Motocyklová Šestidenní – prohrála příroda

31. 10. 2002 - PRAHA [Econnect/Zelený kruh]

Na jaře 2002 zveřejnili pořadatelé svůj záměr uskutečnit v Libereckém kraji terénní motocyklovou soutěž Šestidenní, a to v termínu 24. – 29. září 2002. Zhruba 500 jezdců mělo absolvovat 300 km po tratích vedoucích z velké části po nezpevněných cestách včetně chráněných území a přírodně cenných lokalit Jizerských hor. Závodu měly přihlížet desítky tisíc diváků. Z obavy o devastaci přírodních lokalit rozpoutaly nevládní neziskové organizace v regionu intenzivní protestní akci.

2. Problém, kterého se kauza týká

Škodlivé působení motocyklových aktivit je již v současnosti velkým problémem ochrany přírody v Libereckém kraji. Vedle problémů s působením tzv. "černých jezdců" pravidelně dochází i k potížím při organizovaných soutěžích. Jde zejména o nerespektování lesního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny, škody na pozemcích, lesních cestách i na lesních porostech (to má často za následek vznik sekundárních erozí), nedostatky v organizaci soutěží, neodstranění těchto škod, nesplacené správní pokuty a díky propagaci podobných soutěží následně další zvýšení počtu "černých jezdců". Správní orgány v regionu vedly v posledních dvou letech tři správní řízení o uložení pokuty v souvislosti s provedením škodlivého zásahu do významného krajinného prvku (Český Autoklub Jablonec n. N., Automotoklub Bohdalovice v AČR, Český autoklub Jablonec n. N. v AČR). Byly uloženy pokuty v celkové výši 700 tisíc korun.

Předběžně navrhované trasy měly vést také zvláště chráněnými územími a krajinou která má velký význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny (na území okresu Liberec je to např. výr velký, čáp černý, čáp bílý, vydra říční, ledňáček říční).

Ekologové vyjádřili hned na počátku obavy z velkých škod a z neexistence záruk jejich nápravy. Záměr porovnali se Strategií rozvoje Libereckého kraje, schválené v lednu 2002, a našli mnoho rozporů, zejména v kapitolách o životním prostředí a o cestovním ruchu. Strategie zdůrazňuje například nutnost důsledného využívání cestovního ruchu jako motivace k záchraně a obnově místního přírodního, kulturního a historického dědictví a konstatuje převážení tvrdých forem cestovního ruchu, neexistence jednoznačně formulovaných a respektovaných limitů únosnosti území a pokračující snižování atraktivity území.

Motocyklové závody zhoršují kvalitu životního prostředí emisemi výfukových plynů, úniky ropných derivátů, hlukem. Povolení akce typu terénní motocyklové soutěže jmenované negativní vlivy zhoršuje a je v rozporu s navrhovanými cestami k nápravě – Strategie výslovně volá po omezení negativních vlivů na životní prostředí, krajinu a zdraví obyvatelstva.

Pořadatelé nezačali včas jednat s vlastníky pozemků a s obcemi a neurčitě informovali o navrhovaných trasách. Občanská sdružení v regionu spojila své síly v koalici S.O.S. Jizerské hory (12 nevládních organizací), účastnila se jednání a zveřejnila petici, pod níž získala hned v prvních dvou týdnech přes 1000 podpisů.

3. Popis stran zúčastněných v problému

Neziskový sektor: Děti Země zahájily kampaň Motocyklovou Šestidenní prohraje příroda. Pod Deklaraci na ochranu přírodních hodnot Libereckého kraje shromáždily začátkem února 2002 na 90 souhlasných stanovisek občanských sdružení z regionu i z dalších míst České republiky (viz příloha). V únoru Vznikla koalice S.O.S. Jizerské hory, která intenzivně informovala úřady a veřejnost o záměru, jeho škodlivosti, organizovala podpisovou akci, účastnila se jednání na úřadech, vydávala tiskové zprávy (koordinátorem byly Děti Země v Liberci). Postupně dosáhla změn tras k lepšímu, nadále však zdůrazňovala, že podobné akce, které nešetrným způsobem zasahují do životního prostředí, do Jizerských hor nepatří.

Veřejnost: Petici ekologických sdružení proti pořádání Mezinárodní motocyklové šestidenní soutěže během dvou týdnů podepsalo přes 1000 lidí. Velká část veřejnosti Libereckého kraje, která má úzký vztah k regionu a jeho přírodnímu bohatství, měla vůči pořádání soutěže výhrady. Nesouhlas vyjádřily obce i vlastníci pozemků, kteří nebyli o záměru s dostatečným předstihem informováni.

Pořadatelé: Motocyklovou šestidenní uspořádá na Jablonecku a Liberecku od 24. do 29. září společnost ISDE Jablonec nad Nisou 2002. Jejími vlastníky jsou město Jablonec a Autoklub České republiky. Rozpočet soutěže se nyní oproti původním 46 milionům odhaduje na 31 milion korun. Organizátoři počítali s účastí 500 závodníků a předpokládali, že soutěž přiláká až 10 tisíc diváků, tisíc lidí doprovodu a 200 novinářů. Podle pořadatelů měly vést tratě hospodářsky využívanou krajinou, téměř polovina z nich po veřejných asfaltových komunikacích a zbytek po zpevněných polních a lesních cestách.

Místní a regionální úřady: Organizátoři mohli už v roce 2001 jednat s dotčenými obcemi a krajem, což zanedbali. Některé obce proto s pořádáním závodu nesouhlasily a kraj se k soutěži stavěl zpočátku zdrženlivě kvůli možným ekologickým škodám. Nakonec však Liberecký kraj převzal nad soutěží záštitu. Na podporu Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěže uvolnilo z rozpočtu město Jablonec nad Nisou částku 2,3 milionu korun. Podle jabloneckého starosty Jiřího Čeřovského považovalo vedení města Šestidenní za jedinečnou možnost zviditelnit Jablonecko v mezinárodním měřítku. Se zástupci Lesů ČR se pořadatelé dohodli, že před závodem a po něm zdokumentují trasu závodu. Podle lesníků motocykly i pohyb diváků lesům škodí, možné škody odhadli až na deset milionů korun. Uskupení politických stran Koalice Libereckého kraje se postavilo rozhodně proti uskutečnění Šestidenní na území kraje, jak uvedl František Pelc (US-DEU), který byl třetí na liberecké kandidátce tohoto uskupení pro parlamentní volby.

Ministerstvo životního prostředí: Proti soutěži vyslovil opakovaně i ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Uvedl, že jde o jednorázovou akci, která nemá v blízkosti chráněných území co dělat. Připomněl také, že pořadatelé podobných akcí na Jablonecku nezaplatili pokuty za poškozování přírody.

4. Vývoj kauzy

Začátkem roku 2002 zveřejnila společnost ISDE svůj záměr uspořádat v Libereckém kraji v září 2002 mezinárodní soutěž terénních motocyklů. Proti záměru vystoupily některé obce, vlastníci pozemků, veřejnost a především ekologická sdružení, která varovala před ničením vzácných přírodních lokalit a nenapravitelnými škodami na přírodě Jizerských hor. Tyto své názory vyjádřil neziskový sektor v únoru 2002 podpisem Deklarace za ochranu přírodního bohatství Libereckého kraje. K Deklaraci se připojilo na 90 občanských sdružení, zejména ekologických, a to z celé České republiky. Dvanáct sdružení založilo koalici S.O.S. Jizerské hory a intenzivně se účastnilo jednání o připravované soutěži. Především usilovalo o změnu tras tak, aby se vyhnuly zvláště chráněným územím, a informovalo veřejnost a média o celkové škodlivosti takového záměru pro životní prostředí. Veřejnosti dala ekologická sdružení možnost podepsat nesouhlasnou petici, pod níž už v prvních týdnech byla tisícovka podpisů. Pořadatelé šampionátu přišli s odpovědí na petici ekologů – nabídli občanům svou petici na podporu šampionátu. V ní zdůraznili, že ekologickým aktivistům jde víc o vlastní zviditelnění než o životní prostředí. Petici mohli lidé podepisovat na liberecké Auto Moto Show, která probíhala do 27. dubna v areálu libereckého výstaviště.

Začátkem května svolali liberečtí radní schůzku u kulatého stolu, které se účastnili organizátoři, úředníci okresních referátů životního prostředí, zástupci Lesů ČR a ekologové. V květnu 2002 se pořadatelé, zástupci Lesů ČR a liberecký okresní úřad shodli na většině plánovaných tras. Původní návrh lesních úseků pořadatelé zredukovali na třetinu. Po pozemcích Lesů ČR se jelo jen devět kilometrů mimo chráněné oblasti po cestách určených pro svoz dřeva a lesní práce. Tratě měly vést nejméně pět metrů od stromů a vyhnout se všem vodním tokům. U jednání byli také ekologičtí aktivisté. Podle nich změny přispěly k tomu, že se pro jezdce stal letošní ročník Šestidenní zřejmě nezajímavý. V petiční akci však pokračovali nadále, aby dali najevo, že podobné akce v Jizerských horách nechtějí.

V červnu převzal Liberecký kraj záštitu nad pořádáním motocyklové Šestidenní. Ekologická sdružení tento fakt kritizovala v médiích, neboť kraj tak nejednal v souladu s prioritami deklarovanými ve Strategii rozvoje Libereckého kraje. O záštitě rozhodlo pouhých pět členů rady kraje, ostatní se jednání nezúčastnili. Podle kritiků mělo tak závažné rozhodnutí vzejít od krajského zastupitelstva. Výbor pro životní prostředí a zemědělství Libereckého kraje přitom před jednáním rady přijal k záměru negativní stanovisko, o němž však členové rady nebyli před svým rozhodováním informováni.

Šestidenní opakovaně kritizoval ministr životního prostředí Miloš Kužvart a obavy z milionových škod vyjádřily také Lesy ČR. V září 2002 uspořádala koalice občanských sdružení S.O.S. Jizerské hory v Liberci výstavu s názvem "Není vítězů…aneb Šestidenní 2002", věnovanou problematice Mezinárodní motocyklové šestidenní soutěže družstev.

Členové ekologických organizací připravovali v září ve spolupráci s dotčenými Okresními úřady a Českou inspekcí životního prostředí monitorování průběhu jednotlivých dnů celého závodu. Soutěž se uskutečnila v plánovaném termínu na konci září a řada obav jejích odpůrců se naplnila.

5. Závěr, očekávaný vývoj

Podle ekologů zůstaly po soutěži značné škody na přírodě a organizátoři nesplnili své sliby. Podle zjištění ekologických organizací a také České inspekce životního prostředí, organizátoři závodu celkem v šesti případech - jednou na území okresu Liberec a ve zbylých případech na Jablonecku - nedodrželi schválenou trasu závodu a trať vyznačili jinudy. Také škody na přírodě způsobené závodem jsou podle prvních zjištění členů ekologických sdružení, kteří hlídkovali podél tratí, značné. Zejména v lesních úsecích tratí na Jabloneckém okrese došlo v důsledku průjezdu stovek motocyklů nejen k rozbití cest a vytvoření až půlmetrových rýh, ale i k rozsáhlému poškození kořenů stromů. Na dvou místech byl zaznamenán i průjezd motocyklů vodními toky, a to právě v případě neschválené trati mezi Smržovkou a Tanvaldem. Organizátoři tam sice vybudovali provizorní můstek přes potok, ten ale nápor motocyklů nevydržel a závodníci tak projížděli přímo vodním tokem. Za všechna tato porušení budou organizátorům uděleny Českou inspekcí životního prostředí pokuty. Hrozí jim uložení pokuty až jednoho milionu korun.

Podle organizátorů Šestidenní jsou na vině katastrální mapy, podle kterých se tratě sestavovaly a které se nekryjí s realitou v terénu. Jsou ochotni uznat pouze sankci do výše desítek tisíc korun. Protože se ve správním řízení mohou odvolat, může se udělení pokuty protáhnout o několik dalších měsíců.

Jako nepříliš dobře zvládnuté hodnotí zástupci ekologických organizací také fungování pořadatelů na tratích závodu. Většina z nich neměla žádné informace, na mnoha místech pak organizátoři zcela chyběli.

Ekologové po skončení soutěže mapovali způsobené škody a ohlásili, že budou sledovat, zda pořadatelé dají pozemky do původního stavu. Výsledky monitoringu zveřejnili v médiích a vyjádřili také přesvědčení, že po takovýchto zkušenostech již podobná akce na území Libereckého kraje povolena nebude.

V říjnu obdržely Děti Země anonymní e-mail od údajného zástupce motocyklového klubu, který vyhrožoval fyzickou likvidací, pokud se sdružení bude nadále stavět proti motocyklovým závodům Děti země podaly trestní oznámení na neznámého pachatele.

6. Poučení z kauzy

Ekologická sdružení zaznamenala při jednáních o záměru uspořádání Motocyklové šestidenní dílčí úspěch – došlo ke změně tras tak, aby nebyla dotčena přísně chráněná území, pořadatelé se zavázali k dostatečnému odstupu tras od stromů a neprojíždění závodníků vodními toky. Úspěch byl dán jednotným postupem a včasným zahájením protestů a účasti na jednáních. Sdružení se stala uznávaným partnerem v diskusi na úřadech a pronikla se svými stanovisky do médií. Oslovila tak širokou veřejnost a získala souhlasná stanoviska pro svou petici od značného množství lidí. Pro argumentaci použila existující krajské dokumenty (Strategie rozvoje Libereckého kraje). Děti Země jako koordinátor společných akcí získaly velkou podporu nevládních organizací hned na počátku protestů – podpisy pro Deklaraci za ochranu přírodního bohatství Libereckého kraje.

Ačkoliv pořadatelé přislíbili změnu tras, ekologové trvali na svém stanovisku, že podobné akce do přírodních lokalit nepatří. Získávali tak veřejnost i úřady pro postoj šetrný k životnímu prostředí. Toto stanovisko zdůraznili také po skončení soutěže, kdy se ukázalo, že pořadatelé na mnoha místech své sliby o šetrném vedení tras nedodrželi. Negativního dopadu soutěže využívají nyní pro přesvědčování veřejnosti i místních a regionálních úřadů, aby pořádání podobných akcí v Jizerských horách napříště nedopustily.

7. Odkazy

www.detizeme.cz
www.enduro.cz
www.isde2002.net

8. Přílohy

Deklarace za ochranu přírodního bohatství Libereckého kraje (.doc, 37 kB)
Srovnání Strategie rozvoje Libereckého kraje se záměrem (.doc, 30 kB)

Lucie Peláková, Zelený kruh