Vernisáž v Lázních Jeseník – příklad znovubjevování přírodního a kulturního dědictví

Výstava je jednou z aktivit zastřešujícího projektu Cesta ke kořenům, jehož koordinátorem jsou základní články Hnutí Brontosaurus - Baobab Jeseník a Ještěr. Potrvá do konce května a poté bude zredukována a přesunuta do muzea "vodního lékaře" Vincence Priessnitze. O výstavě můžete zjistit více a prameny si prohlédnou můžete také na webových stránkách http://prameny.jeseniky.org.

Kdo byl "vodní lékař" Vincenc Priessnitz?

Podle slov mnoha odborníků proslul novým pozoruhodným objevem v oblasti zdravotnictví. Celý život prosazoval jednoduchou zásadu, že "každá nemoc, pokud je vůbec vyléčitelná, může být vyléčena bez zdlouhavého, nákladného, nejistého a nebezpečného užívání léků, pouze a jedině užíváním čerstvé studniční a pramenité vody, blahodárně, jistě, bez nebezpečí". Jinými slovy vyjadřoval zásadu "následovat přírodu - nic nevnucovat". Tento názor stojí jistě za zamyšlení, uvědomíme - li si, že standardním lékařským postupem je dnes předepisování chemických léků, antibiotik apod. Dr. Em. Kapper o něm v roce 1871 napsal: "Příroda mu byla jeho univerzitou, hory, lesy a chýše nemocných jeho posluchárnami, prameny a volný vzduch jeho učiteli."

Priessnitz nebyl žádný učenec, ale prostý sedlák, který se narodil v roce 1796, žil v zapadlém koutě jesenických hor a byl pečlivým pozorovatelem přírody. Pro svou specifickou formu léčení využil také místního výjimečného přírodního bohatství - léčivých pramenů, koncentrovaných kolem města Jeseník, tehdy Gräfenberg. Jedná se o vyvěrající hlubinné prameny, obsahující zejména železo, s mírně radioaktivním účinkem, z čehož pramení jejich léčebné účinky. Přes mnoho problémů, například stálého obviňování ze šarlatánství, se mu podařilo postavit lázeňský dům a začít provozovat první vodoléčbu na světě.

A jak konkrétně vypadala jeho léčba, spočívající ve znovuzrození člověka v souladu s přírodou? Snažil se pacienty vyvést co nejvíce do přírody, přiměl je k pravidelnému dennímu režimu včetně fyzické práce a vyloučil škodlivé vlivy. Mezi jeho vodoléčebné kůry patřila potná kůra v kombinaci s ponořením do necek se studenou vodou a nejrůznější zábaly. Mezi další procedury patřily sprchy zřízené v lese, pitné kůry, procházky po lese nejlépe bosky, správná životospráva, pracovní terapie jako třeba řezání dřeva či odklízení sněhu. Těmto kůrám se dobrovolně podřizovali také příslušníci bohatých stavů.

Přestože V. Priessnitz po sobě nenechal žádný spis, jeho léčebné principy přetrvávají dodnes nejen v Lázních Jeseník, ale přebrali je i lékaři a léčitelé v dalších lázních - například známý Sebastian Kneipp.

Jesenicko včera a dnes

Během 150 let byly v minulosti vybudovány v okolí Lázní Jeseník prameny, symboly vytesané do skal, vyhlídková místa, pomníčky a mohyly, kříže, ale i další zajímavé objekty. Tyto drobné objekty dokonce propojovala síť lesních stezek. Hlavním motivem k této činnosti se stala oslava léčitele a jeho uzdravovacích metod. Otevření nového pramene bylo vždy významnou událostí, kterou si místní obyvatelé nenechali ujít.

Po druhé světové válce a odsunu sudetských Němců však začala sláva lázeňských pomníčků upadat. Myšlenka obnovení tohoto kulturního a přírodního dědictví vznikala postupně. Svědčí o tom některé opravené prameny nebo snahy o jejich evidenci. Systematicky však bylo pečováno pouze o nejvýznamnější prameny, které se nacházely v blízkosti turistických cest a okolí lázní.

Po roce 1989 se o prameny začaly zajímat různé osobnosti, místní obyvatelé, studenti a nevládní organizace. Již asi tři roky se stavem pramenů zabývají studenti zdejšího gymnázia, především Lukáš Němčík a Lukáš Abt. Co je k tomu vede? Lukáš Němčík odpovídá: "Asi před třemi lety jsme začali chodit po okolí a hledat prameny pomocí mapy, kterou jsme si vytvořili. Postupně v nás vykvasila potřeba se prameny zabývat systematicky. Začali jsme prameny vyhledávat a evidovat, opravovat, a tak skládat dohromady útržky informací. Vycházeli jsme přitom z historických údajů, které jsme nastudovali v archivech a knihovnách. Významně nám také pomáhali naši učitelé."

V roce 2002 byly v rámci letní akce Prázdniny s Brontosaurem - Kvítek na prameni obnoveny dva prameny - Vorwärts a Finský. Na konci léta započala také obnova Božích muk u obce Česká Ves. Tyto iniciativy se setkaly u místních obyvatel a organizací s příznivým ohlasem. Byly tak vytvořeny podmínky pro další pokračování a rozšíření tohoto programu.

Cesty ke kořenům

V současnosti se rozbíhá program na obnovu kulturního dědictví na Jesenicku - Cesta ke kořenům, jež spočívá ve snaze navrátit krajině její odvěké formy krásy a harmonie, a to jejími obyvateli, usedlíky i nově příchozími, kteří jí takto vyjadřují svoji úctu a hold. Je to cesta k obnoveným cestám, táhnoucím se krajinou a lemovaným alejemi stromů; cesta ke krajině čistých a s úctou udržovaných studánek a pramenů, božích muk, křížů i dalších památek a symbolů dočasnosti, připomínajících, že zde žili lidé spojení s osudy této země. Program vychází z myšlenky, že obnova člověkem stvořených prvků je regionu prospěšná.

Vedoucí organizace Tomáš Hradil vyjádřil v úvodním slově na vernisáži výstavy Prameny Jesenicka naději, že tato výstava pomůže lépe poznat a pochopit bohatství oblasti kolem lázní Jeseník. "Památek je zde mnoho a jejich sláva na nás stále dýchá, když chodíme po zdejších lesích. Dobrovolnou prací se snažíme uvést památky do původního stavu a oživit neoprávněně zapomenuté věci," uvedl Tomáš Hradil.

K programu Cesty ke kořenům se připojili i následující organizace: Společnost Vincence Priessnitze, Památkový ústav, Vlastivědné muzeum Jesenicka, Státní okresní archiv v Jeseníku, sdružení obcí mikroregionu Jesenicko a mnoho dobrovolníků a nadšenců.

Program se inspiruje podobnými aktivitami z jiných regionů, například na Broumovsku, kde je realizuje pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život Tuž se Broumovsko nebo Poblanicku, kde se této činnosti ujala základní organizace Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim.

Další aktivity plánované do budoucna

Již při prohlídce fotografií a doprovodných textů lze vyčíst plánované aktivity. Například u Sprchy svornosti čteme text: "...je jedinou zachovalou sprchou. Vznikla patrně ve 30. letech 19. století a mnohokrát změnila tvar. Dnes zbyla pouze zadní zeď a zbytek bočních zdí, bylo by nutné sprchu celkově opravit", nebo u dalšího pramene: "dnes je pramen v poměrně špatném stavu, jeho půlkruhová zídka se pomalu rozpadá. Pramen neteče." Pro zajímavost - z 80 pramenů jich bylo dosud nalezeno 78, z nich teče 38-40.

Nejdůležitější je tedy oprava pramenů a dalších drobných objektů v okolí. Dále se jedná o obnovení stezek, které propojovaly prameny. Student Lukáš Němčík je popisuje jako úzké pěšinky v lese, které byly trochu zpevněny. "Stezky a další prvky byly v minulosti úmyslně změněny, aby po nich lidé nechodili. Tento rok začneme s opravou první z nich." V příštím roce také hodlají rozšířit mapování a evidenci pramenů na celé Jesenicko a výsledky v podobě výstavy umístit Vlastivědném muzeu Jesenicka ve vodní tvrzi.

Jak se můžete podílet na realizaci programu vy?

Pokud jsou vám výše zmíněné aktivity sympatické, můžete se připojit k pracovním táborům nebo víkendovkách, pořádaných Hnutím Brontosaurus v rámci programu Cesty ke kořenům. (V nabídce naleznete rovněž víkendovky na ochranu přírody - práce v lese, na biofarmách aj., pořádané v rámci programu Akce Příroda)

Další možností je zakoupení některé z benefičních pohlednic, které připravilo Hnutí Brontosaurus a Společnosti V. Priessnitze. Výtěžek z jejich prodeje bude použit na obnovu památek. Můžete si je zakoupit na recepci Priessnitzova sanatoria nebo se obraťte přímo na Brontosaury působící v Jeseníku.

Barbora Duží