Case studies: Ekologické zemědělství získává příznivce

7. 1. 2003 - Bílé Karpaty [Nadace Partnerství]

        Počátky zavádění ekologického zemědělství do Bílých Karpat jsou spojeny s činností Milana Drgáče, současného ředitele Informačního centra pro Moravské Kopanice a také jednoho z vedoucích představitelů sdružení ProBio - národní asociace ekologických zemědělců. Milan Drgáč se o ekologické zemědělství začal zajímat již v osmdesátých letech, poté, co si jako pracovník státního statku uvědomil devastující vliv pesticidů, herbicidů a jiných látek, užívaných běžně v rámci metod intenzivního zemědělství, na zemědělskou půdu a přírodu obecně. Jeho snahy o zavádění změn se zpočátku nesetkávaly s příliš kladnou odezvou; dnes se tytéž návrhy stávají vodítkem pro množství drobných sedláků, kteří mají zájem o pěstování kvalitních plodin přirozeným způsobem, bez užití chemikálií.

        Ekologické zemědělství vzniklo jako reakce na problémy, do kterých se dostává moderní intenzivní produkce potravin. Snaha po maximalizaci výnosů a současném snižováním cen na trhu vede k masivní aplikaci průmyslových hnojiv a chemických postřiků, které zanechávají v půdě i plodinách škodlivé látky, k výrobě masa, vajec či mléka v umělých podmínkách velkochovů, které znamenají pro chovná zvířata celoživotní strádání a negativně ovlivňují kvalitu produktů. Pěstování monokultur a přehnané nároky na intenzifikaci výnosů způsobují vyčerpání úrodnosti půdy a sníženou míru jejích přirozených regeneračních schopností.

        Cílem ekologického zemědělství je zamezit výše uvedeným trendům a obnovit přirozené vztahy člověka s krajinou, ve které hospodaří. Tento přístup v praxi znamená například udržování a zlepšování dlouhodobé úrodnosti půdy a její ekologické funkce, nepoužívání umělých hnojiv a chemikálií, podpora druhové pestrosti pěstovaných plodin či chov hospodářských zvířat v takových podmínkách, které odpovídají jejich přirozeným potřebám.

        V České republice ekologicky hospodaří v současnosti asi 470 podniků či soukromých zemědělců na celkové ploše okolo 110 000 hektarů (z čehož je asi 15 000 ha orné půdy). Více než polovina z nich jsou členy Svazu producentů a zpracovatelů biopotravin PRO-BIO. Prodej zemědělských produktů se odbývá buďto přímo "ze dvora", tedy z dané farmy, anebo v síti prodejen zdravé výživy. V poslední době roste i odbyt biopotravin v supermarketech.

        V CHKO Bílé Karpaty je dnes 27 ekologicky hospodařících farmářů (procentuálně nejvyšší podíl v rámci celé republiky). Jsou to jak malé rodinné farmy s výměrou do jednoho hektaru, tak velká družstva, vlastnící desítky hektarů; dohromady obhospodařují plochu o celkové výměře 7.678 ha, což je čtvrtina veškeré zemědělské půdy v CHKO. Asi největší rozmach v rámci CHKO prodělává ekozemědělství v mikroregionu Moravských Kopanic, kde nyní ekologicky hospodaří deset zemědělců. Ing.Drgáč se netají vyššími ambicemi: "V současnosti se o ekologickou certifikaci svých produktů hlásí dalších deset farem. Pokud půjde vývoj tak, jak si představujeme, mohli bychom mít do pěti let 50-70% půdy v celé CHKO, tedy zhruba 28.000 hektarů."

        Významné místo mají v prodeji, ale hlavně v propagaci produktů ekologického zemědělství specializované tématické akce, jako jsou (oficiálnější) výstavy, anebo (méně oficiální) jarmarky. K těm druhým patří každoroční podzimní biojarmarky v Praze i Brně, ale také každoroční hodové dožínky ve Starém Hrozenkově (s prezentací místních ekologických zemědělců). Dožínková slavnost je pořádána v tradičním duchu, s nezbytným folklórním doprovodem - krojovanou chasou, průvodem s jízdou na koních a nazdobených povozech, vystoupením místních folklórních souborů a dalšími atrakcemi. Tuto akci ve spolupráci s PRO-BIO a místním obecním úřadem organizuje Informační středisko pro Moravské Kopanice. To se vedle systematické propagace tohoto svérázného koutu Bílých Karpat, spočívající v pořádání kulturních aktivit či vydávání vlastních CD s kopaničářskou muzikou, snaží také podporovat alternativní metody zemědělského hospodaření a věnuje se práci s místními rolníky, kteří jsou zavádění takových metod nakloněni. Středisko tak napomáhá šíření obecnějších myšlenek, směřujících ke změně přístupu lidí ve využívání místní přírody a krajiny pro zemědělské účely.

        Jakkoliv produkty ekologického zemědělství zřejmě zatím nepostačí k ekonomické soběstačnosti malých farem, mohou se stát nezanedbatelným zdrojem vedlejších příjmů. Ekologické zemědělství Bílých Karpat, respektující a chránící půvab zdejší krajiny, může být navíc jedním z impulsů pro rozvoj tzv. ekoagroturistiky, dobře fungující v řadě evropských zemí (např. Nizozemí) Tato forma turistiky, pod kterou se rozumí pobyt na ekologicky hospodařících farmách (spojený jak s poznáváním okolní přírody, tak s výpomocí při sezónních pracích na farmě), je na rozdíl od většiny ostatních forem cestovního ruchu ohleduplná k životnímu prostředí a přispívá k dalšímu oživení regionu. V okolí Moravských Kopanic se zájem turistů zatím "testuje" na dvou farmách, několik dalších farmářů o nabídce ubytování pro turisty uvažuje.

Václav Štětka

DISKUSE - KOMENTÁŘE: