Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Informační servis pro NNO
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
- Fundraising
[ nno.ecn.cz > fundraising > Case Studies: Kde na to vzít ]
-

 Novinky

 Fundraising novinky granty stipendia dárcovství případové studie literatura

 Právní servis

 Práce v NNO

 Vzdělávání NNO

Case Studies: Kde na to vzít

5. 6. 2002 - PRAHA/LIBEREC [Open Society Fund]

Tento text je publikován s laskavým svolením Nadace Open Society Fund

Případová studie o získávání prostředků z místních zdrojů

Nadace EURONISA vznikla v březnu 1995 z podnětu Sboru jednoty bratrské v Liberci. Prvotním impulsem byla potřeba získat peníze pro diakonii Beránek, výhledovým cílem bylo rozšířit činnost na celý region. Posláním Nadace EURONISA je pomáhat lidem žít smysluplným životem nezávisle na jejich věku, sociálním postavení a zdravotním stavu. Zeměpisně působí zejména na území euroregionu Nisa, tedy oblasti takzvaného trojzemí, příhraniční oblasti České republiky, Německa a Polska.

EURONISA se začala obracet na první potenciální sponzory. "V té době se jako nejdůležitější ukázala správní rada," vzpomíná Aleš Rozkovec. "Jeden z jejích členů, který tehdy zastával ve městě poměrně významné postavení, se mnou obešel několik místních podniků. Pro organizaci, která se nemůže prokázat žádnou činností, ukázat výroční zprávu ani se zaštítit jinými sponzory, protože právě vznikla, to je ohromná pomoc. Bez dobrého jména je nesmírně obtížné někoho přesvědčit, aby vás sponzoroval." EURONISA se od začátku opíral o podporu místních sponzorů. Bylo nicméně jisté, že režii nadace nelze zabezpečit procenty z peněz získaných dary.

Nadace začala připravovat konkrétní projekty, na které získávala podporu od nadací. První grant na projekt rozvoje pečovatelské služby pro staré občany obdržela od nadace The Foundation for a Civil Society. Další grant získala na projekt Metanoia, který se zabýval péčí o mladistvé delikventy ve Stráži pod Ralskem. V těchto případech byly granty, které nadace obdržela, postoupeny na realizaci zmíněným projektům. Nadace sama organizovala pouze preventivní programy pro mládež. I na ně se podařilo získat grant, ze kterého bylo možné zaplatit část výdajů na provoz kanceláře, ale větší část nákladů musela být hrazena z účelově nevázaných darů.

"Tenkrát jsem zkoušel posílat projekty, kam se dalo. V žádostech o granty jsme však nebyli nikdy tak úspěšní jako u místních sponzorů, jejichž podpora od počátku převládala," doplňuje Aleš Rozkovec. "Od počátku jsme si pohrávali s myšlenkou vytváření vlastního nadačního jmění, jehož výnosy by byly dlouhodobým zdrojem příjmů," říká Aleš Rozkovec. "Spořili jsme ušetřené peníze, ale to by trvalo léta, takže bychom nejspíš museli založit nadační fond a čekat, až budeme mít dost peněz na registraci jako nadace. Pokusili jsme se oslovit podniky, aby nám přispěly přímo na navýšení nadačního jmění, což není běžné."

Je to koncept, který se dost těžko vysvětluje. Obešel jsem tehdy deset největších podniků, se kterými jsme měli nejlepší spolupráci, a tři z nich se nám skutečně podařilo přesvědčit, například Tarmac-Severokámen, který nám navíc umožnil za desetinu tržního nájemného sídlit v kanceláři v jeho prostorách - odpuštěnou částku zařazujeme mezi sponzorské dary. Na navýšení nadačního jmění nám přispěla také Nadace Preciósa. Tímto způsobem jsme získali přibližně 35 % zaregistrovaného nadačního jmění. 25 % jsme sehnali sami, především benefičními akcemi, které pořádáme, a zbývajících 45 % jsme stržili prodejem darované nemovitosti,“ vypočítává Aleš Rozkovec. 3. prosince 1998 byla Nadace EURONISA rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem zaregistrována jako nadace podle nového zákona. Při přeregistraci vložila do nadačního jmění rovný milion. Zaregistrované nadační jmění pocházelo celé z místních zdrojů.

Plán

Na počátku roku 1998 byla Nadace EURONISA zařazena do programu Capacity Building Workshop Series nadace The Foundation for a Civil Society. Výsledkem půlroční práce v programu byl strategický plán Nadace EURONISA do roku 2000. "Nadace pochopitelně připravovala plány činnosti již předtím, ale pouze krátkodobé, nanejvýš do 12 měsíců," doplňuje Aleš Rozkovec.

"Bez Nadace pro občanskou společnost (The Foundation for a Civil Society) bychom žádný strategický plán nepřipravovali. Ale teď už vím i z praxe, že je dobré ujasnit si představy na delší období. Půl roku je málo. Chce to výhled tak na dva roky. Když se teď do plánu dívám, vidím, že jsme v lecčem byli vedle, že jsme se přeceňovali, ale že jsou na druhé straně věci, které se nám podařily. V tom je myslím jeho smysl. Tohle tříbení budoucího směřování nekončí sepsáním plánu, pokračuje jeho naplňováním a zpětným hodnocením. Pomalu se blíží chvíle, kdy bychom měli připravit další, a také se na to chystám".

Komunitní nadace

"Pojem komunitní nadace se objevil až po několika letech existence nadace," vysvětluje Aleš Rozkovec. "Poprvé jsem se o něm dočetl v bulletinu ICN. Vlastně jsme si jen uvědomili, že jsme také komunitní nadace a začali jsme termín používat. Ale už předtím jsme spolupracovali s podniky, se samosprávou, s veřejností, snažili jsme se zvyšovat nadační jmění, měli jsme široký záběr - podporujeme sice ponejvíce organizace, které působí v sociální oblasti, ale od začátku jsme se snažili nezanedbávat ani kulturu a vzdělávání... Vlastně se pro nás nic nezměnilo."

NIF

Nadace se novou přeregistrací podle nového zákona zároveň kvalifikovala na přidělení částky z Nadačního investičního fondu, jehož základ byl vytvořen prodejem jednoho procenta akcií v druhé vlně kuponové privatizace v roce 1993. Na základě rozhodnutí parlamentu z července 1999 pak mělo být v první etapě mezi nadace rozděleno celkem 500 milionů korun určených k navýšení nadačního jmění. EURONISA ve výběrovém řízení uspěla a dostala se mezi 39 nadací, mezi něž byly prostředky rozděleny. Získala částku 10,5 milionu korun, jíž navýšila nadační jmění na současných 11,5 milionu.

"Nakládání s penězi z NIF je omezeno nejen zákonem, ale ještě zvláštním usnesením vlády, takže je nelze investovat podle libosti. Dvě třetiny jsme uložili do fondu ŽB-Trust, a.s., který Živnostenská banka pro nadace zřídila a ve kterém je v současné době asi 270 milionů korun, a třetinu jsme uložili na termínované vklady do ČSOB v Liberci," doplňuje Aleš Rozkovec.

Dary od organizací

"Některé firmy už nás sponzorují pravidelně několik let, ale část dárců se obměňuje, i když jejich počet zůstává zhruba stejný. Když se pozvolna vytratily prvotní kontakty přes správní radu, museli jsme si začít podniky hledat sami. Sledujeme místní tisk a databázi firem, a vybíráme si podle toho, jak se komu daří. Oslovení nového potenciálního dárce probíhá vždy podobně. Nejprve napíši dopis řediteli, ve kterém velmi stručně představím nadaci a požádám o schůzku. Pak zatelefonuji a pokusím se schůzku domluvit. Pokud dotyčný se schůzkou souhlasí, osobně mu vysvětlím, o co nám jde a požádám ho o podporu. Ještě nikdo hned neřekl ano. Vždy si vyžádají čas na rozmyšlenou a já si to datum poznamenám do diáře. Když se tak týden po termínu neozvou, zavolám sám a připomenu se. Pokud souhlasí s podporou, připravím a pošlu smlouvu s datem splatnosti. Pak už jen sleduji výpisy z účtu. Když někdo smlouvu podepíše, nestává se, že by peníze neposlal. Výpisy sleduji spíš proto, abych mohl po přijetí peněz odeslat děkovný dopis," objasňuje Aleš Rozkovec. "Postupné rozšiřování okruhu dárců v současné době souvisí s rozšiřováním působnosti nadace."

Dary od jednotlivců

Nadace se za účelem získat jednotlivé dárce pokusila o přímé oslovení veřejnosti. S podporou České pošty a jedné místní firmy obeslala šedesát tisíc domácností v okrese Liberec informačním letákem, který popisoval činnost Nadace EURONISA a nabízel možnost přispívat na její práci nebo se do ní přímo zapojit jako dobrovolník. Vrátilo se však jen asi deset odpovědí. Pokus byl snad dobrou reklamou, ale finanční přínos neměl žádný. "Podobným způsobem již se na veřejnost obracet nehodláme. Lidé dostávají do schránky tolik papírů, že se to úplně míjí účinkem. Taková akce, pokud má mít úspěch, musí být provázena širší reklamní kampaní, nejlépe za účasti nějaké mediální hvězdy, ale rozeslat jen tak z ničeho nic letáky do schránek je k ničemu. A Lucie Bílá reklamní kampaň pro EURONISU bohužel nejspíš dělat nebude," povzdechl si Aleš Rozkovec.

Nejúčinnějším způsobem získávání prostředků od individuálních dárců se ukázaly benefiční koncerty, sportovní utkání a aukce. Otázkou je, do jaké míry jde o financování z místních zdrojů, protože hudebníci vystupující na koncertech, stejně jako dárci uměleckých předmětů, které se prodávají v dražbách, nejsou vybíráni podle místní příslušnosti. V hledišti však sedí hlavně místní obyvatelé, takže utržené peníze jdou z jejich kapes. "Na benefičních akcích návštěvníkům nenabízíme, že mohou nadaci pravidelně přispívat. Nebylo by to vhodné. Zaplatili si vstupenku, nebo si něco koupili při aukci, a tím nás podpořili. Vím, že jsou lidé, kteří to tak berou. Nejsou ochotni přispívat dvě stovky měsíčně z platu, ale pravidelně si na aukci koupí obraz třeba za deset tisíc," říká Aleš Rozkovec.

Informovanost

"Se všemi benefičními akcemi a nakonec se sháněním prostředků vůbec, ať od podniků nebo od jednotlivců, souvisí spolupráce se sdělovacími prostředky, tedy prezentace naší práce na veřejnosti. Komunikace s veřejností byla jednou z věcí, na kterou jsme se v roce 1998 přednostně zaměřili. Jde především o vytváření širšího veřejného povědomí o nadaci. Lidem dlouho trvá, než si zvyknou na nějakou značku. Je to otázka důvěry. A taková benefiční aukce nebo koncert by bez výrazného přispění novinářů a sdělovacích prostředků nemohly uspět vůbec."

Čísla

A jak vypadalo financování Nadace EURONISA v roce 1999 v číslech? Nadace získala celkem 2 038 000 korun. Z toho 974 000 od podniků a nadací a 82 000 od soukromých dárců. Počet jednotlivých soukromých dárců dosáhl 61 (49 % z celkového počtu), z toho 52 jich bylo přímo z okresu Liberec. Počet sponzorských firem a nadací byl 63 (51 %), z toho 47 z libereckého okresu. U firem a nadací přitom bylo 90 % dárců místních. Vyjádřeno v příjmech, místní zdroje převažují se 65 %. U fyzických osob bylo místních dárců 95 % a jejich dary představovaly 92 % příjmů v této kategorii.

Nadace EURONISA je zřejmě jedinou českou nadací, které se daří získávat prostředky především z místních zdrojů. Doufejme, že jí to vydrží a že se k ní připojí další.

Redakčně zkráceno, celý text i celou publikaci je možné získat na adrese:

OSF Praha
Seifertova 47
130 00 Praha 3
kontaktní osoba: Jaroslava Šťastná
e-mail: Jaroslava.Stastna@osf.cz


DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz