Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Informační servis pro NNO
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
- Fundraising
[ nno.ecn.cz > fundraising > Case Studies: Pomoz si a bude ti pomoženo ]
-

 Novinky

 Fundraising novinky granty stipendia dárcovství případové studie literatura

 Právní servis

 Práce v NNO

 Vzdělávání NNO

Case Studies: Pomoz si a bude ti pomoženo

25. 6. 2002 - PRAHA/KŘIVOKLÁTSKO [Open Society Fund]

Tento text je publikován s laskavým svolením Nadace Open Society Fund

Případová studie o získávání prostředků z Evropské unie a z jiných "vnějších" zdrojů, např. z centrálních rozpočtů

Regionální sdružení Křivoklátsko bylo založeno v roce 1996 jako sdružení právnických a fyzických osob patnácti místními občany a obyvateli Prahy, které spojoval zájem o oživení někdejšího fürstenberského panství. Byl mezi nimi místní lesní inženýr, ředitel CHKO Křivoklátsko, starostka Nižboru, chalupář, výtvarník, historik, novinář, zaměstnanec prezidentské kanceláře. Od té doby se počet členů rozrostl na stovku fyzických a třicet právnických osob, zejména nejrůznějších spolků a sdružení.

„Regionální sdružení Křivoklátsko na peníze důraz neklade," říká předseda Ladislav Čepička. "Hodnotou, která se v něm skrývá, jsou zajímaví lidé a to, co společně dělají. Nechceme být zastřešující organizací ani komunitní koalicí, nemáme ambice něco organizačně sjednocovat. Úmyslně si udržujeme charakter hnutí, iniciačního centra, ze kterého vycházejí nejrůznější podněty. Přílišná organizovanost podle mne škodí. Omezuje pružnost a vede k úředničení."

Na Křivoklátsku působí čtyři vzájemně se prolínající entity: obec Lhota, Regionální sdružení Křivoklátsko, Škola obnovy křivoklátského venkova a Centrum rozvoje občanské společnosti a českého venkova. Připomínají siamská čtyřčata, která jednají každé za sebe, ale některé důležité orgány mají společné. Jejich dokonalé oddělení by nejspíš bylo možné, ale ne prospěšné. Jaké jsou jejich základní "povahové" rysy?

Posláním Regionálního sdružení Křivoklátsko je podle výroční zprávy pomáhat smysluplnému rozvoji občanské společnosti v širším regionu Křivoklátska. Zpráva zmiňuje několik cílů sdružení: vzdělávací, výchovnou, kulturní i osvětovou činnost a individuální pomoc obcím při zkvalitňování dovedností občanů podílet se na budování občanské společnosti a zapojit se do plánování, do rozhodování a do hodnocení místních samospráv i do rozvoje obcí. Zdůrazněna je také společná ochrana práv a zájmů při jednání se státní správou, podnikateli a neziskovými organizacemi a společný postup při obnově venkovského rázu obcí, při znovuobjevování vazeb místních obyvatel na historii, kulturu a tradice regionu.

"Regionální sdružení Křivoklátsko, to jsou spolky, které pořádají desítky akcí. Příkladem může být Občanské sdružení Rousínov. Vzniklo v roce 1998 a jeho program revitalizace obce nelze nazvat jinak než budováním místní občanské společnosti. Ve spolupráci s obcí přetváří opuštěnou školu ve společenské, kulturní a obchodní centrum. Pořádají množství akcí — Rousínovské kulturní léto, adventní koncerty, pouť, posvícení. V obci, která nemá ani vlastní obchod, účinkoval třeba Jaroslav Hutka nebo Burian a Dědeček," přibližuje náplň sdružení Ladislav Čepička.

V Kněževsi začali předloni slavit chmelové dožínky. Víkendový festival Chmelová šiška pořádá místní občanské sdružení spolu s obcí a výtěžek je věnován na k onto „Pomozte dětem“. Ve Slabcích si otevřeli Country club, v Horním Bezděkově sídlí Společnost Sv. Jana pod Skalou provozující Letohrádek Vendula — denní stacionář, chráněnou dílnu a krizové centrum pro zdravotně postižené, kteří se prezentací vlastních výrobků účastní událostí pořádaných členy Regionálního sdružení Křivoklátsko. Aktivní jsou lidé také v Novém Jáchymově, Hudlicích, Otročiněvsi, Smečně a dalších obcích. Pořádané akce se velmi různí — od komorních výstav přes různé recese až po sportovní klání. Největší společnou událostí se staly Manské slavnosti na Křivoklátě, kterých se účastní lidé a spolky ze 30 obcí. Poddanské vesnice ve středověku odevzdávaly ve stanovený den na hradě Křivoklátě předepsané dávky. Dnes se opět na Křivoklát vydávají delegace z jednotlivých vsí a přinášejí různé skutečné i žertovné dary, které uvozují charakter slavností.

Vzdělávání a služby

"Spolky potřebovaly pomoci v začátcích, teď si jdou vlastní cestou," tvrdí Ladislav Čepička, který je neplaceným manažerem Školy obnovy křivoklátského venkova. Ta byla dosud neformální výkonnou složkou dění, organizačním zázemím. Jejím hlavním posláním se stalo vzdělávání starostů, vůdčích osobností obcí a spolků, ale také kronikářů, knihovnic, učitelů, podnikatelů a zemědělců. Pořádá zejména školení a odborné akce zaměřené na rozvoj lidských zdrojů. V menší míře se věnují technickým záležitostem, jako jsou čističky odpadních vod, plynofikace nebo získávání peněz z rozvojových programů.

Zázemí

"Za vším hledej ženu" a "Za vším hledej Lhotu", dvě věty, které mají na Křivoklátsku od roku 1994 stejný obsah. Tehdy zvítězila v místních volbách někdejší docentka Karlovy univerzity Vlasta Čepičková. Pro rozvoj obce i regionu to znamenalo zásadní zvrat. „Přistěhovala jsem se do Lhoty na důchod a původně jsem neplánovala, že se budu nějak politicky angažovat. Byla jsem typickou "náplavou", jak místní nazývají novousedlíky," vzpomíná starostka. Obec tehdy nevlastnila žádný majetek a pokladna zela prázdnotou, takže nebylo možné získávat státní podporu na rozvoj infrastruktury, protože prakticky každý projekt vyžaduje finanční spoluúčast obce. Starostka se rozhodla založit Nadaci Domov a v obci s pěti sty obyvateli pro ni dokázala vybrat 400 tisíc korun na opravu silnice. "Šlo vlastně o půjčku. Obec se na stavbě musela finančně podílet, jenže byla bez prostředků, a tak ji museli nahradit občané. Někteří peníze rovnou darovali,“ doplňuje Gustav Houdek, místopředseda nástupnického sdružení DOMOV pro všechny. Obdobně se formou darů a půjček podařilo získat 630 tisíc korun jako nutný příspěvek do rozpočtu na kanalizaci.

"Peníze jsou až na druhém místě," popisuje priority Vlasta Čepičková. "Občanská společnost na vsi — to je přesvědčení, že obec je naše. Činnost ve vsi musí vycházet ze spolků, ne z obecního úřadu. Lidé byli nedůvěřiví a vyčkávali. Nejprve jsem svolala schůzku starších paní a po babsku jsme spolu všechno probraly. Dvě hodiny nato proběhlo dědkovské setkání, kde jsem také nastínila své představy a vyslechla jejich. Napříště jsem se setkala s dětmi a nabídla jim účast v poradním sboru obce. Následovaly rodiny a podnikatelé,“ shrnuje úplné začátky. Mezníkem obrody spolkového života se staly Vánoce 1994. Na pozvání společně si připomenout 80. výročí začátku první světové války se u pomníku na návsi sešlo téměř 90 lidí. Setkání se stalo tradicí, kterou převzaly další obce

V průběhu jediného roku se ve Lhotě podařilo obnovit tradiční spolky a probudit k činnosti ty, které existovaly, ale nic se v nich nedělo. Jedním z nich byl například spolek Vlast, původně založený v roce 1896. Dnes se Lhota může pochlubit bohatým spolkovým životem, který však do jisté míry nadále závisí na neutuchající energii starostky.

Prostředky na činnost

V létě roku 2000 byla založena obecně prospěšná společnost Centrum rozvoje občanské společnosti a českého venkova. Jejími zakladateli jsou obec Lhota a Regionální sdružení Křivoklátsko. Cílem centra je podle zakladatelů vydělávat a z příjmů přispívat na nevýdělečné aktivity Regionálního sdružení Křivoklátsko, zejména Regionální muzeum a galerii Křivoklátska. "Lidé si myslí, že nonprofitní organizace nesmějí podnikat"vznikl doslovným překladem spojení non profit. Rozdíl mezi profitní a nonprofitní organizací je v tom, že zatímco ta první rozděluje zisky formou dividend a investic do dalšího rozvoje, zisk nonprofitní organizace směřuje k naplnění jejích cílů a poslání."

Dosavadní financování partnerů

Regionální sdružení Křivoklátsko je z finančního hlediska velmi úsporná organizace. Základní příjmy tvoří členské příspěvky. Převážná část z necelých sto tisíc korun z roku 1999 byla ovšem vložena jako členský příspěvek sdružení do Regionální rozvojové agentury střední Čechy. Dalšími příjmy jsou nadační granty na konkrétní projekty spojené s činností Školy obnovy křivoklátského venkova. "Máloco z toho, co jsme v rámci regionálního sdružení udělali, byste našli v našem účetnictví. Práce, čas a know-how, které do něj vkládáme, zejména informace, marketing, public relations, lobbing, konzultace, je zdarma. I telefony si platíme. Je to koníček. Na živobytí si vyděláváme jinak, třeba vydáváním publikací o jednotlivých obcích. Díky kontaktům se vždy najde někdo, kdo je vytiskne za minimální cenu," chlubí se Ladislav Čepička. Regionální sdružení zaměstnává jen sekretářku placenou z podpory pracovního úřadu. Běžný provoz zajišťuje ještě Jiří Jankovec, ředitel Regionálního muzea a galerie Křivoklátsko se sídlem ve Lhotě a Rousínově.

Struktura dosavadních zdrojů - místní zdroje

Akce pořádané spolky, které jsou členy Regionálního sdružení Křivoklátsko, bývají hrazeny ze vstupného, z příspěvků obcí a od sponzorů. Většinou jde o dny dětí, zábavy, karnevaly, koncerty, výstavy, posvícení nebo poutě. Dalším místním zdrojem se staly sbírky. Například jedna z výstav "Ze starých časů — aneb jak žily naše babičky a prababičky" pořádaná Regionálním sdružením Křivoklátsko ve Lhotě, se stala nečekaným impulsem k velkému projektu. Udělala na lidi takový dojem, že se rozhodli založit místní muzeum. Na odkup budovy za 400 tisíc korun dala obec asi polovinu. Ve veřejné sbírce se vybralo 97 tisíc korun a zbytek poskytli místní podnikatelé. Obyvatelé se navíc na zprovoznění Regionálního muzea a galerie Křivoklátsko se sídlem ve Lhotě a Rousínově, jak bylo pojmenováno, podíleli prací za dalších 140 tisíc. Následný rozvoj projektu přesahoval místní možnosti, a tak se stal součástí větších projektů, které se ucházejí o státní a mezinárodní podporu, např. z programu SAPARD.

Centrální rozpočty

Obce za podpory státu zlepšují zejména infrastrukturu. Náš pohled musíme zúžit na činnosti spojené se spolkovým životem. V popředí je činnost Školy obnovy křivoklátského venkova, která je financována především z prostředků Programu obnovy venkova ministerstva pro místní rozvoj, obce Lhota a spoluprací se Sdružením obcí a mikroregionů Křivoklátsko a s Regionálním sdružením Křivoklátsko, jehož zdroje jsou zejména nadační a členské příspěvky.

Zdroje mimo region

Zatím téměř neprobádanou a zřejmě dosud i vzdálenou oblastí jsou neveřejné tuzemské prostředky nemající přímou vazbu ke Křivoklátsku. Příležitostí, která se teprve dojednává, je nabídka Raiffeisenbank pořádat na zakázku výstavy, se kterými mají ve Lhotě již mnoho zkušeností, ve svých prostorách v pražské Dlouhé ulici. Zajišťovat je bude Centrum rozvoje občanské společnosti a českého venkova.

Předpokládané financování v budoucnosti

Oblast Křivoklátska je v obtížné situaci. Rozpadá se dřívější struktura zaměstnanosti opírající se o velké podniky, jako byly doly a železárny na Kladensku a vápenky na Berounsku. Regionální sdružení Křivoklátsko se rozhodlo hledat celkové řešení a až od něj odvíjet možnosti vlastního financování.

Šanci nabízejí zejména zdroje ze zahraničí, především SAPARD — jeden z předstupních programů Evropské unie zaměřený na podporu obnovy venkova při zachování tradičního rázu venkovských oblastí a zároveň na rozvoj a tvorbu nových pracovních příležitostí, ovšem s podmínkou ohleduplnosti k životnímu prostředí.

"Rýsují se i jiné, doplňkové zdroje, například evropské programy PHARE a ISPA. Tam jsme zatím na začátku jako v roce 1998 u programu SAPARD. Nejprve musíme zdroj sami najít, pak ho bedlivě stopovat, připravovat se a pak ho, doufejme, i ulovíme. S evropskými fondy obecně je v naší republice takové ticho po pěšině. Jako by Češi peníze, které se nám nabízejí, ani nechtěli. V Polsku a vMaďarsku pro evropské fondy aktivně hledají uplatnění, a proto jsou také daleko před námi."

Lidé

Regionální sdružení Křivoklátsko sestává z lidí, nikoli z peněz, a proto je nelze ve výčtu zdrojů opomenout. „Ve Lhotě neexistuje dělení na „my“ a „oni“ podle politických stran nebo jiných kritérií. Jsou tu pouze Lhoťáci,“ tvrdí Vlasta Čepičková. Řevnivosti je nejvíce u nejbližších obcí a projevuje se třeba menší účastí na akcích pořádaných ve Lhotě, než by se dala očekávat. Z hlediska Regionálního sdružení Křivoklátsko má však více kladů než záporů, protože motivuje ke snaze být lepší než sousedé. Členů Regionálního sdružení Křivoklátsko stále přibývá. Vstupuje do něj řada známých osobností, které účinkují na slavnostech nebo vystavují na výstavách. Přinášejí další kontakty a možnosti.

Redakčně zkráceno, celý text i celou publikaci je možné získat na adrese:

OSF Praha
Seifertova 47
130 00 Praha 3
kontaktní osoba: Jaroslava Šťastná
e-mail: Jaroslava.Stastna@osf.cz


DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz