Titul Strom roku 2009 opět získala lípa
22. 10. 2009 - BRNO [Econnect]
Tisíciletá lípa rostoucí v osadě Kotel nedaleko Osečné obdržela díky rozsáhlé kampani občanského sdružení Naše Podještědí přes 11 tisíc hlasů. Kotelští získali pro „svůj“ strom zejména příznivce z okolních obcí a škol. Na hlasovací archy se však podepisovali také čtenáři Krajské vědecké knihovny v Liberci či zákazníci Podještědského knihkupectví. Dana Jadrná, předsedkyně sdružení bojujícího proti těžbě uranu v Podještědí, převzala 22. října na Koncertě pro stromy vítězný titul a šek na ošetření lípy na jaře roku 2010. „Za svým vítězstvím si Kotelská lípa tvrdě šla. Od samého začátku ankety se držela v jejím čele, což svědčí hlavně o nadšení a skvělé kampani jejích navrhovatelů," uvedla Adéla Badáňová z Nadace Partnerství. Druhou příčku obsadila Mladějovická lípa se zaslouženým počtem 7 805 hlasů, třetí se s 6 387 hlasy umístil památný dub rostoucí nedaleko benediktinského kláštera v Kladrubech.
Hlasování v anketě Strom roku je zpoplatněno a jeho výtěžek směřuje do veřejné sbírky určené na výsadbu stromů. „Každý, kdo v anketě některý ze stromů podpořil, tak obrazně řečeno zasadil další strom," vysvětlila Badáňová. „V letošním ročníku se podařilo vybrat plných 170 tisíc korun, které budou rozděleny mezi žadatele o grant na výsadbu stromů," doplnila Magdaléna Dobišová ze společnosti Skanska. Každoročně tak díky anketě vyrostou desítky nových alejí nebo stovky stromů v areálech škol a obecních parcích.
V anketě Strom roku však nejde pouze o získaní vítězného titulu. Pozornost si zaslouží také příběhy finálových stromů. Pod prastarou Mladějovickou lípou si údajně odpočinul Prokop Holý, když v roce 1430 procházel se svými vojsky krajem. Kladrubský dub v osmdesátých letech neunikl pozornosti Jiřího Čechury a jeho mladých přírodovědců, kteří o tento strom pečují až doposud. Zlámanská oskeruše a Kamenická lípa se staly symbolem své obce, pod Lípou v Maršově se skrývá vzkaz pro budoucí generace. „Cílem ankety je v neposlední řadě upozornit na krásné a zajímavé stromy, které mnohdy úzce souvisí s životem určité skupiny lidí, s historií obce, ale i celé naší země," dodala na závěr Adéla Badáňová.