli Křesťané tuto touhu sloužit, pomáhat ostatním a obdarovávat a zapojili se do správy nemocnic, sirotčinců a škol. Instituce a služby, které církev formálně obhospodařovala, byly nazývány Diakoniemi. Tato koncepce byla dále rozvíjena v rámci misionářské činnosti, když Křesťané otevírali školy a nemocnice v rozvojovém světě. Také dnes církve v mnoha zemích poskytují znamenité služby, oslovují místní společenství a podílejí se na humanitární a rozvojové práci.

Od skončení druhé světové války založily evropské a americké církve mnoho specializovaných agentur, reflektujících rozdílné potřeby jednotlivých zemí a národů. Vznik agentury "Křesťanská pomoc" (Christian Aid) navázal na předchozí práci s uprchlíky. Organizace se nejprve významně podílela na poválečné konsolidaci Evropy, poté rozšířila své působiště do mnoha zemí světa. Křesťanská pomoc nyní působí v 60 zemích, je sponzorována čtyřiceti církvemi v Británii a Irsku a stala se jejich rozvojovou agenturou.

Dnešní Křesťanská pomoc charakterizuje své poslání takto: 'Ukazujeme veřejnosti jak hrozná je míra chudoby na světě, snažíme se chudobu vymýtit a mezi prvními se stavět proti systému, strukturám a procesům, stojícím proti zájmům těch, kdo byli zbídačeni a marginalizováni'.

Chudí v Bibli

Slovo "chudý" se v Bibli vyskytuje na mnoha místech. Jeden z našich novodobých křesťanských kazatelů Jim Wallis upozorňuje na skutečnost, že jeden ze 16 veršů v Novém zákoně je o chudých. V Lukášově evangeliu je to jeden z deseti veršů a v Knize Janově jeden z pěti veršů!

Na tom není nic překvapivého. Pokud si lidé pamatují něco ze svých školních hodin Písma, pak jsou to pravděpodobně Ježíšova složitá rčení o zvláštním postavení chudých. Ježíšovo učení přitom pevně zapustilo kořeny ve Starém zákoně, kde se objevil coby starý židovský rabín. Jde o dvojitý vzkaz: Budeme souzeni podle toho, jak se chováme k chudým a - pokud jsme sami chudí či svůj život chudobě oddáme - budeme zvláště požehnáni.

Hebrejské slovo "chudý", užívané ve Starém zákoně, by se dalo nejlépe přeložit jako "chudý, zoufalý a utlačovaný". Chudoba není nikdy přisuzována osudu nebo náhodě, nýbrž lidské nespravedlnosti. Když Bůh osvobodil svůj lid v době Exodu, byli sami Židé otroky, lidmi chudými a souženými.

A bohatí?

Ježíšovo poselství je zároveň varováním bohatým, kteří budou souzeni podle svého chování k chudým. Nejzářnější doklad toho najdeme v evangeliu Sv. Matouše, kde Ježíš odsuzuje k věčnému zatracení ty, kteří nedokázali zajistit základní potřeby ‚bratřím těmto mým nejmenším' (25:40).

Bůh je tedy na straně chudých, a to ve starém i Novém zákoně. Jak by se tedy měli zachovat dnešní Křesťané? A přesněji, jak by se měli zachovat bohatí Křesťané? Ve srovnání s chudými lidmi ve většině rozvojových zemí musí většina z nás uznat, že jsme bohatí Křesťané. Abychom našli odpověď, přečtěme si evangelia, příběhy a kázání v nichž Ježíš hovoří o penězích, chudých a zodpovědnosti bohatých; bohatý mladý muž, vdovin milodar, příběh Zachariáše, vše co Ježíš řekl o odvádění desátků, podobenství o nadání, ovci a kozách a podobně.

Pro Alliance Magazine of Charities Aid Foundation napsal Daalep Mukarji