Co také přinesl nový zákon o odpadech ?

21. 3. 2002 - PRAHA [Econnect]

Nový zákon o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb.) nabyl účinnosti k 1.1.2002. Tento zákon, mimo jiné, opět mění způsob poplatků za odvoz komunálního odpadu. Byl zaveden paušální poplatek, který platí každá fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt - bez ohledu na věk (obci je ale dána možnost některé skupiny lidí osvobodit nebo stanovit úlevy od placení), dále platí fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci. Odvoz tříděného odpadu nadále není zpoplatňován.

Podle dřívějšího zákona z roku 1997 se, stručně řečeno, platilo za množství netříděného komunálního odpadu, který byl uložen do popelnice. Záleželo tedy na jedinci, jak se svým odpadem naloží, přičemž se optimisticky předpokládalo, že se lidé budou snažit objem odpadu zmenšit vhodným způsobem, tj. zmenšením spotřeby a především tříděním. Platila zde zhruba přímá úměra - čím více odpadu uložím do nádoby na směsný odpad, tím víc peněz zaplatím. Tento způsob je, jak se ukázalo, optimální pouze v případě, že lidé budou odpovědně odkládat všechen odpad do míst k tomu určených, a nikoliv, že se jej budou snažit zbavit alternativním a podstatně levnějším způsobem. Z těchto levných způsobů se "nejlépe" osvědčily tyto tři:

• spálení odpadu - řada z nás jistě mnohokrát zažila příjemné slunné odpoledne, kdy soused na zahradě pálí listí, plastové lahve a dokonce i dětské pleny
• odložení odpadu na černé skládce
• odložení odpadu do sousedovy popelnice

Z těchto špatných zkušeností vycházeli zákonodárci při tvorbě nového zákona. Hlavní myšlenkou paušálního poplatku je snaha přinutit lidi odpad odložit na místa k tomu určená (využiji službu, kterou mám zaplacenu). Zároveň ovšem demotivuje od třídění odpadu (když mám zaplacen odběr smíšeného odpadu, nebudu se namáhat s tříděním). Nyní tedy neexistuje přímá vazba mezi úrovní třídění odpadu u konkrétní osoby a výší poplatku, kterou platí. Nepřímo lze jistého zvýhodnění pro třídící osoby dosáhnout, záleží to ale výhradně na vůli obce tyto aktivity podpořit. Tentokrát se optimisticky předpokládá, že třídění odpadů by mělo být přirozeným a odpovědným projevem vztahu občana k životnímu prostředí.

Nově také platí vlastníci rekreačních objektů. Důvodem byly hlavně problémy s černými skládkami, které zakládali rekreanti. Zpoplatněny jsou ale i rekreační objekty, kde široko daleko není žádná popelnice, ani by ji tam z provozních důvodů nebylo možné umístit. Je proto otázkou, jestli je tento stav spravedlivý a účelný. Uvědomělý vlastník takového rekreačního objektu stejně jako dřív svůj odpad odveze a odloží na patřičném místě, neuvědomělý se ho zbaví stejným způsobem jak dříve, tedy odložením na černou skládku.

Řešení problému skutečně není jednoduchá záležitost a asi by to měl být kompromis mezi těmito dvěma zákony. A především výchova a osvěta, které, zdá se, v tomto případě není nikdy dost.

Hanka Hermová

Podklady:

• EKO 1/2002 článek Zhodnocení prvních dnů účinnosti Zákona o odpadech č.185/2001 Sb., str. 13 - 17
• Přednášky a diskuze v rámci předmětu Odpady a skládky na FSv ČVUT, přednášející Ing. Martin Dočkal