Výfuk přímo do oken
30. 5. 2007 - PRAHA [Životní prostředí Střešovice – Ořechovka]
-Plánovaný výfuk větrání tunelu v ulici U laboratoře-
Za rok výfuk vypustí 157 tun oxidů dusíku, což je trojnásobek produkce pražské teplárny Michle nebo téměř tolik, kolik produkuje spalovna Malešice (jen o 1/6 méně) – ty mají ale komíny o výšce 140 a 177 m a přitom ještě jejich horké spaliny dále samovolně stoupají. Jak to, že zde čtrnáctimetrový komín chrlí stejné znečištění přímo do oken obytných domů? Proč je výfuk veden z tunelu stometrovým kanálem k obytným domům?
V horkých letních dnech bude v tunelu asi o 10°C chladněji než venku, takže projektované ventilátory nebudou stačit a zplodiny budou v okolí výfuku Octárna rychle klesat a zamořovat Střešovice a Ořechovku. Oproti teplárnám se navíc z výfuku budou šířit ještě karcinogenní mikroprachové částice menší než 10 mikrometrů.
Jako podklad pro stavební povolení předložilo město Praha rozptylovou studii, která vůbec nepočítá s výše zmíněným rozdílem teplot a má další zásadní metodické chyby, které ji zcela znehodnocují. Rozptylová studie při tom vyhodnocuje pouze to, jak ke znečištění ovzduší přispěje tato jednotlivá stavba. To je, zdá se, obecná strategie investora města Prahy u všech dopravních staveb, aby formálně nedošlo k překročení emisních limitů. Při tom neexistuje celkové vyhodnocení součtového vlivu všech městem plánovaných dopravních staveb (městský okruh + radiály + pozadí) na znečištění ovzduší.
Grafické výstupy rozptylové studie jsou oříznuty několik metrů na západ od výfuku. Oblast ležící od něho několik desítek metrů jihozápadním směrem není zobrazena, ač lze odhadovat, že bude znečištěním z výfuku zasažena nejvíce. Je to náhoda nebo záměr?
V územním plánu Hlavního města Prahy je nejhůře zasažená oblast vyznačena jako „čistě obytná“. Je součástí tradiční rezidenční čtvrti Střešovice a jejího jádra Ořechovky. Množství škodlivin, které bude komín vypouštět, tu vše změní zdraví obyvatel i přírody.
Citace z územního rozhodnutí:
„Projekt organizace výstavby bude zpracován tak, aby po realizaci stavby a jejím uvedení do zkušebního provozu bylo provedeno zkušební měření imisního a hlukového zatížení dané oblasti a v případě překročení normových limitů byla provedena příslušná další opatření na obytných objektech (např. nucené větrání s přívodem vzduchu, případně změna bytové funkce na nebytovou).“
Ti, co o tom rozhodují, jsou určitě z jiné planety!