Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Informační servis pro NNO
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
- Vzdělávání NNO
[ nno.ecn.cz > vzdělávání NNO > Jak spolupracovat s médii (4) - Rozhovor a článek pro média ]
-

 Novinky

 Fundraising

 Právní servis

 Práce v NNO

 Vzdělávání NNO novinky stipendia (fellowships) literatura

Jak spolupracovat s médii (4) - Rozhovor a článek pro média

2. 1. 2007 - PRAHA [Econnect]

Jak na to, volá-li vám novinář, máte-li se postavit před kameru či chcete-li napsat dobrý článek pro média, přibližuje další díl manuálu pro neziskové organizace "Jak spolupracovat s médii", jehož autorem je Václav Vašků.

Uvítáme vaše reakce k jednotlivým kapitolám i k celému manuálu. Můžete je vkládat jako diskusní příspěvky k textu případně nám je můžete poslat na adresu press.servis@ecn.cz.

Rozhovor pro média

Jak mluvit s novináři

Všichni to známe. Volá novinář a ptá se na náš názor k nějakému banálnímu problému. Chvíli s ním mluvíme a pak zavěsíme telefon. Druhý den ráno si koupíme noviny a nevěříme svým očím. "Sakra, co si to ten blázen zase vymyslel," zuříme.

Je jen málo možností taková nedorozumění napravit. Chceme si stěžovat šéfredaktorovi? Znepřátelit si noviny? Nejlepší způsob, jak vyřešit tuhle situaci, je pokusit se jí vyhnout. Ve většině případů si za zkreslení totiž můžeme sami.

Zkusme se na chvíli vžít do role reportéra. Většinou sedí na židličce v hlučné místnosti s dvaceti ostatními kolegy, unaveně popíjí kafe, telefon si jedním ramenem přidržuje k uchu a snaží se stíhat napsat do počítače útržky našich myšlenkových pochodů, jak zachránit svět. V takové situaci prostě může dojít k chybě!

Pomůže tu několik pravidel:

Především, mluvte pomalu. Snažte se ujistit, že novinář to podstatné z vaší řeči pobral. Mnoho novinářů vám citaci ochotně přečte, pokud je o to ovšem požádáte. Tak je požádejte!

Nikdy se nepouštějte do tématu, o kterém nechcete mluvit nebo o kterém nic nevíte. Novináři mají po ruce spoustu chytrých triků, jak vás přimět mluvit. Není to zlý úmysl. Ptát se, to je přece jejich práce. Jsou zkrátka ve své práci dobří, tak jako vy ve své.

Nikdy se nebojte říct: "Promiňte, ale o tomhle problému nic nevím." Hned ale nabídněte, že věc můžete nastudovat (pokud se problematika týká vaší práce), nebo že se pokusíte sehnat jiného respondenta.

Je vždycky lepší říct nevím, než si vymýšlet a nakonec plácnout nějakou hloupost.

TIP: Mluvíte-li s rádiem, pamatujte, že z toho, co řeknete, se v éteru objeví s největší pravděpodobností maximálně tak 10 sekund. Snažte se tedy říct to podstatné za 10 sekund. Myslíte, že to nejde? Ale jde.

Zlaté věty čili soundbity

Pokud víme, že se nás média budou ptát na nějaké konkrétní téma, zformulujme si jej předem a napišme si k němu tzv. zlaté věty. Jsou to vlastně krátké, pro veřejnost srozumitelné a snadno zapamatovatelné slogany.

Zlatá věta by neměla mít více než jednu větu vedlejší a musí jasně a výstižně říkat, o co nám jde. Je to vlastně jakási jednotka informace. Není náhoda, že v angličtině se pro ni používá výraz soundbit.

Správná zlatá věta musí být schopna stát sama o sobě a nesmí být delší než deset sekund. To proto, že do televizního zpravodajství se zřídka vejde více než deset sekund. Ideální je, když zlatá věta obsahuje paradox, který osvětluje celý problém.

Mluvíme-li na kameru nebo pro rádio, měli bychom po každé z těchto vět klesnout hlasem a udělat kratičkou pauzu, abychom redaktorům umožnili udělat v tomto místě střih. I když se nás televizní redaktor nakonec asi zeptá i na další věci, nakonec si nejspíše stejně vybere jednu z těchto stručných vět.

Ještě dříve, než předstoupíme před kameru nebo mikrofon, měli bychom si však ujasnit, co budeme říkat.

Pokusme se vyjádřit jednoduchou větou, o co nám jde, co vlastně chceme veřejnosti sdělit. Nepodaří-li se nám to, je něco špatně a je velmi pravděpodobné, že ani veřejnost nepochopí, oč nám jde.

Právě tady nám nesmírně pomohou zlaté věty. Je-li naše téma složité a nejsme-li schopni vysvětlit ho do půl minuty, napišme si k němu tyto zlaté věty.

Ke každému tématu bychom měli mít seznam takových pěti až deseti klíčových vět, které dobře objasňují, oč nám jde.

Tip: Kdykoliv uslyšíme větu, jež dobře vystihuje naše téma, neváhejme si ji zapsat do seznamu našich zlatých vět.

Příklad: Klasickým příkladem zlaté věty je to, co někdejší ředitel Greenpeace International Thilo Bode kdysi odpověděl reportérovi časopisu Time na otázku, co mu vadí na geneticky manipulovaných potravinách. "Je skandální, že by spotřebitelé neměli co mluvit do toho, co budou jíst," řekl tehdy Bode. Tím jednou větou dokonale vystihl podstatu věci - na evropský trh byly dovezeny geneticky manipulované potraviny, aniž by o tom spotřebitelé věděli a aniž by měli možnost si vybrat, zda je chtějí konzumovat nebo ne.

Stojíme před kamerou

Stojíte-li před kamerou, dívejte se redaktorovi přímo do očí a mile se na něj usmívejte. Dívejte se něj asi tak, jako byste se dívali na někoho, koho se právě chystáte "sbalit".

Někteří lidé během rozhovoru pro televizi bloumají očima po stropě nebo se zarputile dívají do země. Takové záběry vůbec nelze použít!

Nikdy neuhýbejte očima. Při interview si představujte, že právě redaktor je ten člověk, kterého se snažíte přesvědčit. Neuhýbejte z redaktora pohledem, ani kdyby se kolem vás střílelo. Nedívejte se ani do kamery!

Máte-li "okno" (a to se může stát i největšímu profesionálovi), zkuste si vzpomenout na některou ze zlatých vět k vašemu tématu. Kteroukoliv. Prostě ji řekněte. Uvidíte, že až uslyšíte zaznít větu z vašich úst, napadne vás, jak pokračovat dál. Dobrá myšlenka totiž asociuje další myšlenky.

Tip: Mluvíte-li na kameru, měli byste po každé ze zlatých vět klesnout hlasem a udělat kratičkou pauzu. Tím redaktorovi umožníte, aby v tomto místě udělal střih. To je nesmírně důležité. Ve střižně si totiž režisér vybírá nejen podle toho, co říkáte, ale také (a hlavně) podle toho, co je dostatečně krátké a co jde takříkajíc "střihnout".


Článek pro média

Jak napsat dobrý článek pro média

Podstatné je vědět, o čem chci vlastně psát. Nejsem-li schopen příběh krátce odvyprávět přítelkyni, kamarádům v hospodě nebo třeba svému desetiletému dítěti, nebudu pravděpodobně schopen jej ani dobře napsat.

Snad nejdůležitější je u článku titulek. Dobrý titulek je základem dobrého článku. Nepodceňujte titulek, většina čtenářů skoro nic jiného nečte! Proto také bývají tak bombastické. Vydavatelé a redakce dobře vědí, že jejich čtenáři listují časopisem, čtou si titulky a zastaví se teprve tehdy, když je něco opravdu zaujme.

Vymyslete si také dobrý úvodní odstavec. Zkuste prostě celý příběh odvyprávět jedním krátkým odstavcem. Už v prvním odstavci se musí čtenář dočíst, o čem to celé bude. Ve chvíli, kdy váš čtenář čte první odstavec, rozhoduje se, jestli bude číst dál nebo znuděně obrátí na další stránku. Proto je důležité začít tím nejzajímavějším - pointou, paradoxem.

První odstavec tak obsahuje vlastně už celý článek, nebo alespoň jakousi jeho anotaci. Pamatuji si dobu, kdy každé pondělí ráno četli na rádiu Svobodná Evropa ukázky z nového vydání Respektu. Tehdy hlasateli stačilo přečíst první odstavec a doplnit jej titulkem a jménem autora. A já vždy dostal chuť jít si koupit Respekt do trafiky...

Každý dobrý článek by měl obsahovat to, čemu Angličané říkají "připouštěcí odstavec" s magickým "ALE" (but). Co to je? Abyste čtenáře přesvědčili, připusťte poctivě také ty nejlepší protiargumenty "druhé strany" (je-li v příběhu jaká). Pak můžete říct něco jako "Ano, to je sice pravda, ale….," a s argumentací se pěkně vypořádat.

Příklad připouštěcího odstavce:
Klimaskeptici často tvrdí, že globální změna klimatu je jen teorie. Prý zatím neexistují žádné důkazy o tom, že by lidská činnost měla jakýkoliv vliv na podnebí naší planety. I média o tom informují způsobem, jako by existovaly dvě stejně velké skupiny vědců, které si navzájem odporují. Skutečnost je ale jiná: Drtivá většina vědecké komunity a bezmála sto procent klimatologů jsou zcela zajedno v názoru, že lidská činnost způsobuje klimatické změny a že je zapotřebí okamžité akce, abychom zabránili katastrofě.


Na závěr přikládáme osnovu pro psaní článků i s příkladem. Je výborná! Kdysi ji na semináři Centra nezávislé žurnalistiky věnoval účastníkům jeden slavný investigativní novinář z USA. Nenechte se odradit zdánlivě banálním textem:

Nadtitulek:
Mladí lidé přinášejí radost starším tím, že pomáhají jejich nejlepším přátelům

Titulek:
Pudlík se dočkal

Úvodní epizoda:
Jana Nováková ovdověla před dvanácti lety. Od té doby je jejím milým společníkem pudlík Petr. Paní Novákové je však již 77 let a je pro ni obtížné chodit se psem ven. "Když je dlouhá zima, je to pro toho chudáčka skutečně těžké," říká paní Nováková. "Mám pořád hrozný strach, že uklouznu a zlomím si nohu."

Jádro článku:
Díky novému projektu, který probíhá v místě jejího bydliště, se paní Novákové vrátil úsměv a jejímu pudlíkovi radost ze života.

Žáci z místní střední školy nabídli starým lidem, že budou chodit na procházky s jejich psy. Starají se i o kočky a čistí ptačí klece.

Význam článku pro čtenáře:
Podle Rity Kubíčkové, sociální pracovnice gerontologického oddělení obvodní polikliniky, znamenají domácí mazlíčci pro staré lidi nesmírně mnoho. Říká, že někteří staří lidé nemají nikoho jiného než svého psa nebo kočku, a jsou na nich velmi závislí.

Akceptování protiargumentu:
(je to pravda, ale...)
Tento projekt péče o domácí zvířata se zatím týká pouze několika domů v blízkosti střední školy. Žáci zapojení do projektu se této činnosti mohou věnovat pouze jednou týdně. Projekt se ale rozrůstá a žáci tvrdí, že starým lidem a jejich zvířátkům pomáhají velice rádi.

První úhel pohledu:
(činnost)
Žáci se scházejí každý pátek po poslední vyučovací hodině. Dostanou jména a adresy.

Druhý úhel pohledu:
(účinek)
U pana Tlučhoře (79) byl právě na návštěvě jeho syn Patrik, když přišel jeden z žáků. Podle něj je to skvělý nápad.

Třetí úhel pohledu:
(reakce)
Žáci doufají, že se jim podaří získat další děti, aby z projektu mohlo těžit více starých lidí. Žáci také vysílají své zástupce do dalších škol, ve kterých by obdobné projekty mohly fungovat.

Závěr:
(shrnutí)
Ať už se tyto plány zdaří nebo ne, důležité je, že paní Nováková a její pudlík každý pátek radostně očekávají zazvonění zvonku. "Pudlík se už půl hodiny nemůže svého studenta dočkat a já z toho mám ohromnou radost," říká paní Nováková.


Václav Vašků

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Press servis

Snadné zasílání tiskových zpráv NNO do médií.
Využijte internetovou službu Econnectu pro Vás.
http://press-servis.ecn.cz/

Press Service - snadné zasílání tiskových zpráv

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz