Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Informační servis pro NNO
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
- Fundraising
[ nno.ecn.cz > fundraising > Case Studies: Rytíři od Blaníka ]
-

 Novinky

 Fundraising novinky granty stipendia dárcovství případové studie literatura

 Právní servis

 Práce v NNO

 Vzdělávání NNO

Case Studies: Rytíři od Blaníka

1. 7. 2002 - PRAHA/VLAŠIM [Open Society Fund]

Tento text je publikován s laskavým svolením Nadace Open Society Fund

Případová studie o práci s dobrovolníky a spolupráci s dobrovolnickými organizacemi u neziskové organizace s profesionálním zázemím

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) je občanské sdružení. Přes 350 základních organizací působí na území celé České republiky. Jednotlivé základní organizace mají vlastní právní subjektivitu a značně se liší obsahem, množstvím i způsoby práce. Některé jsou dobrovolnickými skupinami, jiné si vytvořily profesionální týmy, které poskytují i placené odborné služby. Druhou cestou se vydala základní organizace ČSOP ve Vlašimi, která vznikla v roce 1990. Po deseti letech existence zaměstnává různou formou 12 lidí. Jako celek ji však tvoří především dobrovolní členové a příznivci.

Kromě mnoha odborných programů na záchranu ohrožených živočichů, rostlin, dřevin a ekosystémů pečují v ČSOP Vlašim o zeleň, spolupracují se státní správou, zpracovávají posudky a projekty, věnují se výchově dětí, osvětě veřejnosti i péči o handicapované živočichy. Převážná část činnosti je soustředěna na oblast Podblanicka a vyžaduje spolupráci s ostatními organizacemi, smajiteli pozemků i nemovitostí a s místními obyvateli. Vlašimský svaz ochránců přírody se tak přirozeně stává komunitní organizací, aniž má možnost jiné volby.

Práce s dobrovolníky

ČSOP Vlašim sídlí ve vlastní, nově zrekonstruované budově, kde provozuje Podblanické ekocentrum, záchranné centrum CITES pro zabavené pašované živočichy, stanici pro handicapované živočichy a Podblanické infocentrum pro veřejnost. Za každou zmíněnou oblast činnosti odpovídá placený zaměstnanec — přinejmenším na částečný úvazek. Zároveň však vyžaduje pravidelnou i nárazovou pomoc dobrovolníků.

ČSOP Vlašim se rozhodl spolupracovat s dobrovolníky na členském principu. Postupně a cíleně, ale ne za každou cenu, si vytváří co nejpočetnější členskou základnu. V létě roku 2000 měla organizace 121 řádných členů. Nabídka členství je neformální výsadou předsedy organizace Pavla Pešouta. "Každý z nás může přijít se svým návrhem nebo zájemce může o členství požádat sám, ale v praxi je to Pavel, kdo usoudí, že dotyčná osoba bude pro organizaci přínosem, a členství jí nabídne," vnímá situaci jeho spolupracovník a člen organizace Jan Urban. Stanovenou povinností členů je odpracovat osm brigádnických hodin ročně. Pavel Pešout obhajuje zájem získávat co nejvíc členů snahou šířit myšlenky ochrany přírody a prohlubovat znalosti, které s ní souvisí. "Když například kolegové v práci zjistí, že někdo z nich je ochranářem, začnou se o tématu ochrany přírody bavit. Vedou spory nad články z novin nebo o tom, co viděli v televizi."

Dvacet členů získalo statut strážce. Jde o dobrovolníky, kteří monitorují situaci v terénu. ČSOP vystupuje jako účastník řízení při všech územněsprávních rozhodnutích. Získávají tak dobrý přehled o tom, zda například stavební práce nebo kácení stromů probíhají na základě platných povolení, a jsou schopni na nepovolené aktivity rychle upozornit a případně je i zastavit. Vlašimský ČSOP se účastní několika odborných celostátních programů, jako je například program Vážky nebo program Ohrožené dřeviny. Tyto projekty realizují členové nebo zaměstnanci jako dobrovolníci. To znamená, že uvedené programy nejsou součástí jejich pracovní náplně, jakkoli jde o programy ČSOP. Věnují se jim ve volném čase.

"Nezávislí" dobrovolníci

Kromě spolupracovníků, kteří vědí, že jsou s organizací spojeni a někoho v ní znají, existují dobrovolníci, kteří o místním ČSOP vědí jen z novin. Objeví-li se v nich článek s žádostí o pomoc, ozvou se, pomohou, ale další spolupráce nepokračuje. Právě přes média ČSOP vyzýval, aby lidé nahlásili, kde auta přejíždějí žáby v době jejich migrace. "Zatelefonují, a my na příslušném místě zřídíme zábrany s kbelíky, které žáby zachycují. Jenže například Mrač je 40 kilometrů daleko a není v našich silách tam dvakrát denně jezdit, přenášet kbelíky na druhou stranu silnice a žáby tam vypustit. Požádali jsme proto přímo člověka, který nám telefonoval. Ochotně se spolu s místními práce ujal, ale spolupráci s ČSOP nerozvíjejí. Takhle to funguje již několik let," popisuje situaci Jan Urban. "Vždyť my na ně vlastně ani nemáme adresy. Přitom bychom jim třebas mohli posílat časopis Pod Blaníkem nebo jiné informace."

Spolupráce s dobrovolnickými organizacemi

Odborná spolupráce

ČSOP Vlašim spolupracuje na společných projektech s organizacemi podobného zaměření. Jednou z nich je Liga na ochranu přírody z Kutné Hory, která se podílí na péči o handicapované živočichy. Ale věnujme se především komunitní spolupráci.

Místní spolupráce

Při zahájení projektu Koalice neziskových organizací Vlašimska, ke kterému se ještě podrobněji dostaneme, ČSOP zjistil, že v regionu působí několik stovek spolků a sdružení. Většina z nich se věnuje výhradně vlastní činnosti. Přibližně 40 organizací se však po kouší více se otevřít okolí. S některými již ochránci přírody v minulosti spolupracovali při konkrétních akcích v regionu.

Volné neformální sdružení neziskových organizací Podblanicka

"Potřeba sdružovat se je dána člověku jako druhu, takže se přenáší i do organizací," obhajuje dlouhodobý zájem spolupracovat Jan Urban z ČSOP, který je zároveň předsedou Vlašimské astronomické společnosti a spolupracovníkem dalších spolků. Od něho vyšel prvotní impuls ke vzniku koalice neziskových organizací, která by spolupracovala v rámci regionu. "Nejdříve jsme ze seznamu neziskových organizací benešovského okresu, který jsme získali od Českého statistického úřadu, vybrali občanská sdružení, která působí na Vlašimsku, což je asi třetina okresu. Region Vlašimska jsme zvolili s ohledem na naši kapacitu a znalost oblasti. Pro začátek jsme si nechtěli ukrojit příliš velký krajíc.

"Kromě toho jsme oslovili neziskové organizace, které známe, ale které se v seznamu nevyskytovaly, třeba proto, že nemají právní subjektivitu. Všem organizacím jsme poslali dopis, ve kterém jsme stručně vyložili hlavní myšlenky projektu a vyzvali je ke spolupráci. S dopisem obdržely dotazník, do něhož měly doplnit základní údaje o organizaci, vyjmenovat hlavní činnosti, co dělají pro členy, co pro nečleny a co brání v rozvoji jejich činnosti."

Na výzvu reagovaly zejména organizace, jejichž činnost je zaměřena navenek, tedy organizace, které neorganizují aktivity pouze pro členy, ale i pro okolí. Dotazník prozradil, že se nejčastěji potýkají s nedostatkem peněz a s tím, že nemají dostatečné nebo žádné prostory. Úvodní setkání zájemců o spolupráci proběhlo v říjnu 1999. Zúčastnilo se ho 20 zástupců ze 14 organizací. 11 z nich představilo svou činnost. Rozvinout diskusi o konkrétních plánech a řešení společných problémů se nicméně nepodařilo. "Do konce roku 1999 se ke koalici přihlásilo celkem 25 různě zaměřených neziskových organizací. Většina z nich byla z Vlašimi a blízkého okolí. Věděli jsme však ještě o několika sdruženích, která na Vlašimsku provozují nejrůznější zajímavé činnosti zaměřené navenek, a přesto se k projektu nepřipojila. Proto jsme vybrané organizace oslovili ještě jednou," rekapituluje minulost Jan Urban. "Na začátku jsem udělal velkou chybu. Znamenala zbrzdění a přidělala mně spoustu práce a vysvětlování. Úvodní dopis byl málo konkrétní a "mediálně" mizerný, navíc na hlavičkovém papíře ČSOP, takže to bylo chápáno jako aktivita ekologické organizace. Kdybych všechny nejdřív osobně obešel, bylo by to nejspíš jiné. Naposledy byly nevládní neziskové organizace Vlašimska osloveny koncem února 2000. Aktivity Volného neformálního sdružení jsou i nadále otevřené pro všechny zájemce — i ze širšího okolí. Ozývají se nám totiž spolky až z Votic nebo z Týnce nad Sázavou. Uvažujeme o tom, že bychom se obrátili na organizace z celého Podblanicka, které přesahuje hranice okresu.

Bezplatně je organizacím k dispozici místo pro jejich www stránky. Přes sdružení mohou rozesílat propagační materiály ostatním partnerským organizacím. Ta navíc zajišťuje bezplatné konzultace a školení na zvyšování odbornosti. "Honza Urban je opatrný a bezkonfliktní člověk, a tak se snaží řešit i problémy, které ještě nenastaly. Například původně zvolený název Koalice neziskových organizací Vlašimska vzbudil při vyplňování dotazníku politické asociace. Proto ho Honza ihned změnil. Zájem o členství vzdálenějších organizací pak vytlačil slovo Vlašimsko, a tak nakonec vzniklo Volné neformální sdružení neziskových organizací Podblanicka. Název je dlouhý jak Lovosice a hodil by se spíš jako podtitul pod název jednoslovný," míní Pavel Pešout. "Ať se jmenuje, jak chce, sdružení se rozjelo překvapivě dobře. Zpočátku jsem byl skeptičtější. Možná, že doba dozrává k tvorbě koalic a k obecnější veřejné spolupráci.

Perspektivy spolupráce

Obsah a další směřování činnosti otevřené všem neziskovým organizacím z oblasti lze vyčíst z internetových stránek Volného neformálního sdružení neziskových organizací Podblanicka, které jsou umístěny na www stránkách ČSOP Vlašim jako jeden z mnoha bodů na seznamu aktivit:

  • sdružuje nevládní neziskové organizace Podblanicka různého zaměření
  • je dobrovolnou neformální aktivitou zúčastněných organizací
  • spolupracuje při zvyšování odbornosti (např. správné vedení účetnictví, znalost právního minima, financování, spolupráce s novináři, práce s veřejností, vzájemná propagace ap.) i na jednotlivých projektech,
  • zúčastněné organizace využívají aktivit sdružení jen podle svých potřeb
  • není střešním orgánem přihlášených organizací
  • není zástupcem přihlášených organizací
  • není sdružením řízeným shora

    Ústřední postava Volného neformálního sdružení Jan Urban svému přístupu věří. "Dobrovolnická sdružení mají k profesionálním neziskovým organizacím myšlenkově blízko, ale ty způsobem práce připomínají spíše malé firmy. Některé organizace si nás, snad kvůli domu a kancelářím, pletou se státní institucí. Jsme výkonní, ale v koalici musíme držet krok s pelotonem. Někdy je to složité. Organizace si stěžují, že se nemají kde scházet, a přitom ve Vlašimi byl vhodný dům. Bylo potřeba se rychle společně domluvit, zpracovat projekt a požádat o něj město. Toho zatím koalice není schopna. ČSOP by to pravděpodobně dokázal, ale čeho by tím dosáhl? Kromě toho, že by měl na starosti další dům, postavil by se do role organizace, která pečuje o ostatní, a to jsme nechtěli."

    "Kdybychom tak měli dost času a mohli se organizacím věnovat jednotlivě, zjišťovat, co je zajímá, v čem potřebují pomoci, byla by spolupráce v rámci Volného sdružení mnohem dál," povzdechne si na závěr Jan Urban. "Každá organizace musí sama růst, pak poroste i třetí sektor. Jde o to bourat bariéry. Pak na povrch vyplavou možnosti, jak si být vzájemně prospěšní. Však ono to půjde."

    Redakčně zkráceno, celý text i celou publikaci je možné získat na adrese:

    OSF Praha
    Seifertova 47
    130 00 Praha 3
    kontaktní osoba: Jaroslava Šťastná
    e-mail: Jaroslava.Stastna@osf.cz


    DISKUSE - KOMENTÁŘE:


  • Služby Econnectu

    ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
    Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
    S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
    VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
    vytisknoutvytisknout
    Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
    Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
    Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz