Pro zdravou krajinu je nezbytná voda a zeleň
3. 5. 2007 -, Hnutí Duha / Econnect
-foto-
Délka českých řek a potoků se během dvacátého století zmenšila o třetinu, takže voda rychleji odtéká z krajiny pryč. Labe v úseku Jaroměř–Mělník bylo zkráceno ze 400 kilometrů na 180 km. Vysoušení vlhkých luk a mokřadů, které působily jako houba zadržující vodu – a zásobovaly své okolí v době sucha. V minulosti bylo u nás odvodněno přes milion hektarů zemědělské půdy.
Podle Hnutí Duha má stát investovat více peněz z evropských fondů i domácího rozpočtu do programů, které obnovují zeleň v krajině a meandrující koryta či mokřadů a luk podél řek a potoků, kam by se mohla voda rozlévat bez větších škod. „Ani sebelepší krajina nezabrání suchu, pokud prší tak málo jako letos na jaře. Ale nedostatek zeleně, odvodněné mokřady nebo holosečná těžba dřeva jeho následky ještě zhoršují. Úplné ozdravění krajiny je úkol na desítky let. Ovšem některá důležitá opatření lze udělat už teď," řekl Zdeněk Poštulka, vodohospodářský expert Hnutí Duha.
V krajině přibývá betonových a asfaltových ploch, kde se voda nemůže vsakovat do půdy. Musí je kompenzovat nové mokřady, umělé rybníčky a takzvané zasakovací pásy zeleně, kam budou odváděny srážky. "Vláda především musí přidělit více peněz obnovu zeleně a mokřadů, které budou v krajině zadržovat vodu," vysvětlil Zdeněk Poštulka. V krajině s velkým podílem zeleně je lepší mikroklima a více vlhko: lépe zde vzniká rosa a místní deště.
Důležité jsou i nenápadné drobnosti – například holosečným kácením v lesích vznikají velké osluněné a vyprahlé paseky, kde se rozkládá humus, takže půda zde špatně zadržuje vláhu. Proto Hnutí Duha usiluje také o reformu lesního zákona, jež by zakázala holosečné kácení a vyžadovala šetrnější způsoby těžby.