Komentář k zákonu č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě

24. 1. 2003 - PRAHA [Dobrovolnik.cz]

1. Jde o první právní úpravu nové oblasti, která nemá v právním řádu ČR žádnou historickou oporu. Cílem zákona bylo tedy co nejpřesněji vymezit základní náležitosti podpory dobrovolnické služby. Zákon však nezachází do detailů, které by rozvoj této nové oblasti znemožnily, nebo ji ovlivnily nevhodným směrem.

2. Dobrovolnická služba je a zejména bude širokou a variabilní oblastí lidských činností, která je velmi citlivá na jakékoliv formalizování a kterou by proto nebylo účelné ve všech typech podřídit tomuto zákonu, a tím ji zatížit nadbytečnými povinnostmi. Proto zákon neupravuje podmínky dobrovolnické práce obecně, ale upravuje pouze podmínky, jejichž splnění vyžaduje stát, aby mohl některým činnostem poskytnout svoji podporu (§ 1 odst. 1).

3. Stát zásadně podporuje rozvoj a ochranu dobrovolníků, tj. fyzických osob, které vykonávají určitou činnost zdarma (nikoliv za mzdu). To znamená, že povinnosti, jež zákon přináší, se maximálně vztahují k těm subjektům, které s dobrovolníky spolupracují (vysílající a přijímající organizace) a méně k dobrovolníkům samotným.

4. Zákon přináší systém organizace státem podporované dobrovolnické služby. Ten stojí na třech pilířích:

• na vysílající organizaci (ta dobrovolníka chrání vůči organizaci přijímací a uplatňuje jeho nárok vůči státu);
• na dobrovolníkovi (je jím osoba určitých vlastností);
• na přijímající organizaci (využívající dobrovolnickou službu) - § 4 odst. 1, 2 a 3.

5. Zákon všem aktérům přináší povinnost vstoupit do vzájemných smluvních vztahů

II. Některá ustanovení zákona je potřebné komentovat podrobněji

l. Zákon taxativně vymezuje oblasti, ve kterých je možné vykonávat dobrovolnickou službu. Jde vlastně o nový způsob vymezení toho, co je státem považováno za veřejně prospěšné (jiné zákony z oblasti neziskového sektoru hovoří o veřejné prospěšnosti pouze deklarativně a blíže ji nevymezují). § 2 odst. l uvádí, že dobrovolnická služba zahrnuje činnosti v oblasti pomoci nezaměstnaným, sociálně slabým, zdravotně postiženým, seniorům, příslušníkům menšin, imigrantům, v oblasti postpenitenciární péče, drogově závislým osobám, obětem domácího násilí, mládeži a dětem ve volném čase, dále je pomocí při katastrofách,v oblasti ochrany životního prostředí a při uchování kulturního dědictví.

Dobrovolnická služba může být také vykonávána při uskutečňování akcí a programů mezinárodních organizací de facto jako součást zahraniční politiky ČR.

Neznamená to však, že by jinde dobrovolníci nemohli pracovat. Dobrovolnická služba je ale uvedeným zákonem oddělena od ostatních dobrovolnických prací právě tím, že je státem podporovanou činností pouze ve vyjmenovaných oblastech.

Z působnosti zákona jsou kromě ostatní dobrovolnické práce také vyňaty činnosti, které mají sice povahu dobrovolnické služby, ale podléhají režimu jiných zákonů - dobrovolní hasiči, aktivisté Českého červeného kříže, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby (vyhláška č. 182/1991 Sb.) apod.

2. Jakými náležitostmi se dobrovolnická služba podle příslušného zákona od ostatní dobrovolnické práce liší? Především vztahem mezi dobrovolníkem a vysílající organizací. Vysílající organizací je podle tohoto zákona nestátní nezisková organizace (občanské sdružení, obecně prospěšná společnost, církev nebo církevní právnická osoba), která dobrovolníky vybírá, eviduje, na výkon dobrovolnické služby připravuje a uzavírá s nimi smlouvu o jejím výkonu. Náležitosti této smlouvy se liší podle délky dobrovolnické služby a také podle toho, zda je vykonávána v ČR nebo v zahraničí. Dobrovolnická služba je členěna na krátkodobou a na dlouhodobou. Dlouhodobá dobrovolnická služba, která trvá déle než tři měsíce, požívá silnější ochrany tohoto zákona a také se těší výraznější státní podpoře.

III. Podpora státu, věnovaná dobrovolnické službě, má několik zcela konkrétních podob

l. Možnost získání státní dotace podle § 11 odst. l, který stanoví, že ministerstvo (rozuměj vnitra) může poskytnout vysílající organizaci dotaci ze státního rozpočtu na úhrady:
a) důchodového pojistného;
b) pojistného z odpovědnosti za škodu;
c) na část výdajů spojených s přípravou dobrovolníků;
d) na část výdajů spojených s vedením jejich evidence;
e) na část výdajů spojených se zajišťováním jejich dobrovolnické služby.

2. Další podpora státu v případě dlouhodobé dobrovolnické služby je zakotvena v závěrečných částech zákona:
a) jde o novelizaci zákona o zaměstnanosti, která výkon dlouhodobé dobrovolnické služby řadí mezi činnosti, jež jsou považovány za rovny zaměstnání pro účely účasti na hmotném zabezpečení v nezaměstnanosti;
b) novela zákona o důchodovém pojištění započítává dobu dlouhodobé dobrovolnické služby mezi relevantní doby pro účely důchodového pojištění;
c) novela zákona o veřejném zdravotním pojištění započítává osoby vykonávající dobrovolnickou službu mezi osoby, kterým stát hradí nemocenské pojištění;
d) další podpora státu je vyjádřena osvobozením příjmů vzniklých v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby od daně z příjmu, případně od daně darovací.

IV. Aplikace zákona

Aplikací zákona o dobrovolnické službě do praxe bylo pověřeno Ministerstvo vnitra ČR. Vedení ministerstva rozhodlo, že od 1. října 2002 se bude problematikou dobrovolnické služby zabývat odbor prevence kriminality. Zákon ukládá Ministerstvu vnitra ČR několik nových činnosti. Jedná se o:

• udělování akreditací vysílajícím organizacím;
• vedení seznamu vysílajících organizací;
• rušení akreditací;
• převod práv ze zaniklé organizace na organizaci nástupnickou, není-li jí tak na stát;
• kontrolní činnost;
• případné poskytování dotací.

V. Dodatky

1. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o dobrovolnické službě doslova uvádí: "... zákon reaguje na skutečnost, že ve společnosti existují na jedné straně skupiny lidí, kteří v zájmu vytvoření rovných příležitostí potřebují pomoc jiných, a na druhé straně existují lidé, kteří podle svých možností a schopností, vedeni pocitem solidarity, jsou ochotni jim nezištně tuto pomoc poskytnout. Toto vědomí solidarity a humanitární pohled na svět je základním prvkem dobrovolnictví. Úkolem dobrovolnictví není nahrazovat funkce orgánů veřejné správy, ale může je vhodně doplňovat a může působit i v oblastech, kde stát ani územní samosprávné celky činit objektivně nemohou".

2. V zákoně je také uvedeno, že: "Za dobrovolnickou službu se nepovazuje činnost týkající se uspokojování osobních zájmů, anebo je-li vykonávána v rámci podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti anebo v pracovněprávním vztahu, služebním poměru nebo členském poměru" (§ 2, odst. 2).

3. Zákon o dobrovolnické službě je novou právní úpravou, která nemá obdobu v právním řádu ČR v současnosti, ale ani v minulosti. Proto bude nutné sledovat jeho působení, v dohledném čase zhodnotit jeho výsledky a na jejich základě zákon případně zpřesnit či doplnit. Toto průběžné hodnocení bude v mnoha ohledem záviset na nestátních neziskových organizacích, které se dobrovolnictvím zabývají nebo budou dobrovolnou službu využívat.

Sestaveno na základě článků:
Hana Frištenská, Zákon o dobrovolnické službě, Grantis č. 7 - 8/2002
Radek Jiránek, O aplikaci zákona o dobrovolnické službě, Grantis č. 11/2002

Jiří Tošner, Adéla Kohoutková