Cena ekoprojektům, které probudily občany

15. 9. 2003 - PRAHA [Sasakawa]

Cena ekoprojektům, které probudily občany

Finanční podporu z Japonska obdrží tři české organizace. Na dolarovou vzpruhu se mohou těšit Nesehnutí, Greenpeace ČR a Sdružení LUNARIA.

Japonská nadace Sasakawa Peace Foundation (SPF) spolu s Fondem Sasakawa pro střední Evropu (SCEF) uspořádaly v České republice již po osmé veřejnou soutěž o nejlepší projekty v oblasti životního prostředí, tentokrát za rok 2002.

Soutěž, vyhlášená letos v červnu, byla jako každoročně určena českým a moravským nevládním, neziskovým organizacím, jejichž projekty byly netechnologické a nekomerční povahy, významně napomohly změnám v přístupu k ochraně životního prostředí a uskutečnily se v souladu s principy trvale udržitelného života a za aktivní účasti veřejnosti.

Po vyhodnocení 10 přihlášených projektů vybrala porota tři nejlepší projekty. Tyto výsledky poté schválilo vedení nadace v japonském Tokiu. Tři koneční vítězové získávají částku šest, čtyři a dva tisíce EURO jako odměnu za jejich úsilí na poli rozvoje občanské společnosti. Absolutní vítěz soutěže získává také možnost zúčastnit se týdenního studijního pobytu v Japonsku.

Podle rozhodnutí národní poroty je pořadí oceněných projektů následující:

1. místo: Nezávislé sociálně ekologické hnutí - Nesehnutí
projekt: O hypermarketech veřejně

2. místo: Greenpeace ČR
projekt: Ekologické důsledky toxického zamoření Spolany Neratovice

3. místo: Sdružení LUNARIA
projekt: Krajina s větrnými mlýny

Členové národní poroty

Pavel Šremer, předseda poroty (Česká inspekce životního prostředí)
RNDr. Miloš Kužvart, místopředseda poroty (poslanec PSP ČR)
Ing. Ivan Dejmal (nezávislý ekolog)
Rita Gabrielová (redaktorka)
Ing. Ivan Indráček (Jizersko - Ještědský horský spolek)
Ing. Čestmír Klos (redaktor časopisu Euro)
Pavel Křížek (Ochrana fauny v ČR - vítězná organizace SEA 2002)

Představení vítězných projektů SEA 2003

1.cena: Nesehnutí Brno (Nezávislé sociálně ekologické hnutí)
Projekt: O HYPERMARKETECH VEŘEJNĚ

Citace ze zprávy o projektu:

Jedním z cílů projektu bylo kvalifikovaně informovat o průvodních jevech spojených s další nekontrolovanou výstavbou hypermarketů a jejich vlivu na životní prostředí, sociální strukturu, dopravu a veřejný prostor ve městech. Cílem druhé části projektu bylo aktivně a účinně zapojit do rozhodovacích procesů o výstavbě dalších hypermarketů veřejnost – a to jak laickou, tak odbornou.

Projekt vskutku vytvořil odborné a právní zázemí pro činnost místních iniciativ, snažících se čelit nebývalé rozpínavosti hypermarketů. Nesehnutí shromáždili archív materiálů, které zevrubně dokumentují ekologické, ekonomické, urbanistické, dopravní a jiné vlivy hypermarketů na kvalitu života. Archív je přístupný veřejnosti všemi představitelnými prostředky – poštou, internetem i osobní návštěvou. Pro nejaktivnější zájemce o problematiku uspořádali Nesehnutí odborný seminář. Přednesené texty se v podobě tištěného sborníku staly pomůckou při řešení lokálních problémů i při výuce na některých typech škol. Přínos Nesehnutí je především v zastupování veřejných zájmů v rozhodovacích územních a stavebních řízeních, k čemuž povzbudili i řadu místních občanských iniciativ. Příkladná je i jejich spolupráce s některými městskými a obecními samosprávami a s podnikateli z maloobchodní sítě, existenčně ohrožovanými nástupem hypermarketů.

2.cena: Greenpeace Česká republika
Projekt: EKOLOGICKÉ A ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY TOXICKÉHO ZAMOŘENÍ SPOLANY NERATOVICE

Citace ze zprávy o projektu:

Greenpeace se podařilo dosáhnout zakrytí objektů Spolany proti únikům toxických látek do ovzduší a přimět ji k vybudování protipovodňové zdi, která u nejvíce ohroženého objektu alespoň podstatně snížila množství povodní vyplavených chemikálií… Projekt odstartoval právní a jinou pomoc obětem toxického zamoření a výrazně zvýšil kredit nejen Greenpeace, ale i ekologických a dalších nevládních organizací ve společnosti.

Je to jeden z nejužitečnějších kritických ekologických projektů v české historii. Hned na počátku veřejnost upozornil na liknavý přístup podniku i státu k likvidaci nejnebezpečnějšího známého ložiska dioxinů v Evropě. Poté varoval před riziky spojené s povodní, celý rok předtím než skutečně přišla. Bez tohoto tlaku by nevznikla ani chabá, přesto při skutečné povodni tak významná ochranná zídka. Nejvýznamnějším přínosem soustavného tlaku Greenpeace na Spolanu bylo, že se úplně přestalo uvažovat o variantě likvidace dioxinů spalováním a definitivně zvítězila metoda chemické destrukce. I když státem podezřele přidělená zvolené firmě bez výběrového řízení. Také objev druhého, stejně významného ložiska dioxinů, zasahujícího i rozsáhlé území vně továrny, se uskutečnil pouze pod tlakem Greenpeace a dalších nevládních organizací.

3.cena: Občanské sdružení Lunaria (Společnost pro ekologickou, duchovní a kulturní obnovu ve Frýdlandském výběžku, Jizerských horách a okolí)
Projekt: KRAJINA S VĚTRNÝMI MLÝNY

Citace ze zprávy o projektu:

Tento mlýn je
- jediný, který v České republice opravdu mele mouku
- jediný v Čechách veřejnosti přístupný (na Moravě je jich šest)
- jediný nově postavený v ČR, ale možná i v Evropě(?) za posledních alespoň 60 let
- jediný, jehož expozice obsahuje informace o všech dochovaných větrných mlýnech v ČR, včetně fotografií

O návratu k harmonickému životnímu stylu předků toho mnozí mnoho namluvili, jenom Lunaria takový experiment se vším všudy uskutečnila. Natvrdo prožívaný způsob života rolníků někdy z přelomu 18. a 19. století se rozhodla „zmodernizovat“ vlastnoruční výstavbou mlýna. Mlýn totiž nejen mele obilí, ale vyrábí i elektřinu, i když jen dvanáctivoltovou. A bude pohánět další stroje. „Živé muzeum“, které zároveň dává obživu rodině Zbyňka Vlka a členům Lunarie, se bude ještě rozrůstat. V kontrastu s mobilním telefonem v kapse nebo s dvěma moderními větrnými elektrárnami, které nedaleko vystavěla obec Jindřichovice pod Smrkem. Oba protichůdné způsoby – ten nejmodernější i staromilský – přitom směřují k téže obnovitelné energii a Lunaria a obec při tom úzce spolupracují.

Cena české národní poroty

Hnutí Duha – Přátelé Země ČR
Projekt: OCHRANA VELKÝCH ŠELEM SE ZAMĚŘENÍM NA BESKYDY

Citace ze zprávy o projektu:
Velké šelmy – Rysi, vlci a medvědi – se postupně začínají vracet do českých hor. Hrají zde významnou úlohu. Patří nejen mezi důležité prvky biologické diverzity, ale představují i veřejné symboly ochrany přírodního bohatství. Především jsou zásadní podmínkou udržitelnosti lesního hospodaření. Hlavní překážkou obnovy je silný ilegální lov. Přímým opatřením proti němu jsou takzvané vlčí hlídky: skupinky vyškolených dobrovolníků, kteří v zimě – během sezóny lovu šelem – kontrolují a monitorují jejich teritoria.

Česká porota navrhující Ceny nadace Sasakawa, stála před neřešitelným úkolem – jak vtěsnat do tří cen deset dobrých projektů. A když přijala svůj úděl, po dlouhých diskusích ji na tři místa stále zbývaly čtyři projekty. Aby nezůstala v hádkách a mohla jít domů, musela oprášit Cenu poroty. Ta obětavá činnost ochránců šelem, kteří v nepřízni počasí odrazují pytláky, převážně z řad myslivců, vyhledávají nástrahy a likvidují masité újedi, si alespoň čestnou cenu zaslouží.

Zvláštní cena za dlouholetou úspěšnou činnost

TIS – nezávislé sdružení přátel přírody
Projekt: OBNOVENÍ EKOLOGICKÉHO STŘEDISKA V JESENÍKÁCH

Citace ze zprávy o projektu:
TIS je nejstarší nevládní organizace v České republice, založená v roce 1958. V letech 1979-1989 byl úředně zlikvidován, ale nelegálně pokračoval v práci. Od počátku roku 1990 byla jeho činnost opět zlegalizována a postupně mu byla vrácena i větší část majetku… V roce 2002 zahájil TIS obnovu svého ekologického střediska v Jeseníkách.

Legendy nelze poměřovat jen drobnými, byť záslužnými činy z posledního léta. Legenda ekologických nevládních organizací, jíž se TIS za 45 let své těžké existence bezpochyby stal, zaslouží zvláštní pozornost. Získává proto zvláštní cenu.

Vítězné projekty v běhu let

1994 Hnutí Duha: Nakladatelský projekt Poslední generace

1995 Hnutí Duha: Energetické brigády (zateplování budov)

1996 EkoWatt: Energetická ekologizace obce Boží Dar v Krušných horách

1997 Sdružení pro ochranu přírodního útvaru vrch Val u Plzně: Záchrana vrchu Val

1998 Děti Země: Rozemeleme Český kras do cementu?

2000 Tuž se, Broumovsko!: Oživení Broumovska

2001 Ekologický právní servis: Uspořádání místního referenda v Táboře

2002 Ochrana fauny ČR: Světlo pro Prahu

2003 Nesehnutí

Nadace Sasakawa

Nadaci Sasakawa založil 1. října 1962 pan Ryoichi Sasakawa z hluboce osobní touhy konat skutky, které zmírní utrpení lidí na celém světě. Strádání při katastrofách, válkách, ekonomických či ekologických krizích poznamenává lidskou duši agresí či bezmocí. Z tohoto důvodu Nadace pomáhá najít lidem sílu k řešení tísnivých situací a podporuje aktivity vedoucí k harmonii života na této planetě.

Nadace Sasakawa Peace Foundation

Příbuzná nadace se zrodila díky témuž zakladateli roku 1986 s cílem podpořit mezinárodní porozumění, výměnu a spolupráci. Mezi hlavní oblasti jejího zájmu patří především globální otázky, např. problémy mezinárodní bezpečnosti. Druhou sféru představuje porozumění mezi národy, přičemž je kladen důraz na malá místní společenství. Třetí ze základních rovin zájmu je občanská zainteresovanost, jejíž význam vzrůstá, a proto je třeba si vedle aktivit vlád a soukromého sektoru výrazněji všímat - zvláště v transformujících se zemích Evropy - role neziskových organizací. I to byl jeden z důvodů, jež vedly nadaci SPF k založení speciálního tzv. středoevropského fondu pro Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Polsko.

Fond Sasakawa pro střední Evropu (Sasakawa Central Europe Fund - SCEF)

Vznikl v roce 1990 vkladem 4 miliard jenů mateřskou nadací SPF s cílem podporovat spolupráci při obnově a rozvoji tohoto regionu. Jako jeden z regionálně zaměřených fondů spravovaných SPF rozvíjí SCEF své aktivity jak udělováním grantů, tak i uskutečňováním vlastních projektů. Vždy sleduje dva klíčové záměry - podporu porozumění mezi Japonskem a zeměmi střední a východní Evropy a pomoc rozvoji těchto zemí. Přednostně jsou financovány projekty s těmito prioritami:
1. rozšiřování vzájemné výměny mezi Japonskem a zeměmi střední Evropy
2. úloha středoevropských zemí v 21. století
3. úloha nevládních organizací při formování občanské společnosti.

-red-