Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Informační servis pro NNO
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
- Právní servis
[ nno.ecn.cz > právní servis > Zničený park v Edenu - jeden z mnoha ]
-

 Novinky

 Fundraising

 Právní servis novinky kauzy dokumenty a literatura ASPI-databáze právních předpisů

 Práce v NNO

 Vzdělávání NNO

Zničený park v Edenu - jeden z mnoha

27. 1. 2004 - PRAHA [Econnect/SOS Praha]

Jen víc, jen houšť

U stanice metra Skalka je supermarket Albert a několik menších obchůdků. Tři zastávky autobusem směrem do Hostivaře stojí megamarket Interspar, kousek vedle Julius Meinl, tři zastávky na Malešice stojí Delvita. Sousední stanice metra Strašnická nabízí další supermarket, tentokrát Billu. Přesto se na Skalce brzy začne stavět hypermarket Tesco. Tři zastávky tramvají ze Strašnické je park, kterému vévodí známá a chátrající budova Edenu. Přes polovinu tohoto parku má zabrat obchodní centrum s hypermarketem Carrefour. Nedaleký Bohdalec navíc nabízí nemalý Kaufland, o velkém množství malých obchodů nemluvě.

Přejí si obyvatelé nové obchodní domy? Ptá se jich někdo? Nezatíží nové stavby příliš jejich životní prostředí? Na čem závisí rozhodnutí úředníků? Dá se ovlivnit? Nebo obejít?

Jako houby po dešti rostou po celé republice velká nákupní centra. Praha jakoby byla tím bájným paloučkem každého houbaře, páté Tesco, třetí Carrefour, Kaufland, desátý Albert. Stává se nepsaným pravidlem, že novým obchodním centrům padne za oběť poslední ostrůvek zeleně v okolí. Ostatně není divu - stavět na zelené louce je levnější a jednodušší.

Občany a ekology nebereme vážně

Stejnou strategii zvolila také firma Carrefour se svým novým obchodně-kulturním centrem (OKC) Eden v Praze Vršovicích (mapka). Jeden z mála parků přímo před známým kulturním domem Eden musí ustoupit supermarketu, administrativní budově a kulturnímu centru.

Zelenou dala záměru investora radnice Prahy 10, čímž "vyřešila" hned několik svých problémů najednou. Zbavila se zanedbané zeleně - starost o ní by přece znamenala výdaje, výhodně pronajala své pozemky a odsunula řešení vleklého sporu s nájemcem kulturního domu.

Pro naši dobu je charakteristické, že hlasité protesty místních obyvatel, ekologických sdružení a dokonce přes ulici sídlícího ministra životního prostředí nevzal investor ani zodpovědní úředníci vážně.

Stavba začala přesto, že projekt nebyl správně posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí, stavební úřad postupoval podle neplatného územního plánu a územní rozhodnutí vydala podjatá úřednice, jejíž bratr sháněl pro investorskou firmu některá dílčí povolení. Nepomohlo ani zrušení územního rozhodnutí, které z důvodu několikanásobného překročení zákona zrušil nejprve Vrchní soud (viz zde) a později znovu ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (viz zde).

Osoby a obsazení

Případ Eden se stal jednou z prioritních kauz koalice pražských občanských sdružení SOS Praha. Místní sdružení občanů Zdravý život protestovalo proti plánované výstavbě od počátku projednávání projektu OKC Eden. Své námitky se členové sdružení snažili uplatňovat ve správním řízení a plně využili právních a mediálních služeb, které nabízí koalice SOS Praha.

Ve správních řízeních zastupuje místní občany právník Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí a medializaci této kauzy zajišťuje občanské sdružení Oživení. Do projednávání projektu se okrajově zapojili i další občanská sdružení: např. Zelený Kruh, Děti Země, ČSOP.

S plánem Obchodního, kulturního a administrativního centra v Edenu přišla společnost Carrefour. Jako investor stavby v projektu figuruje společnost Eden Development a.s. jejíž jediným akcionářem je společnost Carrefour ČR. Projektantem stavby je jedna z největších projektantských firem v ČR, společnost Loxia.

Krok za krokem

Připadalo nám to absurdní

S nápadem proměnit park v Edenu na nákupní centrum přišel Carrefour v roce 1997, kdy se jím poprvé zabýval úřad městské části Praha 10. O rok později se o projektu dozvěděli obyvatelé okolo stojících domů a jak potvrzuje Jiří Janda ze sdružení Zdravý život, nechtěli tomu v první chvíli vůbec věřit. „Připadalo nám absurdní, že by měla zaniknout jediná zelená plocha v okolí,“ vzpomíná Janda.

S několika sousedy založil pan Janda občanské sdružení Zdravý život, především proto aby se mohli účastnit správních řízení a pokusit se plánované výstavbě zabránit. Petici odmítající projekt OKC Eden, kterou připravili členové sdružení, podepsalo během několika měsíců na tisíc občanů. Hlavním argumentem proti stavbě bylo očekávané zhoršení životního prostředí, které na tom není nejlépe již dnes, především kvůli nadměrné automobilové dopravě a nedostatku zeleně v této lokalitě.

Příroda politickému tlaku neodolá

Dalším výrazným vystoupením proti tomuto záměru bylo veřejné projednávání vlivů stavby na životní prostředí, kde vznesli kritické připomínky nejen občané ale i zástupci Odboru životního prostředí (OŽP) Prahy 10 a Ministerstva životního prostředí (MŽP). MŽP proto vydalo k hodnocení vlivů projektu na životní prostředí negativní stanovisko - to ale podle zákona není pro územní řízení však závazné. Závazný však byl souhlas OŽP Praha 10, který nebyl stavbě dán. Úředníci mimo jiné požadovali snížení parametrů projektu a upuštění od výstavby skoro 40 metrů vysoké administrativní budovy, která má z větší části stát právě na místě parku.

Ten samý odbor o necelý měsíc později však souhlas vydal, přestože administrativní budova v plánech zůstala. Až pátrání pana Jandy celou záležitost vysvětlilo. Podle jednoho z pracovníka OŽP došlo k podpisu kladného vyjádření pod nátlakem vedení radnice a za nepřítomnosti vedoucího odboru. „Tyto informace v nás jen podporovali podezření, že tu hrají soukromé zájmy vedoucích radnice hlavní roli,“ vzpomíná na události z podzimu 1999 pan Janda ze sdružení Zdravý život.

Není divu, že si volení představitelé radnice vzaly projekt za svůj, Carrefour se o ně totiž pečlivě staral. Příkladem může být třídenní služební cesta starosty Jiřího Veselého a dalších zástupců městské části do Paříže, hrazená plně právě firmou Carrefour.

Zákon nechte stranou

Ale zpět k územnímu řízení pro stavbu OKC Eden. Územní rozhodnutí, jeden z nejzásadnějších verdiktů úřadů, bez něhož nelze vůbec cokoliv začít dělat, totiž přineslo ještě řadu překvapení. Jedním z nich je fakt, že nikdy neproběhlo nové posouzení vlivů stavby na životní prostředí, jak požadovalo podle zákona MŽP poté, co investor provedl výrazné změny v projektu.

Stejně neuvěřitelný je fakt, že byl záměr posuzován podle starého územního plánu, zatímco měl být projednáván podle nového plánu, který před kulturním domem Eden uváděl park.

Korunu celému územnímu řízení však nasadilo šokující zjištění členů sdružení Zdravý život o podjatosti vedoucí územního odboru Jany Kejvalové, která územní rozhodnutí nakonec vydala. Ukázalo se totiž, že její bratr, Jiří Filípek, pro investorskou firmu zajišťuje potřebná dílčí povolení v rámci územního řízení. „Jde o klasický případ střetu zájmů a v důsledku i o porušení zákona, protože takovou věc musí ze zákona úřednice nahlásit svému nadřízenému, což neudělala,“ říká Petr Štěpánek ze sdružení Oživení, které zajišťovalo medializaci tématu.

Odvolávám, co jsem odvolal, ale nic neslibuji

Na začátku roku 2000 bylo územní rozhodnutí na světě a investor mohl být spokojený. Občanská sdružení se však nemínila vzdát a na nezákonnosti spojené s územním rozhodnutím upozornila v odvolání na Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Po zamítavém stanovisku ministrestva občanům nezbývalo než se obrátit na Vrchní soud. Žaloba však neměla odkladný účinek, takže investor mohl v poklidu pokračovat v realizaci projektu sháněním příslušných stavebních povolení.

Když Vrchní soud v létě 2002 potvrdil námitky občanských sdružení a zrušil odvolací rozhodnutí MMR - územní rozhodnutí pro OKC Eden se tak stalo nepravomocné (rozsudek) mělo sdružení Zdravý život pocit, že se vše obrací k dobrému. Byla to však mylná úvaha. Investor mezi tím získal stavební povolení a začal s terénními úpravami. Po několika dnech práce na přeložkách inženýrských sítí musela Česká inspekce životního prostředí udělit pokutu 50 000 Kč za nepovolené kácení stromů.

Jako v Kocourkově si místní občané připadali, když Vrchním soudem požadované nové rozhodnutí vydala na MMR stejná úřednice, Václava Koukalová, a to ve stejném znění! Rozhodnutí soudu pro ni nic neznamenalo. Po příchodu nového ministra, Pavla Němce, se zástupcům občanských sdružení podařilo iniciovat vedlejší přezkumné řízení v kompetenci ministra. Ten nakonec v plné šíři dal zapravdu sdružením a rozhodnutí znovu zrušil (rozhodnutí ministra). Což přispělo k tomu, že si úřednice Koukalová hledá nové zaměstnání.

Paradoxem však je, že prakticky ve stejný den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí ministra Němce, se v parku v Edenu rozezvučely pily. Dnes už je na místě jen obrovská jáma a stavební práce probíhají v plném proudu.

Stát zklamal

V současné době tedy probíhá stavba bez platného územního rozhodnutí, z kterého vychází stavební povolení. Tedy věc v právním státě nepředstavitelná. „Stavební povolení byla vydána, nyní však ztratila svůj zákonný podklad a musejí být zrušena,“, říká právník Petr Kužvart zastupující občanská sdružení. Kužvart podal návrhy na zrušení stavebních povolení a na obnovení stavebních řízení.

Zničení parku v Edenu jasně odhaluje neschopnost a trapnou nečinnost státních orgánů -
Ministerstvo pro místní rozvoj, které sice nakonec uznalo námitky občanů, ale nijak nekonalo, aby zabránilo situaci odporující zdravému rozumu.
Inspekce životního prostředí, která byla několikrát marně vyzvána, aby park ochránila před zničením do doby, než bude jasno ve věci územního rozhodnutí, předběžným opatřením – zákazem kácení dřevin.

Je neuvěřitelné, že i přes razantní odpor místních občanů a orgánů ochrany životního prostředí, investor nakonec projekt prosadil. Je to ukázkový případ celé řady úředních pochybení, nezákonností, politických tlaků na úředníky a korupčního jednání.

Starat se o svou zeleň

I když hlavního cíle - záchrany parku - se občanským sdružením dosáhnout nepodařilo, neznamená to, že několikaleté snažení desítek lidí vyšlo naprázdno. Přinejmenším rozkrytí některých nezákonných praktik a dotažení právních kroků do jasných výsledků je cenným vítězstvím občanské společnosti. Nenahraditelnou úlohu v kauze sehrála média. Tlak novinářů na politiky a úředníky výrazně přispěl například k radikálnímu rozhodnutí ministra Němce.

Přítomnost občanských sdružení v jednotlivých správních řízeních pomohla prosadit přísné podmínky pro realizaci stavby. Příkladem je rozsáhlá náhradní výsadba za pokácené stromy v parku nebo vysázení malého parku Na Bohdalci přímo investorem a další ústupky v projektu. Velmi cenné budou jistě zkušenosti jednotlivých aktérů pro jiná občanská sdružení, řešící podobnou problematiku ve svém regionu.

Příklad Edenského parku je jako vystřižený z učebnice dnešního chápání rozvoje města místními samosprávami. Zbavit se problematických obecních území pronajmutím velkému investorovi a v podstatě se tak zbavit odpovědnosti za obecní majetek, za péči o to, co dělá obec obcí – náměstí, park, dětské hřiště, dvůr uprostřed bloku domů.

Je pravda, že park v Edenu nebyl z nejnavštěvovanějších a ani nejhezčích. Nehledě na to, že velké území v těsném sousedství parku bylo zcela zdevastováno a ponecháno svému osudu, což přinášelo problémy. Je však nepochopitelné, proč vedení radnice nevyužilo prostor v Edenu k vybudování moderního parku s dětským hřištěm, s altánkem, jezírkem, sportovní plochou atd. V důsledku by se taková investice mnohonásobně vyplatila finančně i politicky. Bohužel je mezi představiteli měst a obcí stále rozšířen pocit, že občané uvítají raději další supermarket a multikino, než krásné místo k odpočinku, nové stromy a bezpečné místo pro jejich děti.

Správa obecního majetku je však také téma pro občany. Smutným faktem je, že o park v Edenu se léta nestarali nejen úředníci a politici, ale ani ti v okolí bydlící občané. Je na místě klást si otázky: proč vzniklo občanské sdružení až ve chvíli ohrožení parku? Proč už dávno neexistuje silné sdružení občanů, schopné sehnat finanční podporu, starat se o park dobrovolně nebo nutit pasivní radnici k činnosti? Zničení parku v Edenu je vlastně symbolická výzva všem. Připomenutí, že veřejný prostor potřebuje naši účast stále, protože po příchodu investora už bývá často pozdě.

Finanční a personální zajištění

Občanské sdružení Zdravý život vzniklo spontánně v době, kdy se obyvatele okolostojících domů dozvěděli o plánu výstavby OKC Eden. Jeho členové jsou místní obyvatelé. Na výdaje spojené s administrativou kolem kauzy Eden se občané skládali z členských příspěvků nebo je rovnou hradili ze svého. Výjimečně se podařilo některé z technických výdajů (část telefóních účtů) uhradit z projektu jiných zainteresovaných sdružení. Nejvýrazněji se z místních občanů o kauzu staral pan Jiří Janda.

Medializaci tématu - tzn. příprava tiskových konferencí, příprava tiskových zpráv, pozvání novinářů, rozesílání tiskových zpráv a další komunikace s novináři - zajišťovalo občanské sdružení Oživení pro sdružení Zdravý život, jako člena koalice SOS Praha, zdarma. Což bylo možné jen díky grantové podpoře Nadace OSF a Partnerství, které Oživení na realizaci mediálního zázemí pro členy SOS Praha získalo. V Oživení pracoval na zajištění případu Eden především Petr Štěpánek jako bývalý tiskový mluvčí SOS Praha a Jan Bouchal.

Právní konzultace a pomoc - tzn. účast ve správních řízeních, podání odvolání, žaloby a další právní úkony - pro sdružení Zdravý život poskytoval Ateliér pro životní prostředí, jako jednu ze služeb pro koalici SOS Praha, zdarma a opět pouze díky vedlejší grantové podpoře jejich činnosti. Tyto služby zajišťoval především právník Petr Kužvart.

Při veřejné diskusi a projednávání v rámci správních řízení se v menší míře angažovali také další organizace a jednotlivci. Např.: Děti Země, Zelený Kruh, ČSOP, zástupci ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí, ale také ředitel kulturního domu Eden nebo zástupci sportovního stadionu Slavia. Pro zajímavost je třeba připomenout, že právě zástupci Slávie od protestů proti výstavbě upustili v době, kdy společnost Carrefour začala sponzorovat fotbalový tým Slavie. Podobně se někteří místní občané se stavbou smířili ve chvíli, kdy jim investor slíbil instalaci nových protihlukových oken do bytů.

Charakteristika plánované výstavby

OKC Eden bude polyfunkčním centrem, který v sobě zahrnuje prostory obchodní o celkové ploše 9.000 m2, tj. dvoupodlažní hypermarket, obchodní pasáž s butiky, foodcourt (náměstí se soustředěnými restauracemi a rychlým občerstvením), další obchodní plochy; multikino s cca 10 sály; a univerzální administrativní plochy s 9.000 m2. Komplex bude nabízet potřebnou kapacitu podzemních parkovacích míst (cca 800-850 stání) a pravděpodobně bude doplněn i o zábavní centrum, případně bowling. Součástí řešení budou zelené plochy, parková úprava s vodními plochami.

Charakteristika území

(podklad – odborný posudek doktora Rejchmana - objednalo MŽP)

  • uzavřené od jihu a severu; proudění vzduchu velmi nedokonalé; nevyhovující odvětrávání zplodin husté pokrytí bytovou zástavbou, administrativními a provozními budovami (železniční trať, budova teplárny, další průmyslové objekty)
  • vysoká koncentrace místních a projíždějících obyvatel a dopravy, pravidelně silně násobená při fotbalových utkáních
  • nedostatek zeleně; Vršovice 30% podíl zeleně na jednoho obyvatele (jeden z nejhorších v Praze)
  • vysoká intenzita dopravy na křižovatce Vršovická – Bělocerkevská – U Slavie; 58 000 automobilů za den (zařazena mezi 4 nejhorší v Praze)
  • vysoké koncentrace imisí, hluku a prašnosti
  • únosné zatížení území je již v současnosti výrazně překročeno
  • ekologická stabilita lokality je porušena a negativně ovlivňuje životní podmínky obyvatel

Očekávané negativní důsledky OKC Eden

  • zvyšování dopravního zatížení lokality (v roce 1998 bylo zatížení křižovatky Vršovická – Bělocerkevská – U Slavie 58 000 vozidel za den. Podle Ústavu dopravního inženýrství bude při existenci OKC Eden zátěž v roce 2002 v počtu 68 700 vozidel a v roce 2010 pak 70 400. Bez OKC v roce 2002 - 64 400 a v roce 2010 – 63 400)
  • znečištění ovzduší větráním podzemních garáží (výdechová potrubí o průměru 15 m2, vyšší než 20 m mají produkovat 45m3 znečištěného vzduchu za sekundu z jednoho výdechu), problematická může být také hluková zátěž ventilace
  • zábor parku, jehož posláním je vytváření rozptylového prostoru pro škodliviny, zvlhčování vzduchu, snižování prašnosti, pohlcování dopravního hluku a estetický vjem (v hodnocení vlivů stavby na ŽP je jako varianta ekologicky optimální uvedena rekonstrukce současného parku a jeho rozšíření až k železniční trati); v parku je 1 100 dřevin různého vzrůstu, jeho rozloha je 9 400 m2

Historie kauzy v bodech

  • obvodní úřad městské části Praha 10 (ObÚ Prahy 10) záměr sleduje již od roku 1997
  • 1998 se o záměru dozvěděli občané
  • 7. 1. 1999 – veřejné projednání posudku vlivů stavby na životní prostředí – kritické připomínky Odboru životního prostředí (OŽP) Prahy 10 a Magistrátu hl. m. Prahy, zástupce Ministerstva životního prostředí (MŽP), občané a občanské iniciativy
  • 1. 6. 1999 vydalo MŽP negativní stanovisko o hodnocení vlivů na životní prostředí
  • 18. 6. 1999 – projektant provedl změny projektu (snížení parkovacích míst z 1300 na 850, vytvoření nových parkových ploch v jiné lokalitě, finanční příspěvek na odklon tranzitní dopravy z lokality EDEN)
  • otevřena zůstává otázka výstavby vysoké (35 m) administrativní budovy na ploše současného parku
  • MŽP odpovědělo požadavkem na přepracování dokumentace vedoucí k zásadnímu řešení negativních vlivů v této lokalitě
  • 18. 10. 1999 vydal OŽP Prahy 10 nesouhlasné stanovisko z hlediska ochrany ovzduší – odbor nepovažuje změny v projektu za podstatné a upozorňuje, že by bylo možné se stavbou souhlasit v případě, že by se snížili obchodní plochy a upustilo se od výstavby administrativní budovy
  • 23. 11. 1999 vydal OŽP Prahy 10 souhlasné stanovisko s odůvodněním dalších změn v projektu, přesto že požadavek na upuštění od stavby administrativní budovy splněn nebyl – podle ústních informací z OŽP Prahy 10 byl činěn nátlak na zástupkyni tou dobou nepřítomného vedoucího odboru a na závěr ji údajně bylo nařízeno písemně tajemníkem ObÚ Prahy 10 podepsání souhlasného stanoviska OŽP Prahy 10
  • 27. 12. 1999 proběhlo ústní jednání územního řízení – uplatněny četné námitky občanských iniciativ; vznesen požadavek MŽP na nové posouzení vlivů na životní prostředí vzhledem k úpravám projektu
  • 31.1. 2000 vyzval OÚR Magistrátu hl.m. Prahy investora k doplnění podkladů pro opakované řízení o hodnocení vlivů na životní prostředí do 31. 1. 2001 a řízení přerušil
  • 11. 2. 2000 vydal OÚR územní rozhodnutí, aniž vyčkal splnění svého opatření – údajně na základě nejasného jednání OÚR a OŽP Magistrátu hl.m. Prahy
  • proti územnímu rozhodnutí podali odvolání občanská sdružení Zdravý život, STUŽ, Zelený kruh a subjekt SK Slavia
  • 7. 6. 2000 ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) odvolání zamítlo
  • 4. 7. 2000 občanská sdružení podala podnět k přezkoumání rozhodnutí MMR
  • 29. 8. 2000 občanská sdružení podala žalobu k Vrchnímu soudu
  • investor (Eden development) však na rozhodnutí soudu, které by potvrdilo legálnost územního rozhodnutí, nečeká – požádal stavební úřad Prahy 10 o stavební povolení na provedení přeložek infrastruktury
  • přestože OŽP odmítl vydat stanovisko k dílčím částem projektu, ale chce jej posoudit jako celek, je ze samotné žádosti zřejmé, že investor volí tzv. „salámovou strategii“. V obavě, že by nemusela stavba jako celek být schválena, snaží se postavit alespoň dílčí části a získat tak argumenty pro dokončení stavby celé. Tedy obejít „osalámovat“ sporné části stavby.
  • léto 2002 vydáno stavební povolení pro celou stavbu, zároveň však vrchní soud zrušil odvolací rozhodnutí MMR v rámci územního řízení a dal tím za pravdu odpůrcům stavby. Územní rozhodnutí tak přestalo být pravomocné a MMR musí v odvolacím řízení znovu rozhodnout. Než se tak stane jsou všechny pozdější rozhodnutí protizákonné a stejně tak jakékoliv stavební práce.
  • investor zahájil přípravné práce pro přeložení inženýrských sítí
  • Česká inspekce životního prostředí udělila stavebníkovi pokutu 50 000 Kč za nezákonné pokácení dřevin
  • říjen 2003 – ministr pro místní rozvoj Němec dal v mimoodvolacím řízení za pravdu občanským sdružením a znovu zrušil odvolací rozhodnutí MMR v souvislosti s územním rozhodnutím
  • říjen 2003 – vykácen park v Edenu
  • Ateliér pro životní prostředí podává podněty ke zrušení stavebních povolení ke stavbě OKC


Jan Bouchal


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
NAVRCHOLU.cz Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz