Čeští studenti se málo učí o období komunismu
1. 11. 2005 - Martina Mašková, BBC
Obecně prospěšná společnost Člověk v tísni připravila projekt, jehož prostřednictvím se mohou žáci a studenti základních a středních škol dozvědět víc o nedávných dějinách země, ve které žijí. Do škol chce organizace zdarma zaslat dokumentární filmy zaměřené na období komunistického Československa a podnítit učitele a studenty k diskusím s lidmi, kteří se stali oběťmi komunistického režimu.Projekt "Příběhy bezpráví: komunistické Československo" je součástí akce s názvem "Jeden svět na školách". Jejím cílem je prosadit dokumentární filmy do vzdělávání.
Bez účasti ministerstva
Ředitel projektu z organizace Člověk v tísni Karel Strachota mimo jiné řekl, že dokumenty mohou posílit odolnost studentů vůči lžím a manipulacím. "Máme dojem, jako by byla na období komunismu uvalena cenzura, a chceme přispět k nápravě tohoto stavu," řekl BBC Filip Šebek z této organizace.
Připomněl, že žáci se od roku 1989 velmi málo učí o této éře, přitom do roku 1989 se v dějepise učily lži. "Ministerstvo školství se k tomuto projektu nezná, přitom jiné naše projekty podporuje, " poznamenal Šebek v rozhovoru pro BBC.
Oslovit pamětníky
Během listopadu pošlou organizátoři akce školám sedm dokumentů o komunistickém období. Patří k nim například filmy Heleny Třeštíkové "Sladké století" nebo "Hitler, Stalin a já."Učitelé mohou také dětem promítnout dokumenty Olgy Sommerové z cyklu "Ztracená duše národa" či investigativní snímek Kristýny Vlachové "Věž smrti".
Člověk v tísni chce, aby si školy hledaly hosta k následným besedám - pomáhá jim v tom zasláním seznamu obětí komunismu. Chce také podnítit studenty a žáky k tomu, aby se aktivně snažili vyhledávat informace o komunistické éře na internetu či kontaktovat bývalé politické vězně.
Málo hodin dějepisu
"Není to zas tak objevné, takové projekty občas bývají, byť se netýkají padesátých let," řekla BBC Ilona Pařízková, členka Asociace učitelů dějepisu České republiky, která vyučuje na Gymnáziu ve Strašnicích. Připustila, že výuka moderních dějin v Česku strádá, nejde ale podle ní o cenzuru.
"Ve čtvrtém ročníku dějepis chybí, což nikdy nebývalo," uvedla pro BBC Pařízková. Podle ní je prostor mluvit o dějinách komunismu, respektive o moderních dějinách vůbec, ve volitelných seminářích.
Pařízková soudí, že studenti mají kvůli omezenému počtu hodin dějepisu dosti špatné znalosti o komunistické éře v Československu. "Většina z nás se nedostane za rok 1945, protože povinný dějepis je velmi omezený sníženou dotací hodin," vysvětlila učitelka.
Učitelka Ilona Pařízková BBC řekla, že se snaží do třetího ročníku dostat co nejvíce informací ze 20. století, ale mnohdy se jen ve zkratce dostane k procesům z padesátých let. Podle ní je pak historie komunismu ve 20. století rychlou informativní záležitostí a na nadstavbu, nebo dokonce promítání filmů, není čas.
Asociace učitelů dějepisu se snaží zajistit, aby se dějepis do čtvrtého ročníku vrátil.
Formování hodnot
"Potvrdily se naše obavy, že znalosti jsou chabé," reagoval pro BBC Fillip Šebek. Společnost Člověk v tísni podle něj ale nechce, aby šlo o akci pro pár nadšenců, ale aby se dokumenty staly součástí běžné výuky.
Organizátoři projektu "Příběhy bezpráví: komunistické Československo" zastávají názor, že mladé lidi učitel dějepisu lépe osloví právě prostřednictvím audiovizuálních médii: "Studenti se můžou identifikovat s postavami z dokumentů, přemýšlet o hodnotách a formulovat si hodnoty vlastní," uvedl Filip Šebek pro BBC.