Budoucnost bez jedů ze spalovny
23.5.2003
PRAHA [Arnika]
Autor: Marek Jehlička, tel: 606 727 942
Akce Arniky je součástí „60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu“ (2) zaměřených na podporu naplňování Stockholmské úmluvy a především na podporu přijetí nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování3), v němž by byla stanovena pro jednotlivé podniky povinnost ohlašovat množství toxických látek vypouštěných do životního prostředí, a to včetně látek končících v odpadech. „Až bude registr fungovat měli by se občané na Liberecku dozvědět, kolik dioxinů skončí každý rok v odpadech odvážených ze spalovny zatím zřejmě na skládku Osečná anebo možná i na stavby,“ upřesnil přínos registru konkrétně pro občany Libereckého kraje vedoucí Arniky Liberec Petr Braun.
Samotná podpisová akce spojená s informačním stánkem začíná dnes ve 14:00 a potrvá cca do 17 hodin na Nám. Dr. Edvarda Beneše v Liberci. Petiční archy budou k dispozici také na dalších místech v Liberci a Arnika je vystaví na svých internetových stránkách. Úplný text petice je v příloze této tiskové zprávy.
Příloha:
Petice „Budoucnost bez jedů ze spalovny“
Spalovna komunálního odpadu v Liberci, Termizo a.s., používá směs popílku (propraného) strusky jako certifikovaný stavební materiál. Děje se tak přesto, že tato směs obsahuje vysoká množství dioxinů a dalších toxických látek, které se z ní mohou uvolňovat do životního prostředí. Spalovna se opakovaně brání nutnosti separovat toxičtější popílek ze směsi a vědomě tak ohrožuje životní prostředí. Společnost Termizo rovněž opakovaně odmítá veřejnosti poskytovat informace o vlivu spalovny komunálních odpadů na životní prostředí a zakazuje to i státním institucím. Tento stav považujeme za neúnosný
Naše hlavní požadavky týkající se nakládání s toxickým popílkem ze spalovny jsou následující:
- okamžitý zákaz používání směsi popílku a strusky jako stavebního materiálu
- zacházení s touto směsí jako s toxickým odpadem, který musí být před skládkováním stabilizován a posléze uložen na jednodruhové skládce
- půjde-li to, likvidovat tento odpad bezpečnou chemickou cestou
- plné zveřejnění staveb, kde již byla tato směs použita
V souvislosti se spalovnou odpadu společnosti Termizo pak žádáme:
- přehodnocení plánu nakládání s odpady v Libereckém kraji tak, aby nedocházelo ke tvorbě toxických látek jako dioxiny a jim podobné (zpracování varianty bez spalovny komunálních odpadů)
- měření toxických látek jako hexachlorbenzen, PCB a polyaromatické uhlovodíky jak v emisích do ovzduší, tak ve strusce a popílku
- svobodný přístup ke všem informacím o vlivu spalovny na životní prostředí
*****
Poznámky:
(1) Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách podepsaná 22. a 23. května 2001 ve Stockholmu zakazuje výrobu a použití devíti pesticidů (například DDT, dieldrinu či endrinu), jedné skupiny technických průmyslových látek (polychlorovaných bifenylů - PCB) a nařizuje minimalizaci úniků dvou skupin látek nazývaných souhrnně dioxiny (polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany - PCDD/F). U dioxinů je konečným cílem úmluvy jejich eliminace. Prakticky to znamená například přestat ukládat toxický popílek ze spaloven s obsahem dioxinů na skládky - namísto toho jej chemicky rozkládat na jednoduché chemické sloučeniny. Ještě lepší však bude spalovny odpadů nestavět a odpady minimalizovat a recyklovat. Tuto úmluvu již před dvěma roky Česká republika podepsala a před zhruba rokem ratifikovala.
(2) Cíl série akcí nazvané 60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu, zahájené 15. května 2003 akcí před Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, je shodný s cíli již ukončené celostátní petice a projektu „Budoucnost bez jedů“ – tedy snížení přítomnosti toxických látek v našem životním prostředí a především prosazení přísnějších zákonů k jejich regulaci. Celých 60 dní by mělo vyvrcholit akcemi k sedmé schůzce ke Stockholmské úmluvě, která začne 14. července v Ženevě. Vzhledem ke všudypřítomnosti toxických látek se akce Arniky, dalších občanských sdružení i jednotlivých občanů neomezuje jen na Prahu. Petice „Budoucnost bez jedů“ byla směřovaná především na vládu a poslance Parlamentu ČR a podepsalo ji 9.320 lidí včetně více jak 70 starostů měst, obcí a zastupitelů jak obecních, tak krajských. Najdeme mezi nimi také řadu významných osobností, např. ekologa Ivana Dejmala, psychologa Slavomila Hubálka, , herce Petra Vacka, hudebníky Vladimíra Mertu, Jana Vodňanského, Jaroslava Hutku, spisovatelku a textařku Gabrielu Osvaldovou. V rámci série akcí proběhla například tisková konference, na které Arnika zveřejnila nález toxických ftalátů v obalech na potraviny.
(3) Integrovaný registr znečišťování zavedl zákon o integrované prevenci znečištění (tzv. IPPC) a nyní se jedná o jeho podobě, zda bude obsahovat opravdu seznam většiny nebezpečných látek anebo se stane nicneříkajícím cárem papíru s informacemi o pár látkách od pár podniků. Je to jednoduchý informační systém o množství toxických látek, které jednotlivé podniky používají ve výrobě, vypouští do ovzduší, do vody, půdy anebo končí v odpadech. Má být veřejně přístupný například na internetu. Tomuto registru podobné systémy jsou uplatňovány již po řadu let v zahraničí pod různými názvy - Toxic Release Inventory (TRI) v USA či Pollutant Release and Transfer Register (PRTR) - tak se mu říká spíše v evropských zemích.