ProCulture: Rada vlády vydala Zprávu o neziskovém sektoru

21. 2. 2005 - PRAHA [ProCulture]

Mezi nestátní neziskové organizace (NNO) patří občanská sdružení, nadace a nadační fondy, církevní právnické osoby a obecně prospěšné společnosti. Zpráva, jejíž vznik iniciovala vláda uvádí, že na rozvoj kultury a záchrany kulturního dědictví je v ČR poskytováno 11% dotací z veřejných zdrojů, přičemž na sociální služby jde 36% a na sport 34%. Zpráva mj. podrobně rozebírá příjmy z loterií a hazardních her, jejichž část má být podle zákona poskytována na veřejně prospěšné účely, přičemž konstatuje, že v roce 2003 se jednalo o částku 1,9 mld. korun, z čehož 61% směřovalo do sportu a 1% či méně, bylo věnováno oblasti sociální, zdravotní, kulturní a školství.

Zpráva o neziskovém sektoru v České republice vznikla na základě usnesení vlády č. 807 ze dne 6. srpna 2003. Vznik dokumentu iniciovala Rada vlády pro nestátní neziskové organizace (RNNO) a je určen primárně vládě a veřejné správě.

Cílem zprávy je podat stručnou a kvalitní informaci o stavu neziskového sektoru v ČR a identifikovat některá klíčová témata.

Zpráva uvádí, že neziskový sektor se podílí - stejně jako všude ve světě - nevýrazně na celkovém HDP a to v ČR 0,35%. NNO poskytují své služby osobám i veřejnosti převážně bezplatně, nebo za ekonomicky nevýznamné ceny. Přesto od roku 1999 došlo k nárůstu pracovníků v NNO téměř o 60%, v roce 2003 pracovalo v NNO celkem 36 555 pracovníků. Podle údajů CSÚ pracovalo v roce 2003 v neziskovém sektoru na 654 000 dobrovolníků a jejich počet se od roku 1998 progresivně zvyšuje.

Zpráva upozorňuje na roli neziskového sektoru jako poskytovatele služeb a upozorňuje na fakt, že v prostoru, kde ve většině evropských zemí fungují NNO jako poskytovatelé těchto služeb, v ČR existuje množství rozpočtových a příspěvkových organizací státu a krajů. "Současný trend v ČR je však zřizovat další příspěvkové organizace na úrovni státní správy, krajů i obcí. Je otázka, nakolik je tento stav žádoucí a zda se tímto směrem chce česká společnost a stát ubírat, nebo zda je to spíše "hybridní" stav, který je třeba řešit."

FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÉHO SEKTORU

- z veřejných zdrojů
je možno sledovat v rámci dotační politiky ze státního rozpočtu, který je hlavním údajem analýzy. Financování probíhá na úrovni státu, kraje a obcí, přičemž státní dotační politika vůči NNO není pro kraje a obce závazná, přestože je jediným rámcem podpory, určené výslovně NNO.

- 80% všech dotací možno rozdělit mezi 3 hlavní oblasti:

poskytování sociálních služeb 36%
rozvoj sportu a tělovýchovy 34%
rozvoj kultury a záchrana kulturního dědictví 11%

- nadace a nadační fondy
k prosinci 2003 uvádí ČSÚ celkem 322 nadací a více než 800 nadačních fondů s celkovým majetkem více než 8 mld. Kč., přičemž majetek nadací představuje 4,8 mld. Kč a za posledních 6 let se ztrojnásobil. Dvanáct největších nadací vlastní více než polovinu veškerého nadačního jmění. Téměř veškerý majetek nadačních fondů (88%) vlastní dva velké nadační fondy.

- firemní dárcovství, firemní nadace a nadační fondy
do konce roku 2002 zřídily firmy 39 nadací. V roce 2002 rozdělily formou nadačních příspěvků 74,9 mil. Korun, tedy asi 10% z nadačních příspěvků všech nadací. V roce 2003 poskytlo 77% firem dar v hodnotě do 200 tisíc korun a 1 mil. Poskytlo 10% firem. Dar v hodnotě mezi 1-10 mil. Poskytlo 8% firem a nad 10 mil Kč 2,5% firem.

- odchod zahraničních dárců
Od počátku 90.let směřovalo do neziskového sektoru množství prostředků z programů vlád evropských zemí a ze soukromých zdrojů z USA. Vstupem do EU se v roce 2004 tato pomoc přesunula do jiných oblastí světa.

- individuální dárcovství
V roce 2003 darovala peněžitý nebo věcný dar NNO téměř polovina obyvatel ČR 47%. Ministerstvo vnitra registruje více než 400 veřejných sbírek.

- hazardní hry
ve většině zemí upravuje loterie a hazardní hry samostatný zákon, který určuje podmínky provozu včetně toho, že jako kompenzaci malého společenského přínosu loterií, kasin, sázkových a ostatních hazardních her musí jejich provozovatelé převést část zisku na veřejně prospěšné účely, nejinak je tomu v ČR.

Provozovatelé výherních hracích přístrojů odvádějí tuto část obci, na jejímž území jsou automaty provozovány. Provozovatelé loterií využití povinného odvodu navrhují v žádosti o povolení sami, přičemž MF eviduje doložení využití těchto peněz. Centrální databáze příjemců však vedena není, což vede k nízké míře kontrolovatelnosti a transparentnosti, zejména mimo sektor sportu a také k absenci případné strategie využití prostředků - konstatuje zpráva.

V roce 2003 představovaly tyto odvody částku 1,9 mld. korun, což je asi 12% výtěžku provozovatelů a podle zákona se má tento podíl pohybovat mezi 6 - 20%.
Podíl největší loterijní společnosti Sazka a.s. rozděluje již několik let 10-11%, přičemž odvod rozděluji převážně akcionáři Sazky, občanská sdružení se sportovním zaměřením - majoritní vlastník (téměř 68%) je Česká obec sokolská. Sazka nesystematicky přispívá i do zdravotní oblasti a na kulturu - v roce 2003 to byla 4,5% z celkového odvodu výtěžku.

Podle MF směřovalo v roce 2003 celkem 61% odvodů z hazardních her na veřejně prospěšné účely právě do oblasti sportu. Obcím přichází 29% a nadacím 6%. Přímo do oblasti sociální, zdravotní, kulturní a školství přichází podle dostupných údajů 1% odvodů nebo méně.

Vláda se dále usnesením č. 19 ze dne 5. ledna 2005 zavázala rozpracovat identifikované problémy uvedené v 10. kapitole zprávy do konkrétních návrhů, opatření a úkolů v následujících oblastech:

- problematika definice neziskového sektoru nejen v zákonech
- problematika financování NNO
- problematika participace a partnerství ze strany NNO
- problematika poznatků o neziskovém sektoru
- legislativa

DISKUSE - KOMENTÁŘE: