Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Informační servis pro NNO
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
- Fundraising
[ nno.ecn.cz > fundraising > Case studies: Pozemkové spolky - šafáři v krajině ]
-

 Novinky

 Fundraising novinky granty stipendia dárcovství případové studie literatura

 Právní servis

 Práce v NNO

 Vzdělávání NNO

Case studies: Pozemkové spolky - šafáři v krajině

18. 12. 2002 - Valašské Klobouky [Nadace Partnerství]

Nadace Partnerství publikovala v roce 2000 materiál "Bílé Karpaty: region s perspektivou trvale udržitelného života", který představuje v pěti případových studiích iniciativy a činnosti, které přispívají k oživení regionu Bílých Karpat. Společným jmenovatelem sledovaných aktivit je úsilí o zavádění ekologicky šetrných způsobů života, obnovu místních tradic a řemesel a hledání nástrojů k ekonomickému rozvoji tohoto kraje. Díky svolení Nadace Partnerství vám Econnect v následujících měsících představí postupně sdružení Tradice Bílých Karpat a případovou studii na téma "Obnova ovocnářství:perspektiva pro přírodu a krajinu"; případovou studii pod názvem "Louky a pastviny se opět zelenají" zachycující práci organizace ZO ČSOP Kosenka z Valašských Klobouk; Pozemkový spolek na ochranu přírody a krajiny Valašskokloboucka bude presentován v případové studii "Pozemkové spolky - šafáři v krajině", aktivity sdružení ProBio představuje studie "Ekologické zemědělství získává příznivce", studie "Slunce pro Bílé Karpaty" popisuje práci ZO ČSOP Veronika a konečně studie "Hostětín:model vesnické obce pro 21. století" analyzuje činnost Nadace Veronica.

Tento text je publikován s laskavým svolením Nadace Partnerství

Pozemkové spolky - šafáři v krajině

Konkrétním příkladem takové spolupráce mezi ochranáři z Kosenky, místními zemědělci a obecními úřady je vznik Pozemkového spolku na ochranu přírody a krajiny Valašskokloboucka - jednoho ze čtyř pozemkových spolků, které v současnosti v Bílých Karpatech působí. Pozemkové spolky (angl. land trusts) představují jednu z progresivních forem ochrany přírody a krajiny, která se v současnosti v České republice a zvláště v Bílých Karpatech pozvolna, ale přesto nadějně rozvíjí. Své počátky mají tyto spolky na konci 19.století v anglosaském světě, kde jich dnes - zejména ve Velké Británii, USA, ale i Nizozemí - funguje již značné množství (např. v USA okolo 1200 pozemkových spolků spravujících šest miliónů ha půdy) a požívají vysoké společenské prestiže. V našem domácím prostředí volně navazují na prvorepublikovou činnost Svazu spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (byl ustaven roku 1904), který až do svého zrušení v roce 1948 hrál v péči o přírodu významnou úlohu - stál například u zrodu několika přírodních rezervací.

Pozemkové spolky jsou místní, regionální či národní neziskové organizace přímo zapojené do ochrany určitých pozemků pro obecný prospěch (z důvodu jejich přírodní, estetické, historické či jiné hodnoty). Jedním z jejich hlavních poslání je spolupracovat s vlastníky na ustavení trvalého břemene (právního omezení) ve prospěch ochrany přírody a krajiny a tím také bránit nežádoucím a škodlivým aktivitám na pozemku, např. komerční výstavbě. V anglické terminologii se pro charakteristiku činnosti pozemkových spolků používá zastřešující pojem landscape stewardship. Do češtiny je volně přeložitelný jako "správcovství, šafářství nad krajinou"; v konkrétním smyslu se jím rozumí péče o krajinu a pozemky v soukromém vlastnictví. Důležitým rysem tohoto konceptu je spolupráce mezi různými partnery: do péče a zodpovědnosti za krajinu jsou zapojeni vlastníci půdy, nevládní organizace, místní samosprávy, podniky, vládní agentury a mnoho jiných. "Šafářství" se tedy nedá redukovat pouze na ochranářský prvek; naopak je zvláště vhodné tam, kde spíše než o striktní ochranu jde o rozumné, účelné využití krajiny. Díky dvěma pilířům, na nichž je postaven - soukromé iniciativě, která aktivizuje místní obyvatele, a veřejné (státní) kontrole - je možné o něm hovořit jako o příkladu efektivního fungování občanské společnosti.

K regionům, které jsou nejen v rámci České republiky, ale v rámci celé střední Evropy snad nejvíce zasaženy myšlenkou "šafářství nad krajinou", patří právě Bílé Karpaty. Je příznačné, že čtvrtina ze 16 pozemkových spolků, které byly v roce 1998 v ČR evidovány, má svoji působnost na území Bílých Karpat - a další stále přibývají. Děje se tak částečně i za podpory státní exekutivy: již od loňského roku funguje při Odboru ochrany přírody MŽP otevřený program "Místo pro Přírodu" (ve spolupráci s Ústřední výkonnou radou Českého svazu ochránců přírody), jehož cílem je finančně pomáhat organizacím, které mají potenciál stát se pozemkovými spolky. V roce 1998 byla tomuto programu přidělena dotace ve výši jednoho miliónu Kč, v roce letošním byla tato částka již dvojnásobná. Přesto zdaleka nelze říci, že podmínky pro vznik pozemkových spolků jsou v České republice ideální. Je to způsobeno jednak zpřetrháním či úplnou absencí určitých historických majetkoprávních tradic podobných těm, jaké jsou přítomné v anglosaských zemích, jednak nepříliš motivujícími daňovými zákony a obecně legislativním zázemím, které zakládání spolků u nás nijak výrazně nepodporuje.

Zmiňovaný Pozemkový spolek na ochranu přírody a krajiny Valašskokloboucka má částečně ve vlastnictví 3,1 ha část přírodní rezervace Bílé Potoky, 0,7 ha genofondového sadu krajových odrůd ovoce a věcná práva k některým dalším pozemkům. Příkladem takového věcného práva je dohoda o pastvě ovcí s obcí Poteč, která může sloužit za ukázku efektivní spolupráce nevládní organizace, obecní samosprávy a vlastníků půdy. Jak ovšem starosta obce Poteč Josef Mana říká, sám byl vůči projektům typu pozemkových spolků ze začátku skeptický: "Já jsem se takovým úvahám vždycky smál a pokládal je za nerealizovatelné, ale nakonec jsme zde v Poteči sami takový spolek poskládali, a to úplně "nenásilnou" formou. Dali jsme dohromady vlastníky půdy, sedláky, kteří mají zemědělskou mechanizaci, mladé lidi, kteří si chtějí o prázdninách přivydělat, a společně se nám podařilo některé louky pokosit." Na pokosené louky se poté - podobně jako v okolí Valašských Klobouk - nastěhují ovce, které je dále spásají. Obecní úřad přitom funguje jako koordinátor - pronajímá půdu, kontroluje tok financí. Starosta uznává, že bez podnětů ze strany Kosenky by se taková věc neuskutečnila: "Myšlenku péče o krajinu k nám donesli ochranáři; bez nich bychom tento model hospodaření hledali ještě deset let. Nejdůležitější byl start: začátek, kdy oni přišli a řekli, to a to je v krajině pěkné, to a to bychom měli zachovat. A postupem času zjišťujeme, že měli pravdu."

Co do obhospodařované plochy půdy patří k největším Pozemkový spolek Čertoryje, který v této národní přírodní rezervaci, rozkládající se na území téměř 700 hektarů, rozvíjí ZO ČSOP Bílé Karpaty se sídlem ve Veselí nad Moravou - organizace, jejíž jádro tvoří profesionální ochranáři, pracovníci Správy CHKO a BR Bílé Karpaty. Jde o jednu z přírodovědně nejcennějších oblastí České republiky - roste zde přes 500 druhů rostlin (z nichž patří 53 mezi chráněné druhy) a území je cenné i entomologicky. ZO ČSOP již dlouhodobě prakticky pečuje o chráněná území na Horňácku, svérázném mikroregionu s bohatými kulturními tradicemi, rozloženém okolo městečka Velká nad Veličkou; likvidují se náletové dřeviny, vysazují se nové semenáčky, kosí se louky. ZO Bílé Karpaty propojuje činnosti spočívajících v praktické údržbě s podrobnou prací výzkumnou a metodickou: v roce 1992 tak vznikl dnes po celé republice rozšířený projekt záchrany genofondu starých odrůd ovocných stromů (zejména švestek, hrušní a jabloní), kterým tato ZO obohacuje sdružení Tradice Bílých Karpat, nebo metodika obnovy květnatých luk, na čemž spolupracuje s Kosenkou. V poslední době posílil v aktivitách ZO ČSOP Bílé Karpaty prvek ekovýchovný: ve spolupráci se správou CHKO a radnicí, v rámci skutečně vzorové třísektorové spolupráce, vznikl před necelými dvěma léty VIS - Výchovné a informační středisko, které se zaměřuje na šíření ekologické osvěty mezi místní obyvatelstvo.

Pozemkový spolek pro rozvoj Moravských Kopanic je doposud ve stádiu zrodu; v současné době probíhají jednání o smlouvách s vlastníky. Jeho iniciátorem a koordinátorem je Informační středisko pro Moravské Kopanice, sídlící ve Starém Hrozenkově. Na počátku by do spolku by mělo vstoupit 17 vlastníků s celkovou výměrou okolo 20 hektarů. Iniciátoři vzniku pozemkového spolku se chtějí orientovat především na obnovu pastevectví, zejména na návrat původních karpatských plemen skotu. Za tímto účelem plánují na konec roku 1999 nákup jednoho menšího stáda (asi 20 krav a jeden býk).


Václav Štětka

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz