Oznámení a organizace veřejných sbírek

21. 8. 2002 - PRAHA [Časopis VAŠE PRÁVA]

Chcete-li organizovat finanční pomoc zaplaveným lidem, zvířatům či památkám, máte v podstatě dvě možnosti, jak postupovat. Administrativně jednodušší je individuální oslovení potenciálních dárců a uzavírání darovacích smluv na částky, kterými přispějí (smlouva, jsou-li prostředky poskytnuty hned při uzavření, nemusí být ani písemná, jak na straně dárce, tak organizátora však doporučujeme minimálně vydat potvrzení o převzaté částce). Rysem tohoto způsobu získávání prostředků pro pomoc musí zůstat rámec oslovení a jednání s konkrétními fyzickými či právnickými osobami.

Jakmile se začnete obracet na předem neurčený okruh osob, typicky zveřejníte-li oznámení o bankovním účtu, kam lze prostředky posílat nebo chodíte-li s kasičkou po ulici, dostáváte se do režimu veřejných sbírek, což musíte předem oznámit a podléháte kontrole státní správy. Uskutečnit veřejnou sbírkou mohou pouze právnické osoby. Podrobnosti upravuje zákon o veřejných sbírkách (zák. č. 117/2001 Sb.). Za veřejnou sbírkou se tak považuje získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí. Veřejně prospěšný účel je důležitou podmínkou, jak je patrné, popovodňová pomoc se vejde hned do několika z příkladmo zákonem vypočtených kategorií (typicky humanita, charita, kulturní památky a životní prostředí).

Obec a kraj mohou konat sbírky, na základě oznámení, ostatní právnické osoby rovněž pod podmínkou, že mají sídlo na území ČR a nevstoupily do likvidace, nebyl na ně prohlášen konkurs nebo nebylo zahájeno vyrovnací řízení nebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku anebo nad nimi nebyla vyhlášena nucená správa. Právnická osoba, která hodlá sbírku konat, musí její konání písemně oznámit krajskému úřadu (příslušnému podle sídla právnické osoby) a v hlavním městě Praze Magistrátu hlavního města Prahy. Normálně platí 30 denní lhůta před počátkem sbírky, tu však lze za vyjímečných katastrofických událostí zkrátit, děje se tak v povolení krajského úřadu, proto v oznámení je třeba stručně zmínit, že z důvodů letošních povodní hodláte zahájit sbírku např. již následující den po podání žádosti.

Právnická osoba v oznámení uvede:

a) jde-li o obec nebo kraj:
1. název a sídlo a připojí usnesení příslušného orgánu obce nebo kraje o souhlasu s konáním sbírky ne starší než 60 dnů,
2. jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu starosty obce, jde-li o obec, nebo hejtmana kraje, jde-li o kraj, popřípadě osob jimi pověřených jednat jménem příslušného územního samosprávného celku ve věci sbírky.

Ostatní právnické osoby v oznámení uvedou:
1. název (obchodní jméno), sídlo a identifikační číslo právnické osoby a jména, příjmení, data narození a místa trvalého pobytu osob, které jsou statutárními orgány právnické osoby nebo členy statutárního orgánu právnické osoby, a připojí originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku ne starší než 90 dnů,
2. jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, oprávněné jednat ve věci sbírky jménem právnické osoby, a připojí doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby a její čestné prohlášení o tom, že proti ní není v okamžiku oznámení vedeno trestní stíhání; bezúhonnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů ne starším než 1 měsíc; výpis se předkládá v originále nebo v úředně ověřené kopii;
3. účel sbírky,
4. území, na němž se sbírka bude konat,
5. datum zahájení a ukončení sbírky,
6. způsob provádění sbírky,
7. název a adresu banky nebo její pobočky nebo pobočky zahraniční banky, u níž je zřízen bankovní účet ke shromažďování příspěvků získaných sbírkou, a číslo tohoto účtu, anebo 7. podmínky pro otevření a zjištění obsahu pokladniček , nebo
8. určení výše příspěvku při prodeji předmětů, v jejichž ceně je příspěvek zahrnut, nebo určení výše příspěvku na vstupenkách,
9. číslo pronajaté telefonní linky určené k získávání příspěvků, (body ad 6 až 9 jsou závislé na zvoleném způsobu výběru finančních prostředků).

K oznámení právnická osoba dále připojí:
a) vzor sběrací listiny, koná-li se sbírka touto formou,
b) souhlas Ministerstva zahraničních věcí s konáním veřejné sbírky, má-li být výtěžku sbírky použito v zahraničí; Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje použití výtěžku sbírky v zahraničí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky a přijatých mezinárodních závazků, kterými je Česká republika vázána.
Nejde-li o obec nebo kraj, k oznámení se dále připojují:
a) potvrzení příslušného orgánu v místě sídla právnické osoby o tom, že nemá splatný daňový nedoplatek, a o tom, že nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
b) čestné prohlášení o tom, že nevstoupila do likvidace, nebyl na ni prohlášen konkurs nebo nebylo zahájeno vyrovnací řízení nebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku anebo na ni nebyla vyhlášena nucená správa.

Nemá-li oznámení stanovené náležitosti vyzve příslušný krajský úřad bez zbytečného odkladu právnickou osobu, aby ve lhůtě, která musí odpovídat povaze nedostatku oznámení a zároveň nesmí být kratší než 5 pracovních dnů, náležitosti oznámení doplnila. Nedoplní-li právnická osoba chybějící náležitosti oznámení ve lhůtě stanovené ve výzvě, příslušný krajský úřad oznámení odloží a právnickou osobu o tom vyrozumí.

Oznámení přezkoumá krajský úřad, přičemž může v případě zjistění, že účel oznámené sbírky je v rozporu se zákonem nebo že právnická osoba, která konání sbírky oznámila, nesplnila jiné podmínky stanovené zákonem, rozhodnout, že sbírku nelze konat. Případné odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Nerozhodne-li příslušný krajský úřad, že sbírku nelze konat, sbírka může být propagována a její konání zahájeno nejdříve ode dne stanoveného v rozhodnutí (uplatnil-li oznamovatel žádost o zkrácení termínu v důsledku katastrofy viz výše).

Sbírka musí být zahájena nejpozději do 120 dnů ode dne oznámení příslušnému krajskému úřadu. Pokud sbírka není ve stanovené lhůtě zahájena, nelze ji již konat. Právnická osoba musí písemně nebo ústně do protokolu informovat příslušný krajský úřad o zahájení sbírky, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jejího zahájení. Konání sbírky skončí dnem uvedeným právnickou osobou v oznámení, popřípadě vedeným v rozhodnutí krajského úřadu, nejpozději však do 3 let ode dne oznámení sbírky.

Sbírky se konají jedním nebo více z těchto způsobů:

a) shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu zřízeném pro tento účel u banky, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky,
b) sběracími listinami, jež musí splňovat náležitosti uváděné v zákoně o veřejných sbírkách včetně sloupce pro vyznačení výšky poskytnutých příspěvků a sloupec pro podpisy přispěvatelů,
c) pokladničkami v místech určených k přijímání příspěvků, přičemž provádí-li se takto sbírka musí právnická osoba předem oznámit počet a umístění pokladniček obecnímu úřadu, v jehož územním obvodu budou pokladničky rozmístěny, nebo oznámit, že pokladničky budou přenosné, a zabezpečit pokladničky proti odcizení. Pokladničky musí právnická osoba dále zabezpečit proti neoprávněnému otevření, a to tak, aby bez porušení tohoto zabezpečení nemohl být jejich obsah vyjmut; takto zabezpečené pokladničky obecní úřad zapečetí. Otevření pokladničky musí právnická osoba oznámit nejméně 3 pracovní dny předem, s uvedením data pracovního dne a hodiny, obecnímu úřadu, v jehož územním obvodu pokladničku umístila. Musí mu být přítomni 2 oprávnění zástupci právnické osoby a 1 zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu. Koná-li sbírku obec, musí být přítomni 3 zástupci obce, z nichž 1 je zaměstnancem obce zařazeným do obecního úřadu; jde-li o sbírku kraje, 3 zástupci kraje, z nichž 1 je zaměstnancem kraje zařazeným do krajského úřadu; zástupci si navzájem prokážou svoji totožnost. V zápise o provedeném otevření pokladničky potvrdí svými podpisy výši finanční částky vyjmuté z pokladničky. Vyhotovený zápis je součástí dokladů předkládaných k provedení kontroly vyúčtování sbírky.
d) prodejem předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně - na prodávaných předmětech se vyznačí zřetelně výše příspěvku, je-li to možné nebo účelné. Právnická osoba dále vyvěsí v prostoru, kde se takové předměty prodávají, oznámení, v němž je uvedeno, kdo sbírku koná, k jakému účelu, výše příspěvku a kterému příslušnému krajskému úřadu byla sbírka oznámena.
e) prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v ceně vstupenek - při tomto způsobu získávání prostředků při veřejných kulturních a sportovních vystoupeních nebo jiných všeobecně přístupných akcích pořádaných za účelem získání příspěvku uvede právnická osoba na vstupenkách výši příspěvku. Dále vyvěsí u vchodu do prostoru, kde se takové vystoupení nebo akce koná, na zřetelně viditelném místě oznámení, v němž je uvedeno, kdo je pořadatelem takového vystoupení nebo akce, kterému příslušnému krajskému úřadu byla sbírka oznámena, k jakému účelu se koná a kolik vstupenek bylo vytištěno. Tyto údaje uvede právnická osoba na všech veřejných oznámeních o takovém vystoupení nebo akci.
f) pronájmem telefonní linky určené ke shromažďování příspěvků z telefonního účtu, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky.

Pro každou sbírku je právnická osoba povinna zřídit zvláštní bankovní účet, na který převede hrubý výtěžek sbírky, a vést o něm odděleně od svého ostatního majetku a závazků účetnictví. Právnická osoba může na úhradu nákladů spojených s konáním sbírky použít část hrubého výtěžku sbírky, která však nesmí převýšit 5 % z hrubého výtěžku. Čistý výtěžek sbírky musí právnická osoba nebo ten, v jehož prospěch byla sbírka konána, použít výhradně ke stanovenému účelu sbírky.

Kontrolu a dozor nad konáním sbírek provádí příslušný krajský úřad. Ten je oprávněn se kdykoliv v průběhu konání sbírky přesvědčit, zda je sbírka konána v souladu s oznámením a s právními předpisy. Právnická osoba je povinna na vyzvání příslušného krajského úřadu předložit mu veškeré doklady potřebné k provedení kontroly. Zákon předjímá i možnost rozhodnout po zahájení sbírky, že se sbírka nesmí konat, jestliže úřad zjistí nepravosti v oznámení nebo provádění sbírky. Za porušení některých povinností může být uzložena pokuta.

Koná-li se sbírka déle než 1 rok, provádí příslušný krajský úřad kontrolu průběžného vyúčtování sbírky každoročně. Právnická osoba je povinna předložit vždy do 3 měsíců po uplynutí každého jednotlivého roku od data zahájení sbírky příslušnému krajskému úřadu ke kontrole průběžné vyúčtování sbírky. Nejpozději do 3 měsíců ode dne ukončení sbírky je právnická osoba povinna předložit příslušnému krajskému úřadu ke kontrole a schválení celkové vyúčtování sbírky. Ve vyúčtování sbírky uvede výši jejího hrubého výtěžku, skutečných nákladů spojených s jejím konáním a čistého výtěžku sbírky a prokáže, zda a jakým způsobem bylo použito tohoto čistého výtěžku ke stanovenému účelu sbírky. Zároveň předloží všechny sběrací listiny, včetně potvrzení obecního úřadu o počtu ověřených sběracích listin, nebo jiné doklady o hrubém výtěžku sbírky v závislosti na způsobu jejího konání a doklady o nákladech spojených s jejím konáním. Nebyl-li v době kontroly vyúčtování využit čistý výtěžek sbírky v plném rozsahu, sdělí příslušný krajský úřad právnické osobě termín pro provedení kontroly jeho konečného využití. Právnická osoba je povinna v tomto termínu použít zbytek čistého výtěžku sbírky k jejímu stanovenému účelu, předložit příslušnému krajskému úřadu konečné vyúčtování sbírky a prokázat mu, jakým způsobem byl použit zbytek čistého výtěžku sbírky. Pokud není čistý výtěžek sbírky ke stanovenému účelu využit ani v termínu uvedeném ve sdělení, je příslušný krajský úřad oprávněn rozhodnutím uložit právnické osobě odvedení nepoužité části výtěžku do rozpočtu kraje a rozhodnout o účelu, k němuž bude výtěžek použit, podle tohoto zákona. Rozhodnutí o použití odvedeného zbytku čistého výtěžku sbírky příslušný krajský úřad zveřejní na své úřední desce.

Pokud právnická osoba propagovala sbírku, je povinna seznámit veřejnost s konečným vyúčtováním sbírky a jejím využitím stejným způsobem, jakým sbírku propagovala, a nelze-li toho dosáhnout, srovnatelným způsobem, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce po schválení vyúčtování příslušným krajským úřadem.

Povinnost prokázat příslušnému krajskému úřadu, zda a jakým způsobem byl využit čistý výtěžek sbírky, má na vyžádání příslušného krajského úřadu i ten, v jehož prospěch byla sbírka konána. Zjistí-li příslušný krajský úřad, že poskytnutý čistý výtěžek sbírky nebyl použit v plném rozsahu, vyzve toho, v jehož prospěch byla sbírka konána, aby ve lhůtě stanovené příslušným krajským úřadem ve výzvě zbývající část čistého výtěžku sbírky k jejímu stanovenému účelu použil. Pokud není čistý výtěžek sbírky ke stanovenému účelu využit ani ve lhůtě uvedené ve výzvě, je příslušný krajský úřad oprávněn rozhodnutím uložit tomu, v jehož prospěch byla sbírka konána, odvedení nepoužité části výtěžku do rozpočtu kraje a rozhodnout o účelu, k němuž bude výtěžek použit, podle tohoto zákona. Rozhodnutí o použití odvedeného zbytku čistého výtěžku sbírky příslušný krajský úřad zveřejní na své úřední desce.

Chcete-li získat přehled o legálně uskutečňovaných sbírkách, lze nahlédnout do celostátního registru veřejných sbírek, který vede ministerstvo vnitra a můžete ho najít na na těchto stránkách.

Atelier práv

DISKUSE - KOMENTÁŘE: