Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Informační servis pro NNO
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
- Právní servis
[ nno.ecn.cz > právní servis > Parlament se bude znovu zabývat správním řádem ]
-

 Novinky

 Fundraising

 Právní servis novinky kauzy dokumenty a literatura ASPI-databáze právních předpisů

 Práce v NNO

 Vzdělávání NNO

Parlament se bude znovu zabývat správním řádem

14. 1. 2003 - PRAHA [Econnect]

Ve středu 8. ledna vláda na svém zasedání rozhodovala o návrhu novelizace správního řádu, který předložila trojice poslanců Miloš Kužvart (ČSSD), Zuzka Rujbrová (KSČM) a Josef Mikuta (ČSSD) – sněmovní tisk 152. Vedle tohoto návrhu současně existuje i verze reformy správního řádu navržená ministerstvem vnitra (v současnosti projednávaná na úrovni legislativní rady vlády), v případě vládní verze se nejedná o novelizaci ale rovnou o přepsání celého správního řádu. Cílem těchto novel je nahradit (resp. upravit) dosud platný správní řád z roku 1967, který ve své době nebyl zdaleka špatný, dnešnímu tempu však již nestačí.

Návrh nového správního řádu Sněmovně předložila v roce 2002 i Zemanova vláda (resp. Grossovo ministerstvo vnitra) – sněmovní tisk 1070, Sněmovna jej ale ve třetím čtení zamítla. Tím historie tohoto návrhu však neskončila, spolu s ním totiž vláda navrhovala i zákon provádějící změny v souvislosti s přijetím správního řádu (Sněmovní tisk 1142). V tomto návrhu spatřoval ministr vnitra Stanislav Gross své světélko na konci tunelu. Obrátil se na ústavně právní výbor, který tento návrh projednával, zda-li nemůže zakomponovat celé znění správního řádu jako jeden z komplexních pozměňovacích návrhů k návrhu tohoto původně pouze doprovodného zákona. Vzhledem ke Grossově argumentaci, že nepřijetí správního řádu může ohrozit reformu správního soudnictví a reformu státní správy, dal výbor vládnímu návrhu ještě šanci, ale ani tento „doprovodný“ zákon nebyl Sněmovnou přijat.

Rétorika ministra Grosse nutně vedla k názoru, že nebude-li návrh schválen, tak v českém právním řádu nastane chaos. Potřebujeme ale skutečně nový správní řád a byl neúspěšný vládní návrh tím pravým nástupcem? Nemnozí kritici tohoto vládního návrhu opakovaně zdůrazňovali, že až příliš zachovává vrchnostenské postavení úřednictva, a tudíž nevychází občanovi vstříc. Návrh přinášel jak výrazné zesložitění (původních 68 paragrafů se rozrostlo na zhruba dvojnásobek), tak diferenciaci účastníku správní řízení. Zatímco starý správní řád respektujíce článek 37. článek Ústavy ČR o rovnosti účastníků bral všechny účastníky stejně, tak návrh nového správní řádu mezi nimi činil rozdíly.

Například v případě posuzování staveb, což byl asi v diskusi okolo návrhu nejfrekventovanější případ, má podle staré (a stále dosud platné) verze zákona stejná práva investor, majitel nemovitosti, v jejímž sousedství se stavba nachází i veřejná sdružení. Vládní návrh tato práva přisoudil pouze investorovi, o právech majitele měl rozhodnout příslušný úředník a občanská sdružení by více méně ostrouhala mrkvičku (jejich možnost ovlivňovat řízení by byla velmi slabá). Vláda tuto diferenciaci aktérů správních řízení zdůvodnila tím, že podle staré verze správního řádu může správní řízení výrazně zkomplikovat i velmi slabý aktér. V zájmu zvýšení potenciálu přijetí ale od této diferenciace předkladatelé „komplexního pozměňovacího návrhu“ (resp. správního řádu po druhé) ustoupili.

Posuňme se však do současnosti, jak patrno z úvodu článku existují dnes dva návrhy správního řádu: vládní a poslanecký. Zatímco vládní zhruba kopíruje Sněmovnou zamítnutý návrh z minulého volebního období (včetně diferenciace aktérů a složitosti návrhu), poslanecký návrh se spíše drží původního správního řádu z roku 1967. Nejedná se tak o návrh nového správního řádu, ale o novelizaci původního, slovy předkladatelů, v praxi osvědčeného správního řádu. Autoři novelizace chtějí dobré ze zákona ponechat a změnit jen hlavní nedostatky. Zákon by tak měl podle jeho předkladatelů důrazně respektovat princip, zakotvený v Listině základních práv a svobod, podle kterého státní moc slouží všem občanům.

Tuto logiku sleduje jak úprava vymezení rozsahu působnosti zákona (veškerá veřejnoprávní činnost úřadu zaměřená navenek, která není upravena jiným zákonem), tak při úpravě základních pravidel činnosti správních úřadů, dále stanovuje obecnou lhůtu k vyřízení žádosti, zachovává vymezení účastníků na základě pravidla rovnosti, posiluje práva účastníka správního řízení, respektuje právo na svobodný přístup k informacím a modifikuje zásadu neveřejnosti správního řízení. Správní řízení může být veřejné, když o to požádá účastník řízení, o jehož právech je rozhodováno.

Vláda na své schůzi 8.1. 2002 vyjádřila nesouhlas s tímto návrhem (Sněmovní tisk 152/1), považuje stávající právní řád za neuspokojivý a nelze jej záplatovat pouze novelizací správního řádu stávajícího. Jelikož se jedná o základní kodex pro výkon veřejné správy, musí být připravován za široké účasti orgánů veřejné správy, příslušných oborových orgánů, organizací zaměstnavatelů a občanských sdružení. Vláda, podle svých vlastních slov, takto připravila. Navrhovaná novelizace opomíjí či jen okrajově řeší řadu důležitých prvků správního řízení, např. problematiku rozdílů mezi jednotlivými typy řízení, procesních rozhodnutí či veřejnoprávních smluv. Dále také používá pojmy, které nejsou v souladu s dalšími součástmi právního řádu (pobyt, bydliště, pracovník či obecní úřad s rozšířenou působností), používá nepřesné formulace a obsahuje pro praxi nereálná ustanovení. Vláda dále kritizuje zavedení neomezeného nahlížení do spisů, které je v rozporu se zákonem o ochraně osobních dat (i v tomto případě se podle mého soudu jedná o terminologickou nepřesnost poslaneckého návrhu než o záměr). Kamenem úrazu poslaneckého návrhu je podle vyjádření vlády fakt, že byl vytvořen pouze úzkou skupinkou a nebyl dostatečně prodiskutován zainteresovanými subjekty.

Poslanecký návrh by se měl objevit v prvním čtení na únorové schůzi Sněmovny, navrhovatelé mají šanci jej i přes záporné stanovisko vlády prosadit. Už dnes je ale jasné, že výsledná podoba bude na půli cesty mezi úředníkem a občanem, jen lze doufat, aby občanovi byla přeci jen o něco blíž.


Karel Čada

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


O Autorech

Karel Čada

Autor se věnuje právní problematice související s neziskovým sektorem a občanskou společností. Studuje sociologii a mediální studia na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz