Poslední pochyby končí – Šumava je a bude zelená
23. 1. 2009 - BRNO [Econnect/Hnutí Duha]
Vědci počítali mladé stromky, které rostou v přírodním lese – kde dočasně uschla většina starých stromů – na ploše více než třinácti čtverečních kilometrů. V průměru zde připadá 2540 mladých stromků na každý hektar. Přitom k obnově pralesa by stačilo jen asi 500 kusů/ha.
K podobným cyklům odumírání a obnovení pralesovitých porostů dochází na Šumavě po tisíciletí. Pokusy tyto porosty velkoplošně kácet, vytvářet rozsáhlé holiny a ty potom uměle zalesňovat byly neúspěšné. Vedou v horských lesích k mnohem větším škodám, protože vítr pak holiny neustále rozšiřuje a umělou výsadbou vznikají méně odolné porosty.
Mladé stromky nejsou v území ponechaném přírodě – na rozdíl od uměle zalesněných holin –rozmístěny rovnoměrně. Díky divokému růstu se tak obnovuje i přirozená struktura horského pralesa. Důležité je rovněž, že se nejedná o uměle vysázené stromky jako na vykácených holinách, nýbrž o semenáčky, které uspěly v dramatické selekci. Ze stromků, které přežily, vyrůstají stromy odolné a mnohem lépe přizpůsobené drsným podmínkám. Postupně se tak obnovuje horský prales.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Jsou to velmi dobré výsledky. Pesimistické prognózy některých politiků, že na Šumavě kůrovec zahubil les, tedy definitivně končí v říši pohádek. Pravdu měli vědci, kteří od začátku tvrdili, že uschnutí stromů je normální fází vývoje horského pralesa lesa, která se zde opakuje po tisíciletí, a že se zatím nikdy nestalo, aby se les nedokázal sám obnovit. Nedíváme-li se na suché stromy jenom zdálky, je divoká obnova smrkového pralesa, kde ze změti rozpadlých kmenů rychle vyrůstají tisíce nových stromů, doslova fascinující pohled. Proto na bavorské straně do národního parku přitahuje tolik turistů.“