Kurdský protestní zpěvák Sivan Perwer zahraje na festivalu Respect Plus
11. 10. 2004 - PRAHA [Respect Music/Econnect]
Vystoupení Sivana Perwera se uskuteční v rámci přehlídky etnické hudby a world music Respect Plus ve středu 13.10. od 19 hodin v Paláci Akropolis. Tento festival založil před sedmi lety Borek Holeček z agentury Rachot ve spolupráci s týdeníkem Respekt jako odpověď na vlnu rasově motivovaného násilí v České republice. Hudebním předskokanem Şivana Perwera bude v České republice žijící kurdský interpret Rashid Khalil (Rašíd Chalíl) se skupinou.
Desítky milionů Kurdů tvoří národ s vlastní kulturou i jazykem, který je spřízněn s perštinou - a Sivan Perwer je nejvýznamnějším hudebníkem kurdského etnika. Orientální rytmy, průrazný hlas s ostře řezanými ornamenty, písně o lásce, válce, hrdinství i touze po domově ovšem dokážou zhypnotizovat nejen Kurdy, ale i Evropany. Perwer dokáže své city snadno přenést na posluchače a představuje akutní nebezpečí pro diktátory. Jeho hudba byla zakázána ve všech zemích, kde jsou Kurdové občany druhé kategorie - tedy v Iráku, Iránu a Turecku.
Sivan Perwer se narodil v roce 1955 v tureckém Kurdistánu a od mala byl obklopen hudbou. Jeho otec byl známý kurdský hráč na flétnu a jeho starší bratr byl populární zpěvák. Jeho dětství bylo plné hudebních svátků a tancování. Jedna z jeho dětských vzpomínek je, jak všichni v sousedství po něm chtěli, aby jim zpíval při různých příležitostech: „Sivane, prosím, zazpívej nám, dáme ti sladkosti a bonbóny…“
Sivan neustále zpíval. Písně o přátelství, lidskosti, svobodě a míru. V každé nové písní sdělil něco jiného. V roce 1975 se stal protestním zpěvákem. Když se ho ptali, proč si nevybral slávu a štěstí, odpověděl: „Chci, aby moje písně říkaly pravdu o mých lidech, o jejich údělu, o jejich situaci, o jejich utrpení, sociální mizérii a o okupaci. Musím dát kurdské hudbě tvář, osobnost. Chci sloužit svému národu mojí hudbou.“
Sivan Perwer se proslavil už v době studií na univerzitě v Ankaře v sedmdesátých letech. Turečtí Kurdové tehdy protestovali proti útlaku svých krajanů v Iráku, po domácku natočené Perwerovy nahrávky se pašovaly přes turecko-iráckou hranici, tisíce lidí navštěvovaly jeho koncerty. Perwerovy kontroverzní písně se staly základním vyjádřením kurdské kultury - a z Perwera vyrostl protestní umělec-disident. V obavách o život se Perwer nakonec rozhodl emigrovat.
V roce 1976 odjel z Turecka do Německa, kde natočil své první album s kurdskými lidovými písněmi. V současné době žije ve Švédsku, roku 1992 účinkoval na koncertě Live Aid organizovaném Bobem Geldofem. Jeho poslední album, Min beriya, vyšlo u francouzské značky Daqui. Perwer zpívá, hraje na arabské a turecké loutny, doprovází jej skupina s orientálními nástroji plus hráčka a hráč na housle, kteří také zpívají.
Dosud nahrál více než 30 kazet, desek, cédéček a filmových a video nahrávek. Stal se učitelem a inspiroval mnohé kurdské zpěváky; avšak obzvláště svého syna. Jeho manželka Gulistan je také dobře známá kurdská zpěvačka.
Sivan Perwer je pochopitelně zakázaný v rozhlase i televize v kurdském regionu. Jako vášnivý obhájce svého lidu a jeho hudby, Sivan neúnavně cestuje po celém světě navzdory všemu úsilí umlčet jeho hudbu. Písně s politickým obsahem jsou hlavní částí jeho repertoáru, avšak jsou to také tradiční epické a milostné písně, ve kterých je Sivan Perwer lepší než kdokoliv jiný.