Podobu veřejného prostranství můžete ovlivnit i vy!

2. 10. 2003 - PRAHA [Econnect]

Publikace a příručky vydávané nejrůznějšími občanskými sdruženími a nadacemi můžeme při troše zjednodušení rozdělit na dvě pomyslné hromádky – do té první by patřily knížky optimistické, jež vycházejí z představy společnosti aktivních občanů a dobré vůle všech zúčastněných. Na druhou hromádku by pak patřily knihy, které vycházejí ze zkušeností negativních, kdy občané se o veřejné dění příliš nezajímají a úřady jednají s občany arogantně, případně nerespektují zákony, a takto postiženým se snaží pomoci. Velmi cenou řadu takových knih již několik let vydává Ekologický právní servis, cenným příspěvkem jsou i informační letáky Ateliéru pro životní prostředí.

Oba dva typy publikací jsou jistě důležité a je na každém z nás, kterou z obou hromádek chceme mít větší a považujeme za potřebnější. Nová publikace Utváření místa s podtitulem Příručka k vytváření kvalitních veřejných prostranství, kterou v těchto dnech vydala nadace Partnerství nepochybně patří do skupiny knih optimistických.

Publikace se snaží přispět jednak k prolomení stereotypu ve vnímané občanských iniciativ coby negativistů, kteří svými protesty jen prodražují a zdržují užitečné stavby, jednak nabízí cenné rady, nápady a doporučení pro konkrétní občanskou aktivitu – vytváření kvalitních veřejných prostranství.

Nezbytnou výchozí podmínkou, aby jakákoli participace občanů měla šanci být úspěšná a nebyla již předem odsouzena k nezdaru, je odborné vedení komunikace mezi všemi zúčastněnými a včasné zapojení veřejnosti do přípravy a realizace projektu. Pokud se totiž v dnešní době úřad či investor rozhodne seznámit veřejnost se svými investičními záměry, činí tak ve chvíli, kdy je celý projekt již podrobně připraven a vzhledem k množství času a peněz, které již byly do příprav investovány, je de facto nemožné zapracovávat zásadnější připomínky veřejnosti.

Zásady pro vytváření kvalitních míst

Publikace přehledně shrnuje hlavní kroky, které je dobré uplatnit, má-li být participace občanů na utváření veřejných prostranství úspěšná. První a patrně nejdůležitější zásada zní – Expertem je komunita. Komunitu tvoří lidé, které spojuje zájem o určité místo, v blízkosti místa bydlí, nebo zde pracují, pravidelně navštěvují nějakou instituci (kostel, škola). Do komunity ovšem patří také úředníci, kteří danou oblast mají na starosti, a zájmové skupiny působící v daném místě (např. obchodníci). Nezastupitelná hodnota komunity tkví v její znalosti místních poměrů – lidé žijící v místě ví, jak daná lokalita funguje, co v ní chybí či naopak přebývá.

Druhou zásadou je vědomí, že cílem je vytvořit konkrétní místo nikoli abstraktní (nerealizovatelný) návrh. Zásada třetí – sami to nezvládnete - odkazuje na fakt, že v procesu je mnoho různých účastníků s rozdílnými představami, a tento fakt je dobré vnímat jako pozitivní výzvu, nikoli jako nepříjemnou překážku. Vždycky se najde někdo, kdo říká, že to nejde - občané snad překonají svoji nedůvěru ve veřejnou angažovanost a zapojí se, ale pak narazí na hradbu byrokracie a specialisty, kteří nejsou ochotni či schopni vidět problémy v širších souvislostech – autoři knihy radí – na námitku, že něco nejde, odpovídejte „možná se to tak ještě nikdy nedělalo“.

Dalších sedm zásad se týká příprav konkrétního projektu a jeho realizaci

• Mnohé se dozvíte pouhým pozorováním.
• Vytvořte vizi – tedy stanovte účel a cíl projektu, popište charakter prostranství a koncept návrhu řešení, poznejte příklady podobných prostranství.
• Forma podporuje funkci – mějte na paměti, že lidé si mají tendenci sednout tam, kde je místo k sezení, a místa k sezení by měla být pohodlná.
• Sdružování prvků – triangulace – při projektování veřejného prostranství by jednotlivé prvky – lavičky, odpadkové koše, telefonní budky, stánky apod. - měly být rozmístěny tak, aby jeden prvek podporoval využití ostatních prvků.
• Začněte petúniemi – vytváření místa není jen plánování a mnohé projekty nejsou realizovány, protože jsou příliš rozsáhlé a nákladné. Autoři proto doporučují začít s dílčími vylepšeními, které lidi povzbudí v účasti na dlouhodobějších projektech.
• S touto zásadou úzce souvisí i předposlední zásada – není to otázka peněz. „Jestliže jsou problémem peníze, vetšinou to znamená, že se jedná o špatné pochopení záměru. Nejde o přílišnou nákladnost, ale o to, že veřejnost postrádá pocit, že místo patří jí“.
• Projektem to nekončí – prostranství může mít sebelepší design, nebude však opravdovým místem, pokud nebude aktivně spravováno.

Jak poznáte, že jste úspěšní?

V druhé části publikace čtenáři najdou konkrétní, by poněkud stručné návody, jak připravit a vést setkání s komunitou, a podle jakých kritérií lze posoudit úspěšnost projektu komunitního utváření veřejného prostranství. Jak se výše uvedené postupy daří uplatňovat v České republice ukazují čtyři pilotní projekty, jejichž popis najdeme na konci publikace.

Cenné rady, dobré nápady a zajímavé postřehy shromážděné v této knize se dobře čtou a povzbuzující jsou i pozitivní příklady z terénu – zvlášť, když převládající zkušenosti aktivních občanů jsou opačné. Nezkušenost a neznalost, jak přimět komunitu k aktivitě a zapojení do věcí veřejných, je jistě jedním z hlavních důvodů neúspěchu, avšak nikoli jediným. Vedle velikosti komunity je rozhodující i velikost obce, v níž komunita působí. Není jistě náhodou, že úspěšným projektům se daří spíše v menších městech. Také atmosféra na obecních a dalších úřadech má na průběh projektu velký vliv a ne vždy je v možnostech komunity ji efektivně ovlivnit. Nejdůležitější je ovšem ochota každého z nás věnovat svůj čas a energii věcem veřejným a být ochoten vést otevřený dialog s našimi sousedy a dalšími partnery.

---

Utváření místa. Příručka k vytváření kvalitních veřejných prostranství.
Project for Public Spaces, New York; Nadace Partnerství, Brno, 2003, vydání první.
Autorka amerického originálu: Kathleen Madden
Překlad: Jitka Vlčková
Vydání knihy podpořili: Rockefeller Brothers Fund; C.S.Mott Foundation.

Petra Kolínská

DISKUSE - KOMENTÁŘE: