Na globální oteplování může doplatit smrtí 182 milionů těch nejchudších
22. 5. 2006
[E-žurnál] -
Největší obětí neschopnosti a neochoty vyspělých kapitalistických zemí učinit opatření proti globálnímu oteplování budou ti nejchudší lidé v nejchudších zemích. Do konce tohoto století tak v Africe zemřou miliony lidí. Uvádí to zpráva organizace Christian Aid (Křesťanská pomoc), o níž přinesl zprávu list Economics.
Potenciální dopady klimatických změn jsou podle studie tak strašlivé, že by mohly naprosto znehodnotit (sporné) úsilí ukončit chudobu a nemoci v rozvojových zemích.
Dokument dokládá, že navzdory tomu, že rukama lomí činitelé bohatých kapitalistických států, a to nad tím, že zvyšující se teplota bude hrozbou pro jejich pobřežní oblasti, budou klimatickými změnami nejvíce trpět ty nejchudší oblasti.
Odhaduje, že za oběti nemocem, které budou přímo spojeny s klimatickými změnami, by mohlo do roku 2 100 zemřít 182 milionů lidí v subsaharské Africe. Mnoho dalších milionů lidí by poté čelilo smrti kvůli záplavám, hladomoru, suchu a konfliktům v důsledku klimatických změn.
Svou podporu závěrům studie vyslovil též sir John Houghton, někdejší spolupředsedající pracovní skupiny Intergovernmental Panel on Climate Change (Mezivládního panelu o klimatické změně). „Tato zpráva ukazuje jasně a ostře, že následek lidmi způsobených klimatických změn se dotkne mnoha z nejchudších lidí na světě,“ uvedl.
Varování přichází jen krátce před schůzkou představitelů dvou set států v Bonnu, jejímž cílem má být překonat propast mezi Spojenými státy a dalšími státy, jak proti klimatickým změnám nejúčinněji bojovat.
Zatímco 40 států je odhodláno snížit emise uhlíku v souladu s Kjótským protokolem, USA a vedoucí rozvojové země, jako je Čína, to odmítají.
Protokoly státy zavazují snížit emise skleníkových plynů přinejmenším o 5, 2 procenta pod jejich úroveň z roku 1990, a to do roku 2012.
Minulý týden uvedl, že svět musí učinit více pro ochranu chudých před globálním oteplováním, též šéf enviromentální sekce Světové banky Warren Evans. „Minulé zasedání G8 popostrčilo rozvoj Afriky, ale nezaměřilo se na dopad klimatických změn. Potřebujeme více porozumět i této otázce.“
V reportu nazvaném Klima chudoby: fakta, obavy a naděje Christian Aid vyzývá bohaté země, aby financovaly přeorientování se od fosilních zdrojů k čistým energetickým zdrojům. Británie přislíbila snížit své emise oxidu uhličitého ještě pod kjótské limity, o celých 20 procent pod úroveň z roku 2 010, zpráva však vládu vyzývá, aby emise snížila do roku 2050 o 33 procent.
Zpráva přinesla následující varování:
*V subsaharské Africe by mohlo do roku 2 100 na následky nemocí zemřít 182 milionů lidí.
*Průměrná globální teplota by mohla stoupnout o 1, 5 až 6 stupňů Celsia, a to do roku 2 100. Hladina moří by stoupla o 15 až 95 centimetrů.
*Počet lidí dotčených bouřemi a záplavami stoupl od sedmdesátých let minulého století o 740 milionů na 2, 5 miliardy lidí.
*Celé tři miliony lidí zemřou každý rok na malárii. Teplejší a vlhčí počasí napomáhá šíření této nemoci.
*Klimatické změny by mohla zmenšit rozlohu úrodných polí v Africe o 10 procent.
|
vytisknout